Praha - Před 335 lety, 4. února 1677, se v Praze do rodiny italského kameníka narodil jeden z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších architektů středoevropského baroka Jan Blažej Santini-Aichl. Pracoval zejména pro církevní řády, ale nevyhýbal se ani zakázkám pro šlechtu. Santiniho impozantní stavby jsou rozesety téměř po celé české kotlině. Najdeme je v Sedleci u Kutné Hory, Plasech, Mariánském Týnci, Chlumci nad Cidlinou i Křtinách u Brna. Za Santiniho vrcholné dílo je považován poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře nedaleko Žďáru nad Sázavou, který byl v roce 1994 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Tvůrce a nejvýraznější představitel barokní gotiky, jedinečného architektonického slohu spojujícího dynamické baroko s výrazovými prostředky gotiky, se dožil pouhých 46 let (zemřel 7. prosince 1723) a pochován byl v kostele svatého Jana pod Skalou na Malé Straně v rodné Praze.