Santiniho hvězda barokní gotiky září nad Žďárem

Praha – Vizitka poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou k 25. výročí (16. prosince) zařazení kostela na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO 16. prosince 1994:

  • Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je považován za nejvýznamnější stavbu ve stylu barokní gotiky v ČR. Koncepčně i detailně propracovaný projekt, jehož základem je kompozice pěticípé hvězdy, je plný odkazů na církevní symboliku spojenou s legendou o umučení svatého Jana Nepomuckého.
  • Mezi nejčastější atributy svatého Jana Nepomuckého patří kvůli zmiňované legendě pět hvězd a jazyk jako symbol neprozrazeného zpovědního tajemství. Těchto motivů je svatostánek plný. Půdorys chrámu má tvar pěticípé hvězdy. Pětka, která se v konstrukci mnohokrát opakuje, navíc symbolizuje pět ran Kristových, ale také pět písmen v latinském "tacui" (mlčel jsem). Toto Santiniho dílo se zcela vymyká dobovým uměleckým normám a dlouho se setkávalo s nepochopením. Ještě v roce 1886 se architekt Friedrich Radnitzký o kostele vyjádřil jako o "zjevu výtvarně záhadném".
  • Tak jako i na jiných svých stavbách, použil i zde Santini k budování prostoru světla. Vycházel přitom z barokní interpretace světla jako symbolu boží přítomnosti. Někdy se proto hovoří o "sakrálním světle".
  • Další výraznou symbolikou jsou hvězdy, které se nesčetněkrát objevují na exteriéru i v interiéru celého poutního areálu. Kromě osmicípých hvězd najdeme v kostele i hvězdy šesticípé - svatojánské a deseti a dvanácticípé - mariánské.
  • Kolem kostela byl vybudován na půdoryse složeném z deseti úseků kružnic prstenec ambitů, který je rozčleněn pěti pětiúhelnými kaplemi a pěti branami. Střechy kaplí původně vrcholily pěti pylony, které opět poukazovaly na význam světla a symbolizovaly věčnost. Tyto ambity s kaplemi sloužily pro poutnické modlitby a k ochraně poutníků před nepřízní počasí.
  • Záměr na stavbu poutního kostela pojal žďárský opat Václav Vejmluva v roce 1719 po otevření hrobu svatého Jana Nepomuckého. Smyslem stavby bylo především oslavit Jana Nepomuckého jako mocného patrona a světce.
  • Autorem kostela byl Jan Blažej Santini Aichel, který také na stavbu dohlížel. Základní kámen stavby byl položen 16. května 1720, kostel byl vysvěcen 27. září 1722, zcela hotov ale byl až po Santiniho smrti (architekt zemřel v prosinci 1723). V době vzniku stál kostel na travnatém vršku, který Vejmluva pojmenoval Zelená hora (dříve se nazýval Černý les nebo Strmá hora) podle vrchu u Nepomuku, ze kterého pocházel Jan Nepomucký i první žďárští mniši.
  • Kostel patří mezi nejvýznamnější české památky, v prosinci 1994 byl jako čtvrtá česká stavba zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Od roku 1995 patří kostel také mezi Národní kulturní památky.
  • Pouhých 60 let po dokončení (v červenci 1784) kostel vyhořel a hrozilo, že jedinečná stavba zanikne. Díky péči místních obyvatel i faráře se ale podařilo kostel zachránit, v době doznívání josefínských reforem ale musel změnit poslání. Namísto poutního místa se stal běžným kostelem a původně velkoryse řešené okolí stavby se změnilo na hřbitov pro nedaleký Žďár nad Sázavou (hřbitov byl zrušen až v posledních letech).
  • V roce 2016 se po 74 letech do kostela vrátily zvony, které zmizely za války. Zvonař Petr Manoušek je odlil přesně podle vzoru svého děda. Od loňska je kostel opravován z prostředků EU (asi za 45 milionů korun), již dříve byl vykácen i okolní borový les, takže budova je opět vidět zdaleka.
  • Styl, ve kterém Santini kostel na Zelené hoře vybudoval, byl jeho originálním přispěním architektuře. Barokní gotika, spojuje dynamické baroko s výrazovými prostředky gotiky a příznivce si získala především v osvícených církevních kruzích, zakázky Santinimu zadávali hlavně představení klášterů. K jeho vrcholným dílům patří i klášterní kostely v Želivi a Křtinách, přestavba kostela Nanebevzetí Panny Marie v kladrubském klášteře, obnova chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory nebo zámek Karlova koruna u Chlumce nad Cidlinou.
  • Architekt Jan Blažej Santini Aichel se narodil 4. února 1677 v Praze do rodiny váženého měšťana, kamenického mistra. V Praze se usadil již jeho děd - zedník původem z jihotyrolské obce Aichel a Santiniho předci se podíleli na budování Chrámu svatého Víta. Ačkoli byl od narození částečně ochrnutý, vyučil se kameníkem a studoval i malířství. Po absolvování vandrovní cesty do Říma začal kolem roku 1700 projektovat a budovat vlastní stavby. Dožil se pouhých 46 let a pochován byl v kostele svatého Jana pod Skalou v Praze.
  • V roce 2014 se kostel na Zelené hoře stal první významnou památkou vydanou v rámci církevních restitucí. Dohoda o předání památky tamní římskokatolické farnosti byla podepsána koncem srpna 2014. Pro turistické návštěvníky areálu se ale nic nezměnilo.
0 komentářů
přidat komentář

Související články