Hotel a vysílač Ještěd, česká stavba století, se začal budovat v červenci 1966

Praha – Horský hotel a vysílač Ještěd je jedním z nejoriginálnějších architektonických děl v Česku. Hyperboloid vysoký 94 metrů s kruhovým půdorysem o průměru 33 metrů unikátním způsobem slučuje funkci vysílače, hotelu a restaurace. Odborníky i laiky dodnes upoutává způsob, jakým budova dotváří siluetu hory vysoké 1012 metrů. Základní kámen stavby hotelu a vysílače na Ještědu, která je českou stavbou století, byl slavnostně položen 30. července 1966, v provozu je od roku 1973.

"Ta prvotní představa ze mě vytryskla. Věděl jsem, že musím prodloužit horu. A dát vysílači tvar kuželu, aby se po něm smýkaly větry. Ještěd je nesmírně větrná hora a klasická stěna by sloužila mnohem hůř," vzpomínal tvůrce stavby, architekt Karel Hubáček. Hotel a vysílač Ještěd byl slavnostně předán do užívání 9. července 1973, pro veřejnost je přístupný od 21. září 1973.

Ještě před dokončením obdržel Hubáček za stavbu a praktické využití moderních technologií prestižní cenu Augusta Perreta (1969) od Mezinárodní unie architektů, pro kterou si ale kvůli zákazu cestovat od tehdejšího komunistického režimu nemohl dojet. Hotel a vysílač Ještěd je nyní českou národní kulturní památkou, jeho silueta se objevuje v logu města Liberce, ve znaku kraje, zdejší vysoké školy či místního prvoligového fotbalového klubu Slovan Liberec. V anketě, uspořádané v roce 2000 mezi tuzemskými odborníky, byl vyhlášen nejvýznamnější českou stavbou 20. století.

Křemencový vrchol hory Ještěd zůstával po staletí téměř nedotčený. Až v roce 1844 začali liberečtí manželé Haslerovi nahoru vynášet jídlo a pití. A když o tři roky později postavil lesník Herbert na Ještědu první dřevěný srub, pronajal ho právě Haslerovým. Ti později vybudovali na Ještědu bytelnější chatu, a posléze i další, které se říkalo Rohanova chata či Rohanka.

V roce 1906 tu podle plánů libereckého stavitele Ernsta Schäfera vybudovali velký hotel s obrovskou noclehárnou, desítkami pokojů, společenským sálem pro 200 lidí a verandou. Vše lehlo popelem při požáru, který vypukl v lednu 1963. Již v roce 1933 začala sloužit veřejnosti při cestách na vrchol Ještědu lanovka, která je v majetku Českých drah.

Na nový projekt byla vyhlášena architektonická soutěž a překvapivě vybrali dílo Karla Hubáčka. "Právě Hubáčkův návrh byl pro hodně lidí trochu šok, protože po zániku starého hotelu čekali zase nějakou tradiční horskou chatu, a ne vesmírný koráb," prohlásil ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek.

Porota tehdy uvedla, že dílo vyniká jasností a šťastnou harmonií, s níž se pojí s okolní krajinou. Základní kámen k hotelu a vysílači byl položen na konci července 1966. Ale postavit ho nebylo jen tak. Nejtěžší úkol představovala technická stránka nové stavby – všechny antény, které na jiných vysílačích trčí ven, byly umístěny dovnitř stavby, proto musel být vyvinut speciální laminátový plášť.

Problémem bylo spočítat zatížení celé stavby, které nakonec dokončil Zdeněk Patrman. Řada technických záležitostí se zde zkoušela v praxi vůbec poprvé; některé věci se dělaly prototypově či úplně "na koleně" – kupříkladu dvanáctimetrové tyče z umělé hmoty nakonec vyrobila až továrna na rybářské pruty. Stavba stála 64 milionů československých korun.

V minulosti navštěvovalo věž ročně kolem půl milionu lidí, provoz hotelu a restaurace ale notně poznamenala pandemie koronaviru a též pád visuté lanovky na Ještěd v říjnu 2021 (její horní stanice je asi 100 metrů východně od stavby), která od té doby nejezdí.

Vlastníkem hotelu a vysílače byly od roku 2000 České Radiokomunikace. Letos se stal vlastníkem horského hotelu i vysílače Liberecký kraj. Památkově chráněnou budovu převzal od Českých radiokomunikací (ČRa) i s unikátním nábytkem, který navrhnul architekt Otakar Binar. Kraj zaplatil za budovu, pozemky a vybavení zhruba 185 milionů korun, asi 30 procent budovy budou ČRa dál užívat, ročně za to zaplatí kolem 3,5 milionu korun.

Unikátní stavba ale potřebuje po půl století provozu zásadní rekonstrukci, posudek z roku 2019 odhadl náklady na 400 milionů korun. Skutečné náklady ale podle hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) ukáže až projekt, který chce mít kraj hotový do konce příštího roku, a pak veřejná soutěž na dodavatele. Práce by měly jít souběžně s výstavbou nové lanovky na Ještěd, kterou připravuje město Liberec.

Kraj také připravuje proces, na jehož konci by měl být zápis horského hotelu a vysílače Ještěd na Seznam světového dědictví UNESCO. Nebude to snadné a bude to něco stát, zda do toho kraj skutečně půjde, tak musí rozhodnout krajští radní a také zastupitelstvo, řekla letos v červnu ČTK náměstkyně hejtmana Květa Vinklátová (Starostové pro Liberecký kraj). "Jiná památka na světě tohoto typu a s tou historií, tím příběhem prostě neexistuje. Myslím si, že na ten seznam Ještěd patří," uvedla Vinklátová.

Architekt Karel Hubáček (1924-2011) založil v roce 1969 s kolegou Miroslavem Masákem ateliér SIAL, známý též jako Školka SIAL. Ateliér si získal světové renomé a z této školy pak vyšlo několik generací široce uznávaných českých architektů. Mezi další Hubáčkovy realizované stavby patří již zbourané obchodní středisko Ještěd v Liberci, Vodárenská vyrovnávací věž Praha-Dívčí hrady, meteorologické věže v Praze-Libuši, městské kino v Doksech nebo kulturní dům s koncertní síní v Teplicích.