Rozhovor s Rudi Schickerem

Zaujal mě Váš plán podporovat mladé architektonické kanceláře, například výstavou Young Viennese Architects. Jaký je tedy Váš koncept?
Když jsem se v roce 2001 stal městským radou, slýchal jsem mnoho stížností od mladých architektů, že nejsou zohledňováni při soutěžích, že nemají možnost účastnit se výstav, že se prosazují a jsou vystavovány jen velké známé architektonické kanceláře. Přišlo mi, že existují dvě možnosti, jak podporovat mladé kanceláře. Zaprvé při soutěžích vyžadujeme určité procento mladých architektů jako účastníků soutěže tam, kde jde o výběrové soutěžní řízení. Druhou možností je iniciovat výstavy. Kritéria jsou věk účastníků, doba existence kaceláře a jeden realizovaný projekt ve Vídni. To byla YoVA 1. Tahle výstava měla takový ohlas, že ji chceme každé dva roky opakovat. Proběhla YoVA 2, kterou jste mohli vidět i v Praze.
My využíváme skupiny, které objevíme díky těmto výstavám, abychom rozvinuli určitá témata, nebo mezi nimi uspořádáme soutěž. Například v současnosti se staví nové hlavní nádraží, my jsme na realizaci informačního centra vypsali soutěž mezi účastníky YoVA 1 a vítězný projekt se teď realizuje. S YoVA 2 jsme udělali bar pro prezentaci města Vídně v zahraničí. Soutěžní projekty jsou již vyhodnoceny a nyní budou vystaveny.

Winebar města Vídně je inspirován rozměry Loosova American Baru. Vítězi soutěže se stala dvojice architektů Christine Horner a Christoph Hinterreitner.

Máte v oblasti architektury nějaký zvláštní zájem?
Ve Vídni máme tři fakulty architektury - na Technické univerzitě, na Universität für Angewandte Kunst a na Akademii výtvarných umění. Tato konkurence mezi vzdělávacími zařízeními je výhodu, poněvadž se kvalita výuky a kreativita studentů zvyšuje a absolventi se rychleji prosazují. Mnoho rakouských architektů vyhrává soutěže v zahraničí, hodně staví například v Německu. Tuto výhodu bychom měli využít. Máme ve Vídni velkou tradici stavění obytných domů a mladé kanceláře se velmi brzy prosadí ve spolupráci s většími kancelářemi.

Takže podporujete spolupráci mladých kanceláří se zavedenými?
To se stává vcelku pravidelně, mnoho účastníků YoVA 1 dnes spolupracuje s etablovanými kancelářemi, protože mladé kanceláře často nemají kapacity pro celé provedení stavby. To je asi největší překážka. Když je architekt pouze u počátečního plánu, vyjde z toho nakonec většinou velmi odlišná budova. Chtěli bychom, aby spolupráce probíhala, ale je nám jasné, že každá kancelář chce být samostatná.

Jaké máte ohlasy od veřejnosti?
Máme velmi mnoho ohlasů od odborné veřejnosti, paralelně k tomu získáváme ohlasy přes ateliér noncon:form, který je také v YoVA 2 a v mezinárodní síti mladých kanceláří Wonderland, kde spolupracují kanceláře z celé Evropy. Vyměňují se zkušenosti a precizují se návrhy.
Máme ve Vídni odbor, kde podporujeme kreativní průmysl, v rámci kterého máme organizaci, která se jmenuje Departure. U této organizace máme v současnosti výzvu pro mladá studia, aby se zvyšovala úroveň architektury.

PLÁNOVÁNÍ MĚSTA

Atelier Albert Wimmer: Hauptbahnhof Wien

Když přejdeme k tématu plánování města, co jsou dnes nejpodstatnější témata rozvoje Vídně?
Nejdůležitější téma je, že Vídeň je rostoucí město, již několik let máme rostoucí míru porodnosti, a také kladné hodnoty přírůstku obyvatelstva. Dohromady to znamená, že každý rok přibude 10 000 obyvatel. To sice není příliš, ale je to vývoj, kdy člověk potřebuje nové byty a musí řešit nové městské části. K tomu se přidává fakt, že od nedávné doby je více než 50% domácností "single". Toto také generuje potřebu bytů.
Druhá věc, která je důležitá pro vývoj města, je infrastruktura. Dopravní infrastrukturu musíme dovést k obrazu, který odpovídá 21. století. To platí především pro železnici, která pochází z 19. století, a současně stavíme hlavní nádraží, odkud člověk může jet z východu na západ a ze severu na jih, ve všech směrech. I ostatní nádraží se opravují, Westbahnhof, Praterstern, také historické stanice metra, jako například Heiligenstadt. Co se týče silniční dopravy, chybí Vídni obchvat, který má každá menší vesnice. V podstatě jsou plány hotové, povede od severní dálnice okolo Vídně, pod Národním parkem Donau, přes Dunaj a člověk vyjede u Schwechatu. Tímto se uzavře okruh okolo Vídně, který svede dopravu od Baltského moře k Jaderskému, která musí nyní projíždět okolo Stephansdomu ve vzdálenosti 3 kilometry vzdušnou čarou. To je důležitý projekt. Pro rozšířování města máme k dispozici hodně nevyužitých ploch.

Jak k nim přistupujete?
Pro rozvoj města jsme vybrali území, na která se zaměříme. Především velké plochy starého nádraží, které se dříve používaly pro uskladnění uhlí apod. A staré letiště Aspern, "Seestadt Aspern", jak tomu říkáme, má plochu, která je větší než první okrsek. Proto se chystáme postavit tam novou část města. Již proběhla soutěž. A co tam má být postaveno bylo probráno v několika diskusích s občany. Pak jsme vyhlásili mezinárodní soutěž, kterou vyhrál Tovatt Architects & Planners ze Stockholmu. Teď se projekt krok po kroku realizuje. Záměr je, že tam bude současně přivedeno metro.

Tovatt Architects & Planners: Seestadt Aspern

To znamená, že o pozemku rozhoduje město, než je prodán soukromým investorům?
Naše územní politika vypadá zhruba tak, že když chce někdo postavit obytný dům a chce získat státní podporu, pak musí spolupracovat s bytovým fondem města. Pozemky jsou rozdělovány přes bytový fond. V konkrétním případě v Aspern jsou to Společnost Rakouské republiky a Společnost města Vídně. A máme společnou společnost pro rozvoj tohoto areálu, která je částečně řízena z odboru pro plánování města a samozřejmě ekonomickými zájmy.

Ve vaší kanceláři jsem viděla film o oblasti kolem Dunaje, můžete něco říci ke koncepci rozvoje této oblasti? A k tématu města na vodě?
Vídeň je sice město na Dunaji, ale zároveň byl Dunaj i velkým nebezpečím při záplavách. Už v 19. století byly postaveny zábrany proti vodě, byly však příliš malé. Takže Vídeň v podstatě leží na kanálu Dunaje, a ne na Dunaji. Teprve v 70. a 80. letech 20. století byly postaveny dokonalejší protipovodňové zábrany. Takže ochrana Vídně před povodněmi je statisticky vypočítaná na pětisetletou vodu. Tímto jsme se zabezpečili proti Dunaji. V roce 2002 jsme měli velice silné záplavy, byla to stoletá voda. Nezpůsobila nám téměř žádné škody a od toho okamžiku Vídeňané věří tomu, že je možné se Dunaji přiblížit. Oblast mezi kanálem Dunaje a Dunajem, také podél kanálu Dunaje, je vhodná k rozvoji.
V území je několik důležitých faktorů: minulý rok jsme uspořádali mistrovství Evropy ve fotbale a přivedli jsme linku metra až ke stadionu. Kromě toho, přiléhající areály jsou ve vlastnictví města. Původně to bylo místo, kde se konaly veletrhy. Město se rozhodlo tento veletržní areál znovu postavit, ale bude zastavěna jen asi třetina plochy. Získali jsme tím velký prostor pro rozvoj. A rozšíření osy U2 bylo přijato velmi dobře. Je to hlavně Gustav Peichl a Messehotel od Hermanna Czecha. Nakonec se tam rozhodla přesunout i Wirtschaftsuniversität. Byla vyhlášena velká soutěž, které se účastnili Zaha Hadid, Hitoshi Abe, Peter Cook a realizují se tam mezinárodní architekti. Skvělá věc!
Podél kanálu je zóna ideální pro rekreaci, voda ve spojení se sluncem je vždy skvělá. Vzali jsme proto rozvoj této oblasti do svých rukou a řekli jsme si, že je možné podle našich představ něco vytvořit. V 9. okrsku Sommer Stage s restaurací přímo u vody vznikl Flex, podnik pro mladé, leží na kanálu Badeschiff, což je v létě velmi atraktivní. U Uranie je takzvaný Hermann Bar. Je to v podstatě městská pláž, odkud má člověk skvělý výhled na město.

Ateliers Jean Nouvel: Hotel UNIQA

Na druhém břehu je výšková budova od Hanse Neumanna a Mediatower od Hanse Holleina. Vznikly dvě velmi pěkné budovy. Také vzniká polyfunkční dům společnosti Uniqa od Jeana Nouvela. Bude výborný, protože on cituje například střechu Stephansdomu s "cikcak vzorem". Ještě bude postaven jeden mrakodrap u budovy Raiffaisenbank, tímto silueta naproti 1. okrsku získá zajímavý akcent výšky a hloubky. Další výškové domy tam nechceme. Kromě toho stavíme od Hermanna Fasche stanici pro Twincity Liner do Bratislavy.
   
Měli jste také nějaký "masterplan" a byl zanesený do plánu města?
Máme masterplan, který je teď ve finiši, dáváme ho na vědomí obecní radě, předtím bude ještě diskutován v Komisi pro rozvoj města, ale není právně závazný. Je to pohled, jak by oblast měla vypadat. Jednáme intenzivně s privátními investory, protože se město podílí jen velmi malými finančními prostředky. Soukromí investoři mají jiné představy, než jaké jsme si původně představovali. Toto musí být možné upravovat.

VEŘEJNÝ PROSTOR

Jak významné je pro Vás téma veřejný prostor?
Veřejný prostor je, dalo by se říci, takový obývací pokoj města. V tomto obýváku je dnes příliš zapáchajících aut a také parkujících aut. Máme jasnou strategii: co nejvíce aut odstranit z cest, nejlépe je nasměrovat do podzemních garáží. Není to však jednoduché, protože obzvláště Zelení se staví silně proti podzemním garážím, ale přitom by měli rádi hezké povrchy, takže jak to jde dohromady, to mi není úplně jasné. Hodně prostoru dáváme veřejné dopravě, to je velmi důležité. Také pěší provoz. Sázíme na "shared space", jak to nazývají Holanďané, u nás je to "Strasse verteilen". To znamená, že ulice může být využita k různým (někdy i k velmi rozličným) účelům. Cyklisté, chodci a hrající si děti spolu musejí nějak vycházet. Když k tomu přidáme i skateboardisty, je to ještě komplikovanější, ale jde především o porozumění a soužití lidí.

Clemens Kirsch, Hannah Feigl: Rekonstrukce pěší zóny

Nově jsme zrekonstruovali pěší zónu Kärtnerstrasse. Uspořádali jsme mezinárodní soutěž, kterou vyhrál jeden z nejmladších architektů, byla to opravdu senzace, když po posouzení poroty byla otevřena obálka a vítěze nikdo neznal. Všichni se ptali, kdo je Kirsch? Ten koncept byl skvělý, většina je realizována a bude předána zítra. A přestavujeme i některá další místa. Jedno je přitom jasné – architekti většinou plánují minimum instalací, ale lidé preferují zelené plochy, stromy a květiny. Takže co se týče zelených ploch, zavedli jsme pro všechny úpravy ve veřejném prostoru regulaci, kdy předem definujeme procento zelených ploch, protože jinak dostáváme jen návrhy betonových kamenů i od zahradních architektů. To není zájmem Vídeňanů a Vídeňanek, a proto to budeme politicky prosazovat.

Četla jsem, že usilujete o to, aby 5-8% dopravy ve Vídni bylo cyklistické.
V současnosti je to 5% a chtěli bychom to zvýšit na 8%, což půjde rychleji, než bylo plánované, kvůli současné hospodářské krizi a cenám benzínu. Mnoho lidí přišlo ostatně na to, že  jezdit na kole není tak obtížné, někteří si sedají na kolo i při nepříznivém počasí... Myslím, že těch 8% dosáhneme dříve než v roce 2015.

Děkuji za rozhovor.

---

Rozhovor vznikl za podpory Compress, Kontaktní kanceláře města Vídně.