Brno hledá výtvarníky, kteří vytvoří památník obětem holokaustu

Brno - Smrt 12.000 brněnských Židů a stovek Romů, kteří za druhé světové války zahynuli v koncentračních táborech, má v Brně připomínat památník. Výtvarnou soutěž na jeho podobu vyhlásila radnice. Pomník má stát na náměstí 28. října. Toto prostranství považuje za vhodné Židovská obec Brno i Romové. Umístění pomníku tam nebrání ani žádné technické překážky jako sítě v podzemí, řekl dnes ČTK mluvčí magistrátu Pavel Žára.
    Podle zadání výtvarné soutěže dostupného v informačním systému veřejných zakázek má návrh srozumitelně vyjádřit symboliku události - utrpení mnoha tisíců židovských a romských obětí. "Památník by měl být navržen tak, aby ve své bezprostřední blízkosti umožnil důstojné pořádání pietních aktů. Zároveň by měl přispět k ozvláštnění a kultivaci daného prostoru," napsali autoři zadání.
    Výtvarníci si do dubna mohou na magistrátu požádat o další podklady. Do konce srpna mohou posílat návrhy, v září by se měla sejít porota. Zasednou v ní městští zastupitelé včetně primátorových náměstků Jany Bohuňovské a Roberta Kotziana (oba ODS), architekti, kurátorka i ředitel Moravské galerie v Brně Marek Pokorný.
    Brno plánuje za památník zaplatit zhruba 4,5 milionu korun. Na letošek však radnice plánuje jen výběr vítěze. Poté radní budou znovu rozhodovat, zda peníze na památník uvolní a vybraný výtvarník začne na objektu pracovat.
    Za vznik památníku se zasazoval bývalý primátorův náměstek Daniel Rychnovský (KDU-ČSL). Zdůraznil, že holokaust citelně zasáhl do historie Brna a jeho obyvatel. Z početné židovské komunity zůstaly po válce jen stovky lidí. "Když se chlubíme vilou Tugendhat, která je památkou UNESCO, musíme říct to B, že ji postavili židovští majitelé," uvedl Rychnovský.
    V Brně v posledních letech pomníky připomínající historii a osobnosti 20. století vznikají. V Brně-Bohunicích, kde za minulého režimu zbořili část vesnice kvůli stavbě sídliště, odhalili nedávno pomník obětem komunistické zvůle. Svou sochu získal v Brně i bývalý československý prezident Edvard Beneš.