Rekonstrukce zahrady Na Baště
Zahrada Na Baště v areálu Pražského hradu dostala po devadesáti letech původní podobu
Návrat šeříků a tújí nebo obnovená pergola. Zahrada Na Baště sousedící se čtvrtým nádvořím Pražského hradu po více než devadesáti letech získala zpět původní podobu podle návrhu slovinského architekta Jože Plečnika. Na místo se vrátily také lavičky, jejichž design navrhoval Plečnik přímo pro Pražský hrad.
Rekonstrukci předcházelo studium archivních materiálů a historické fotodokumetace. Podle nich architekti zjistili nejen podobu z roku 1932, ale i většinu druhů dřevin, které byly Na Baště před více než devadesáti lety vysazeny. „Podoba zahrady v sobě spojovala jednoduchou Plečnikovu geometrickou koncepci s úpravami, které byly charakteristické pro zahradní umění ve třicátých letech 20. století. Do pravidelného rastru se vrátila mlýňanská sloupovitá túje a po stranách parteru byly znovu vysázeny stromkové šeříky, které se podařilo identifikovat podle historických fotografií," popisuje změny krajinářská architekta Jana Kohlová.
„Přestože jsme se drželi původního návrhu, snažili jsme se přizpůsobit moderní době, abychom zajistili, že bude zeleň prospívat. Mezi tújemi pod mlatovým povrchem tedy nově vedou tzv. kořenové cesty vyplněné substrátem, díky kterému budou mít stromy zajištěn dostatek půdního vzduchu,“ vysvětluje ředitelka odboru parků a zahrad Správy Pražského hradu Helena Pánková.
Péči ale nedostala jen zeleň. Na místo se vrátily také Plečnikovy lavičky a stavbaři obnovili cestu ze sliveneckého mramoru, která propojovala okolní zpevněné plochy s prostorem zakryté renesanční bašty s pergolou.
Plečnik navrhl zahradu v italském a japonském stylu. Místo je velmi významné i proto, že se jedná o jeho poslední dílo v Česku. „Bohužel některé úpravy, zejména z padesátých let, byly velmi nešťastné, naší prioritou při rekonstrukci bylo držet se původního návrhu. Kdybychom srovnali fotografie ze začátku třicátých let a ty dnešní, neměli bychom na první pohled poznat rozdíl. Jediné, co nenavrhl Plečnik, je restaurace v zadní části zahrady,“ vysvětluje památkář Pražského hradu a historik architektury Zdeněk Lukeš.
Součástí projektu byla také pokládka zavlažovacího systému a nová trasa pro vedení elektřiny.
Návrat šeříků a tújí nebo obnovená pergola. Zahrada Na Baště sousedící se čtvrtým nádvořím Pražského hradu po více než devadesáti letech získala zpět původní podobu podle návrhu slovinského architekta Jože Plečnika. Na místo se vrátily také lavičky, jejichž design navrhoval Plečnik přímo pro Pražský hrad.
Rekonstrukci předcházelo studium archivních materiálů a historické fotodokumetace. Podle nich architekti zjistili nejen podobu z roku 1932, ale i většinu druhů dřevin, které byly Na Baště před více než devadesáti lety vysazeny. „Podoba zahrady v sobě spojovala jednoduchou Plečnikovu geometrickou koncepci s úpravami, které byly charakteristické pro zahradní umění ve třicátých letech 20. století. Do pravidelného rastru se vrátila mlýňanská sloupovitá túje a po stranách parteru byly znovu vysázeny stromkové šeříky, které se podařilo identifikovat podle historických fotografií," popisuje změny krajinářská architekta Jana Kohlová.
„Přestože jsme se drželi původního návrhu, snažili jsme se přizpůsobit moderní době, abychom zajistili, že bude zeleň prospívat. Mezi tújemi pod mlatovým povrchem tedy nově vedou tzv. kořenové cesty vyplněné substrátem, díky kterému budou mít stromy zajištěn dostatek půdního vzduchu,“ vysvětluje ředitelka odboru parků a zahrad Správy Pražského hradu Helena Pánková.
Péči ale nedostala jen zeleň. Na místo se vrátily také Plečnikovy lavičky a stavbaři obnovili cestu ze sliveneckého mramoru, která propojovala okolní zpevněné plochy s prostorem zakryté renesanční bašty s pergolou.
Plečnik navrhl zahradu v italském a japonském stylu. Místo je velmi významné i proto, že se jedná o jeho poslední dílo v Česku. „Bohužel některé úpravy, zejména z padesátých let, byly velmi nešťastné, naší prioritou při rekonstrukci bylo držet se původního návrhu. Kdybychom srovnali fotografie ze začátku třicátých let a ty dnešní, neměli bychom na první pohled poznat rozdíl. Jediné, co nenavrhl Plečnik, je restaurace v zadní části zahrady,“ vysvětluje památkář Pražského hradu a historik architektury Zdeněk Lukeš.
Součástí projektu byla také pokládka zavlažovacího systému a nová trasa pro vedení elektřiny.
0 komentářů
přidat komentář
