Busta Havla ve Štrasburku je sochařsky nezvládnutá

Publisher
ČTK
27.10.2012 14:05
Štrasburk (Francie) - Převážně pozitivní reakce prý zatím vyvolává busta Václava Havla, která byla nedávno odhalena v  sídle Rady Evropy ve Štrasburku. Řada českých umělců ale dílo kritizuje jako sochařsky nezvládnuté. Mnoho Čechů bustu ve Štrasburku za tři týdny od slavnostního představení nespatřilo. Neviděla ji ani většina českých zástupců v  Evropském parlamentu (EP), který se nachází v bezprostřední blízkosti Rady Evropy.
    
Žádnou negativní odezvu na bronzové dílo sochaře Lubomíra Janečka dosud nezaznamenal český velvyslanec při Radě Evropy Tomáš Boček. "Největší zpětnou vazbu jsem měl při samotném odhalení, kdy za mnou chodili jednotliví velvyslanci, zaměstnanci Rady Evropy nebo poslanci. Všechny ty reakce byly pozitivní, všem se to ztvárnění a zpracování busty líbilo," tvrdí Boček, podle něhož dílo kladně hodnotil i šéf organizace Thornbjörn Jagland, který vytvoření busty inicioval.
     Bočkův názor nesdílí například sochař Michal Blažek, který proti dílu a okolnosti jeho vzniku bez výběrového řízení inicioval petici. "Tento portrét je poslední kapkou. Je to třetiligová práce," citovaly Blažka před týdnem Lidové noviny. Předseda Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska Jiří Středa míní, že socha je nepodařená a bez vypovídající hodnoty.
     Naopak rektor Akademie výtvarných umění v Praze Jiří Kotalík již dříve uvedl, že bustu považuje za "nadčasovou, sochařsky poctivou a nepateticky reprezentativní".
     Památka na českého exprezidenta dělá dobrý dojem také na europoslance Libora Roučka, jenž je jedním z mála českých zákonodárců v EP, který ji už stačil zhlédnout. "Nerad bych plastiku hodnotil z uměleckého hlediska, to mi nepřísluší. Osobně ale na mě plastika působí pozitivně, srdečně a lidsky. Což myslím přesně odpovídá i reálným dojmům z Václava Havla samotného v minulosti," nechal se slyšet Rouček, podle něhož si Havel bustu v Radě Evropy zasluhuje za svůj celoživotní boj za demokracii, mír a sjednocení kontinentu.
     Po slavnostním odhalení 2. října se plastika, kterou financovala Knihovna Václava Havla, přesunula z atria na galerii před jednací sál číslo dvě. Na chodbě, která na první pohled působí poměrně opuštěným dojmem, spočinula vedle busty španělského diplomata a pacifisty Salvadora de Madariagy. Spatřit ji tak mohou především lidé, kteří přijdou na jednání Rady Evropy. Podle Bočka to však problém není, protože i veřejnost, která Radu Evropy navštíví, má možnost si dílo prohlédnout.
     S tím souhlasí i lidovecký poslanec EP Jan Březina. "Ten prostor rozhodně není druhořadý, protože jsou tam vlastně všichni zakladatelé Evropské unie, jsou tam i politici typu Winstona Churchilla, je tam (Alcide) de Gaspari, (Konrad) Adenauer... Takže je tam v dobré společnosti." Březina je na rozdíl od více než stovky českých umělců podepsaných pod zmíněnou peticí s uměleckým provedením busty spokojený, Havla podle něj vystihuje. Vytkl by jí jediné, a to podpis, který je prý udělaný velmi nečitelným způsobem.
     To by se brzy mělo změnit. Podle Bočka zaměstnanci Rady Evropy přislíbili, že v nejbližší době k dílu připevní tabulku, z níž bude hned zřejmé, že zobrazenou osobností je Václav Havel.
     Bývalý československý a český prezident, jehož busta je prvním uměleckým předmětem, který Česká republika Radě Evropy darovala, na půdě organizace stanul několikrát. V květnu 1990, krátce po zvolení československým prezidentem, pronesl projev před zdejším Parlamentním shromážděním. V červnu 1995 zase slavnostně inauguroval novou budovu Paláce lidských práv.
     Rada Evropy vznikla v květnu 1949 a dnes sdružuje 47 zemí. Usiluje především o podporu spolupráce evropských zemí v oblasti ochrany lidských práv, rozvoje demokracie, harmonizace právních řádů nebo ochrany životního prostředí.
1 comment
add comment
Subject
Author
Date
nesouhlas s vyzněním článku
Anežka Miroslav Kovalovi
29.10.12 10:30
show all comments

Related articles