Územní plán jižní Moravy nevyřeší klíčové silnice v Brně a okolí

Brno - Jihomoravský kraj chce do voleb v příštím roce na podzim schválit Zásady územního rozvoje (ZÚR) v takové podobě, z níž nebude zřejmé, jak se území brněnské metropolitní oblasti vypořádá s dlouho odkládaným řešením klíčových silničních staveb. Vymezí pouze koridory možných tras v několika variantách, které budou fungovat jako územní rezervy do doby, než se definitivně rozhodne o jediné variantě, vyplynulo dnes z pracovního jednání vedení kraje se zhotoviteli ZÚR a starosty brněnských městských částí.
    "Kraj zvolil formu schvalování dokumentu, který odsouvá řešení nejpalčivějších problémů až po volbách. Až po schválení ZÚR chce kraj zadat studii, která má důkladně posoudit dopady nových dopravních staveb v širší brněnské aglomeraci," uvedl pro ČTK náměstek brněnského primátora Martin Ander (SZ). Neexistence studie, která by komplexně popsala dopad na životní prostředí, byla právě jedním z důvodů, proč předchozí ZÚR zrušil v roce 2012 Nejvyšší správní soud.
    Jihomoravský radní Antonín Tesařík (KDU-ČSL) zopakoval, že kraj zahrnul do přípravy ZÚR všechny možné dosavadní studie, které se týkají rozvoje dopravní staveb v kraji. "Chceme o vedení nových staveb a výsledné podobě ZÚR co nejvíce diskutovat s představiteli obcí i s občany a co nejvíce vysvětlovat, aby byli informovaní. ZÚR nedá odpovědi na konečné vedení všech silnic či železnic. Proto chceme zadat studie, které komplexně posoudí dopady a pak teprve rozhodnout," uvedl Tesařík.
    Kraj v ZÚR odkládá řešení dálnice R43, která spojí dálnici D1 s oblastmi na sever od Brna a bude pokračovat přes Boskovice na Moravskou Třebovou. Dalšími problematickými stavbami jsou tangenciální spojnice na jih od Brna. Kraj stále neopustil myšlenku jihozápadní tangenty od křižovatky D1 a plánované R43 směrem k současné R52. Ta by znamenala obklíčení Bosonoh či Ostopovic dálnicemi. Dále je v návrhu jižní tangenta jako spojka R52 a D2 jižně od D1 a také jihovýchodní tangenta plánovaná jako silnice druhé třídy od D2 jižně od Chrlic na východ.
    Zpracovatelé ZÚR Urbanistické středisko Brno a Atelier T-plan sice představili čtyři varianty ZÚR s různě pojatými koncepcemi dopravy v kraji, z hlediska dopravních modelů však preferují variantu s nejmasivnějším rozvojem dopravních staveb v Brně a jeho nejbližším okolí. Počítá s tím, že v Brně se bude potkávat tranzitní doprava z D1, D2, R52 a R43. "Z návrhu je zřejmé, že další varianty jsou jen pro forma," poznamenal Ander.
    Problém územního plánování na krajské úrovni podle něj spočívá v tom, že autorům utíká fakt, že v kraji žijí lidé a jde jim pouze o to, aby po silnici jezdilo co nejvíce aut. "Je potřeba hledat vyvážení dopravní řešení, které nebude nadřazovat dopravní funkci," řekl Ander. Zdůraznil také, že plánovači musí dodržovat zákon, který říká, že do území, kde nejsou dodržovány hygienické normy, nelze umístit žádnou další dopravní stavbu.
    Pro Brno je v otázce ZÚR klíčové také to, že bez jejich schválení nemůže město chystat nový územní plán. Stále využívá starý z roku 1994, který již mnohokrát novelizovalo.
    Krajští radní chtějí 12. března návrh ZÚR, k nimž se budou moct vyjadřovat i občané a spolky. ZÚR řeší kromě silnic také železniční stavby, energetické sítě, protipovodňová opatření atd. Jižní Morava je jediný kraje, která nemá platný plánovací dokument.