Umění aktivismu - výstava v GHMP
Galerie hlavního města Prahy uvádí výstavu Umění aktivismu, první rozsáhlou přehlídku aktivistického a veřejně angažovaného umění v českém prostředí. Umění aktivismu představuje české i zahraniční autorky a autory, které a kteří ve své tvorbě reagují na témata formující společenskou debatu posledních dekád. Návštěvníci se prostřednictvím širokého spektra forem od dokumentárních fotografií a videí po instalace a projekty vzniklé přímo pro veřejný prostor seznámí se strategiemi, jimiž umění vstupuje do dialogu o roli veřejného prostoru, občanské angažovanosti a proměnách demokratické společnosti. Výstavu připravila kurátorka Jitka Hlaváčková spolu s mezinárodním týmem a veřejnosti bude zpřístupněna v prostorách GHMP Knihovny od 10. prosince 2025 do 8. března 2026. Pro první den výstavy, středu 10. prosince, zároveň chystá GHMP od 16 hodin bohatý program k Mezinárodnímu dni lidských práv ve spolupráci s Amnesty International a dalšími partnery.
Umění aktivismu sleduje aktivistické umění napříč čtyřmi oblastmi: právo na bydlení, právo na identitu, právo na azyl a právo na bezpečné životní prostředí. Významnou roli hraje dokumentace občanských iniciativ, performancí a kolektivních akcí, které ukazují, jak úzce je současné umění propojeno s dynamikou městského prostředí a společenského života. „GHMP jako jedna z prvních poskytuje institucionální bázi takto rozsáhlému kompendiu významných událostí a projevů různě motivovaného aktivismu. Otevřený dialog, po kterém tito umělci a umělkyně a jejich okruh spolupracovníků a příznivců volá, by v dnešní napjaté globální společensko-politické situaci měl být široce srozumitelný,“ říká Magdalena Juříková, ředitelka Galerie hlavního města Prahy.
Návštěvník se na výstavě vydává na cestu napříč různými podobami aktivistické tvorby. Úvodní prostor nastíní atmosféru globálních protestů prostřednictvím projekcí, archivních fotografií a vizuálních záznamů částečně převzatých z mezinárodní výstavy Protest I Architecture, která byla představena v Deutsches Architekturmuseum ve Frankfurtu nad Mohanem (DAM, 2023) a v Museum für angewandte Kunst ve Vídni (MAK, 2024). „V zahraničí je aktivistické umění běžně prezentováno v širších společenských souvislostech a je důležité nabídnout podobný pohled i u nás. Chceme ukázat, že tato tvorba má své místo na umělecké scéně i v akademické a veřejné debatě. Aktivismus vnímám jako způsob, jak společně hledat řešení významných otázek a naléhavých problémů, přičemž umění má schopnost pro tyto diskuze vytvořit široce přístupné a otevřené platformy,” vysvětluje Jitka Hlaváčková, kurátorka výstavy.
V části věnované právu na město se objevují zásahy, které vznikaly přímo v ulicích. Patří sem například motivy z filmu Vladimíra Turnera Veřejně prospěšné práce, který reflektuje proměnu městského prostředí pod tlakem reklamy, automobilismu a developerských projektů. Připomenuta bude také práce Pavla Karouse Beranidlo na magistrát (2023), symbolická akce reagující na nedostupnost bydlení a sílící frustraci veřejnosti. Ve výstavě se objevují také tvůrci, kteří v českém prostředí zásadně ovlivnili způsob, jakým vnímáme město jako politický a symbolický organismus. Patří sem i autoři dlouhodobě pracující s jeho vizuální pamětí a neformálními vrstvami, k nimž se řadí například Epos 257 či Vladimír 518.
Následující úsek výstavy propojuje osobní výpovědi a kritické reflexe příběhů jedinců i skupin v obtížných lidskoprávních a politických situacích. Prezentována bude tvorba Barbary Holub, pracující s příběhy migrantů a podobou současných azylových politik, či filmové eseje Tomáše Rafy, které dlouhodobě dokumentují střety na hranicích, xenofobní tendence i komunitní iniciativy. Součástí sekce je také kolektivní projekt pro Alsu Kurmaševovou, ruskou novinářku vězněnou za práci tematizující perzekuce v současném Rusku. Expozice zahrnuje rovněž reflexe genderu, tělesnosti a ženské zkušenosti, a to prostřednictvím autorských přístupů, které citlivě pracují s tématem intimity a viditelnosti. Patří sem i tvorba Kateřiny Olivové, jež svou dlouhodobou performativní praxí zkoumá tělo jako prostor sdíleného prožitku i politického významu.
Závěr výstavy se vztahuje k otázkám souvisejícím s klimatickou krizí. K vidění budou mimo jiné projekty významného britského umělce Gustava Metzgera, průkopníka environmentálního umění, který pomocí radikálních veřejných performancí nebo projektů vznikajících ve spolupráci se studentskými iniciativami poukazoval na destruktivní dopady lidské činnosti. Prezentovány jsou i další participativní práce reflektující současné ekologické iniciativy, jako například instalace Barbary Benish, která prostřednictvím fastfoodových jídelních podložek veřejně šíří povědomí o problematice znečištění oceánů, nebo Soud pro mezigenerační klimatické zločiny (2021) aktivistky Radhy D’Souza a umělce Jonase Staala.
Instalace výstavy pracuje s prvky protestní architektury, s recyklovanými materiály a vizuálním jazykem aktivistických hnutí. Galerie se tak dočasně proměňuje v prostor, kde se potkává umění, veřejná debata a zkušenost městského prostoru. Umění aktivismu doplní stejnojmenná publikace vydaná GHMP v koedici s vydavatelstvím ArtMap.
Kurátorka: Jitka Hlaváčková
Spolupráce: Oliver Elser, Megan Hoetger, Barbara Holub, Tamara Moyzes, Vladimír Turner
Prostorové řešení výstavy: Jan Tomšů / Omlouvámesepardón
Grafické řešení publikace i výstavy: Antianti
Vizuální styl GHMP: Anymade Studio
Zastoupení umělci: Akolektiv Helmut, Alessandra Svatek, ARA ART (David Tišer a Pavlína Matiová), Avanti Garda, Barbara Benish, Barbara Holub / Transparadiso, Barbora Šimková, Bolt958, Chto delat, Darina Alster, Epos 257, Extera XX. Erfurt Women Group, Fridays For Future CZ, Gustav Metzger, Ilona Németh, Jakub Geltner, Jean-Christophe Couet, Ghazel Radpay, Jakub Hons, Janek Rous, Jezevky, Jáchym Holoubek, Johana Merta, Jonas Staal, Kateřina Olivová, Koza nostra, Lenka Tyrpeklová, Living Monument Budapest, Lidija Mirković, MAK (Kateřina Vídenová, Adam Wlazel), Martin Mareček, Martin Zetová, Matyáš Dynka, Maxmilian Aaron Mootz, Monika & Bohuš Kubinsky, Mothers Artlovers, Nová věčnost, Oskar Helcel, Oliver Hardt, P.R.A.K. kolektiv, Pavel Karous, Petr Zewlakk Vrabec, Peter Watkins, Podebal, Mateusz Kowalczik – Kancelář post-uměleckých služeb / Post-Art Services Office / Biuro Usług Postartystycznych, Punx23, Rafani, Romane Kale Panthera, Rufina Bazlova, Ruta Putramentaite, S.R.A.T., Stephan Mörsch, Tamara Moyzes & Shlomi Yaffe (ArtivistLab), Tomáš Rafa, Vladimir 518, Vladimír Turner, Yasmin Golshani & Alsu Kurmaševa Project
Umění aktivismu sleduje aktivistické umění napříč čtyřmi oblastmi: právo na bydlení, právo na identitu, právo na azyl a právo na bezpečné životní prostředí. Významnou roli hraje dokumentace občanských iniciativ, performancí a kolektivních akcí, které ukazují, jak úzce je současné umění propojeno s dynamikou městského prostředí a společenského života. „GHMP jako jedna z prvních poskytuje institucionální bázi takto rozsáhlému kompendiu významných událostí a projevů různě motivovaného aktivismu. Otevřený dialog, po kterém tito umělci a umělkyně a jejich okruh spolupracovníků a příznivců volá, by v dnešní napjaté globální společensko-politické situaci měl být široce srozumitelný,“ říká Magdalena Juříková, ředitelka Galerie hlavního města Prahy.
Návštěvník se na výstavě vydává na cestu napříč různými podobami aktivistické tvorby. Úvodní prostor nastíní atmosféru globálních protestů prostřednictvím projekcí, archivních fotografií a vizuálních záznamů částečně převzatých z mezinárodní výstavy Protest I Architecture, která byla představena v Deutsches Architekturmuseum ve Frankfurtu nad Mohanem (DAM, 2023) a v Museum für angewandte Kunst ve Vídni (MAK, 2024). „V zahraničí je aktivistické umění běžně prezentováno v širších společenských souvislostech a je důležité nabídnout podobný pohled i u nás. Chceme ukázat, že tato tvorba má své místo na umělecké scéně i v akademické a veřejné debatě. Aktivismus vnímám jako způsob, jak společně hledat řešení významných otázek a naléhavých problémů, přičemž umění má schopnost pro tyto diskuze vytvořit široce přístupné a otevřené platformy,” vysvětluje Jitka Hlaváčková, kurátorka výstavy.
V části věnované právu na město se objevují zásahy, které vznikaly přímo v ulicích. Patří sem například motivy z filmu Vladimíra Turnera Veřejně prospěšné práce, který reflektuje proměnu městského prostředí pod tlakem reklamy, automobilismu a developerských projektů. Připomenuta bude také práce Pavla Karouse Beranidlo na magistrát (2023), symbolická akce reagující na nedostupnost bydlení a sílící frustraci veřejnosti. Ve výstavě se objevují také tvůrci, kteří v českém prostředí zásadně ovlivnili způsob, jakým vnímáme město jako politický a symbolický organismus. Patří sem i autoři dlouhodobě pracující s jeho vizuální pamětí a neformálními vrstvami, k nimž se řadí například Epos 257 či Vladimír 518.
Následující úsek výstavy propojuje osobní výpovědi a kritické reflexe příběhů jedinců i skupin v obtížných lidskoprávních a politických situacích. Prezentována bude tvorba Barbary Holub, pracující s příběhy migrantů a podobou současných azylových politik, či filmové eseje Tomáše Rafy, které dlouhodobě dokumentují střety na hranicích, xenofobní tendence i komunitní iniciativy. Součástí sekce je také kolektivní projekt pro Alsu Kurmaševovou, ruskou novinářku vězněnou za práci tematizující perzekuce v současném Rusku. Expozice zahrnuje rovněž reflexe genderu, tělesnosti a ženské zkušenosti, a to prostřednictvím autorských přístupů, které citlivě pracují s tématem intimity a viditelnosti. Patří sem i tvorba Kateřiny Olivové, jež svou dlouhodobou performativní praxí zkoumá tělo jako prostor sdíleného prožitku i politického významu.
Závěr výstavy se vztahuje k otázkám souvisejícím s klimatickou krizí. K vidění budou mimo jiné projekty významného britského umělce Gustava Metzgera, průkopníka environmentálního umění, který pomocí radikálních veřejných performancí nebo projektů vznikajících ve spolupráci se studentskými iniciativami poukazoval na destruktivní dopady lidské činnosti. Prezentovány jsou i další participativní práce reflektující současné ekologické iniciativy, jako například instalace Barbary Benish, která prostřednictvím fastfoodových jídelních podložek veřejně šíří povědomí o problematice znečištění oceánů, nebo Soud pro mezigenerační klimatické zločiny (2021) aktivistky Radhy D’Souza a umělce Jonase Staala.
Instalace výstavy pracuje s prvky protestní architektury, s recyklovanými materiály a vizuálním jazykem aktivistických hnutí. Galerie se tak dočasně proměňuje v prostor, kde se potkává umění, veřejná debata a zkušenost městského prostoru. Umění aktivismu doplní stejnojmenná publikace vydaná GHMP v koedici s vydavatelstvím ArtMap.
Kurátorka: Jitka Hlaváčková
Spolupráce: Oliver Elser, Megan Hoetger, Barbara Holub, Tamara Moyzes, Vladimír Turner
Prostorové řešení výstavy: Jan Tomšů / Omlouvámesepardón
Grafické řešení publikace i výstavy: Antianti
Vizuální styl GHMP: Anymade Studio
Zastoupení umělci: Akolektiv Helmut, Alessandra Svatek, ARA ART (David Tišer a Pavlína Matiová), Avanti Garda, Barbara Benish, Barbara Holub / Transparadiso, Barbora Šimková, Bolt958, Chto delat, Darina Alster, Epos 257, Extera XX. Erfurt Women Group, Fridays For Future CZ, Gustav Metzger, Ilona Németh, Jakub Geltner, Jean-Christophe Couet, Ghazel Radpay, Jakub Hons, Janek Rous, Jezevky, Jáchym Holoubek, Johana Merta, Jonas Staal, Kateřina Olivová, Koza nostra, Lenka Tyrpeklová, Living Monument Budapest, Lidija Mirković, MAK (Kateřina Vídenová, Adam Wlazel), Martin Mareček, Martin Zetová, Matyáš Dynka, Maxmilian Aaron Mootz, Monika & Bohuš Kubinsky, Mothers Artlovers, Nová věčnost, Oskar Helcel, Oliver Hardt, P.R.A.K. kolektiv, Pavel Karous, Petr Zewlakk Vrabec, Peter Watkins, Podebal, Mateusz Kowalczik – Kancelář post-uměleckých služeb / Post-Art Services Office / Biuro Usług Postartystycznych, Punx23, Rafani, Romane Kale Panthera, Rufina Bazlova, Ruta Putramentaite, S.R.A.T., Stephan Mörsch, Tamara Moyzes & Shlomi Yaffe (ArtivistLab), Tomáš Rafa, Vladimir 518, Vladimír Turner, Yasmin Golshani & Alsu Kurmaševa Project
0 komentářů
přidat komentář
