Odborníci: Palác je možné stavět znovu, nebude už ale autentický

Praha - Spekulovat o tom, jakým způsobem by bylo možné opravit Průmyslový palác zasažený v noci na dnešek obrovským požárem, je podle odborníků předčasné. Existuje dokumentace původní stavby a rekonstruovat ji lze tehdejší technologií i současnými metodami. Památka ale v každém případě ztratí to, proč byla především ceněna - svou autenticitu.
    Podle Lukáše Berana z Výzkumného centra průmyslového dědictví by bylo zajímavé pokusit se znovu vyrobit západní křídlo stavby za použití původní technologie. "Teď je však potřeba zabezpečit dochované zděné části a začít odbornou diskusi, na kterou bude čas i po volbách," řekl ČTK.
    "Dostavba je možná, určitě by se ale nedělala původním způsobem, i když existuje dokumentace a umíme to udělat i dnes," řekl ČTK statik Václav Jandáček. "Problém je, že to je nesoučasné. Asi se spíš udělá náznaková rekonstrukce toho křídla a je třeba také rozhodnout, kam až se půjde v rekonstrukci z 50. let," doplnil. V letech 1952 až 1954 byl palác opatřen novými klenbami a vstupní přístavbou pro pořádání sjezdů komunistické strany. Palác se tehdy přejmenoval na Sjezdový a na jeho věži se objevila rudá hvězda.
    I podle Jandáčka je důležité zachovat celkovou hmotu paláce a řešení oken. Daleko větší problém prý je, jestli je porušená středová část, která nese věž. "Jestli ano, tak to je špatně a bude asi tlačeno na to, aby se to zbouralo," řekl statik. Naznačil, že prostor by mohl být lukrativním staveništěm. "Je těžko spekulovat, zda to mělo shořet celé, nebo to mělo být jenom varování. Ale nemyslím, že záměrem bylo zdemolovat Průmyslový palác," uvedl.
    Městský statik ale již dnes konstatoval, že střední a východní část paláce podle prvních zjištění nebyla požárem poškozena a obnově nebude z této stránky nic bránit. Podle představitelů Prahy je tragický požár dokonce příležitostí k "rehabilitaci" paláce. Historik architektury Zdeněk Lukeš novinářům řekl, že by podoba památky po rekonstrukci mohla i lépe dokládat její původní vzhled. Dobu dostavby a opravy odhaduje na dva až tři roky.
    Pražský primátor říká, že chce dostavbu či nové vybudování paláce. Město chce obnovu paláce platit z pojistky, kterou uzavřela Incheba jako nájemce celého Výstaviště. Uzavření pojistky bylo podmínkou nájemní smlouvy s městem.
    Na seznamu kulturních památek je zapsán Průmyslový palác jako součást Výstaviště, které celé je památkově chráněno již od 50. let. Na samotné stavbě paláce byla ceněná především autentická ocelová konstrukce, patrná především na věži, neboť v obou bočních křídlech byla skryta pod dřevěným podhledem.
    Dřevo pravděpodobně velmi napomohlo šíření ohně, v jehož žáru pak i kovové konstrukce měnily tvar. Již od čtvrtka se spekuluje o tom, že požár byl založen úmyslně. "Soukromě se domnívám, že při dnešních protipožárních systémech a opatřeních je takový požár krajně podezřelý," řekl Beran.
    "Průmyslový palác je nezastupitelný symbol. Srovnatelnou stavbou je pouze Petřínská rozhledna, ale jen svým konstrukčním, nikoliv architektonickým řešením. Palác totiž představuje novátorskou syntézu inženýrské konstrukce a novobarokní architektury," vypočítal Beran hodnoty paláce. Podle Lukeše má Průmyslový palác evropský význam, stejně jako rozhledna byla její unikátní železná konstrukce inspirována mimo jiné i Eiffelovou věží.
    Velké pražské požáry jako by prostor Výstaviště a jeho okolí přitahoval. V 60. letech hořel blízký Veletržní palác, před třemi lety přímo na Výstavišti shořelo Divadlo Globe a v roce 1991 i Bruselský pavilon, ve kterém Československo sklízelo úspěchy na Expo 58 a který byl do Prahy přenesen v roce 1959. "K jeho rekonstrukci nikdy nedošlo, ačkoliv by asi technicky možná byla," míní Beran.