Josip Plečnik
*23. 1. 1872 – Lublaň, Slovinsko
†7. 1. 1957 – Lublaň, Slovinsko
Literatura
O Plečnikovi
Příspěvky ke studiu, interpretaci a popularizaci jeho díla
Národní památkový ústav, 2016500 Kč
Slavné vily Slovinska
Foibos, 2013400 Kč
a+u
483 10:12 Joze Plecnik - Vienna, Prague and Ljubljana
The Japan Architect, 2010650 Kč
Jože Plečnik
průvodce po stavbách v České republice
Foibos, 2012140 Kč
Nejměnujte me nikdy...
Dopisy Josipa Plečnika Alexandru Titlovi 1919-1947. Kompletní edice
Přátelé Prahy 3, o.s., 2010200 Kč
Josip Plečnik
Architekt pražského hradu
Správa Pražského hradu, 19962900 Kč
Kotěra/Plečnik - korespondence
UMPRUM, 2001238 Kč
Josip Plečnik - život a dílo
ERA vydavatelství, 2001700 Kč
Biografie
Architekt slovinské národnosti, psán též Jože Plečnik. Narozen 23. ledna 1872 v Lublani (Ljubljana) ve Slovinsku. Studium na Akademii výtvarných umění ve Vídni u O. Wagnera (1894-98), kde se též spřátelil s J. Kotěrou. Za úspěšné absolutorium získává Římskou cenu k dvouletému studijnímu pobytu v Itálii a Francii. Od roku 1900 samostatně projektuje a staví ve Vídni. Roku 1910 odchází do Prahy jako profesor dekorativní architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Roku 1920 je vládou ČSR ustanoven architektem Pražského hradu. Od roku 1921 je současně profesorem architektury na lublaňské technice. Zajíždí však pravidelně do Prahy a spolu se svým žákem O. Rothmayerem intenzivně pracuje na úpravách Pražského hradu až do roku 1934. Současně projektuje a realizuje své návrhy jak ve Slovinsku tak v Čechách. Umírá 7. 1. 1957 v Lublani.Na raných pracích J. Plečnika je zřetelný vliv vídeňské Wagnerovy školy. Brzy však opustil secesní tvarosloví a začal využívat jednoduché monumentalizující výrazové prostředky ovlivněné antikou a ranou italskou renesancí. Měl mimořádný smysl pro detail a užití kvalitních materiálů (žul, mramorů aj.). Dokonale ovládal techniku stavění, budovy navrhoval včetně interiérů, nábytku, designu a užitkových předmětů; nepominutelná je též jeho činnost restaurátorská. Vrcholné období Plečnikovy tvorby je svázáno s dostavbou a úpravami Pražského hradu. Jeho stavební, zahradní a designérské návrhy však byly realizovány kromě Prahy a Lán též ve Vídni a ve velkém počtu zejména v jeho vlasti - Slovinsku.
Ing. arch. Kamil Dvořák, DrSc.
Realizace a projekty
Další stavby
ve Vídni: Guttenbergův pomník (1898, sochař O. Schimkowitz), vily na předměstí (od 1901), Zachlerův palác (1903-05), kostel sv. Ducha (1910-12),pomník továrníka J. Edlera von Schroll v Broumově u Náchoda (1901, sochař O. Schimkowitz),
hrobka E. Kratochvíla na lesním hřbitově na Křivoklátě (1912),
nárožní dům v Žatecké ul. na Starém Městě v Praze (1913-14, s L. Skřivánkem),
úpravy Pražského hradu: úprava I. nádvoří vč. praporových stožárů před Matyášovou branou (1922-23), úprava bytu prezidenta (1921-24), úpravy zahrad Rajské, Na valech a Na baště (1921-31) vč. vyhlídkového altánu, vyhlídkových teras a zimní zahrady u jižních zahrad, severní průčelí Španělského sálu (1923-25), sloupová síň Bellevue pod Ústavem šlechtičen (1924-25), vstupní sloupová síň ke Španělskému sálu u Matyášovy brány (1927-29), monolit z mrákotínské žuly 18 m vysoký a dlažba III. nádvoří vč. přístřešku nad vykopávkou baziliky sv. Víta a kaple sv. Mořice (1928-32),
úprava interiérů a parku prezidentova zámku v Lánech (1922- 23, 1929),
restaurování kostelů ve Slovinsku, Chorvatsku a Srbsku: v Bogojině, Trsatu, Prekmurju, Beogradu a posléze v Zagrebu (1947),
v Lublani: univerzitní knihovna, stadion, rekonstrukce Křižovnického nám., obytné budovy, hřbitov, pomníky, kašny, mříže, osvětlovací tělesa, interiéry aj.
0 komentářů
přidat komentář
