Krematoria v Ostravě, Nymburce, Mostě a Plzni

Vložil
Markéta Svobodová
15.01.2007 00:05
Krematoria v meziválečném Československu
Historie a vývoj architektonického typu
Pardubice - pokus o první české krematorium
Krematoria v Ostravě, Nymburce, Mostě a Plzni
Brno - pokus o nový stavební typ
Spory o pražské krematorium
Arnošt Wiesner – O stavbě krematoria (1928)


Kubistické krematorium v Ostravě
Přestože město Ostrava zamýšlelo vybudovat krematorium již v r. 1901, k realizaci došlo až v letech 1923-25, a to z ryze pragmatických důvodů - bylo nutné vyřešit vleklou krizi v pohřebnictví. V r. 1920 město vypsalo veřejnou soutěž, které se na rozdíl od Pardubic mohli zúčastnit i němečtí architekti. Věstník Krematorium její výsledky vyhodnotil jako "slabé" (1). Za nejúspornější porota uznala návrh Vlastislava Hofmana (2) navazující na jeho předešlý projekt zastavění citadely Vyšehrad (1915). Ke škodě architekta byl i tento projekt označen nákladným a Hofman spolu s Menclem pověřeni vyprojektováním nového návrhu, ten vznikl v r. 1923.
Po změně byla stavba krematoria umístěna na kolmé křižovatce dvou hlavních cest, což Hofman řešil centrální osmiúhlou dispozicí. Do předsíně se vcházelo přes geometricky stylizovaný gotický portál, který se opakoval i u výklenků postranních kolumbárií. Plasticky tvarovanou kupoli, završenou kubisticky řešenou lucernou, narušoval v průčelí trojúhelníkový štít s oknem. Stavba měla podle Mencla vyjadřovat "touhu k výšinám a povznášet mysl" (3). Sál osvětlovala barevná okna, na stropě byla, podobně jako v Pardubicích, malba evokující nebeskou oblohu - stříbrné hvězdy na modrém podkladu. Stěny obřadní síně Hofman vyzdobil dekorativní expresionistickou malbou. Interiér krematoria měl vyjadřovat metaforu alchymistické proměny člověka ohněm a jeho spojení s Vesmírem. Motiv proměny nebyl Hofmanovi cizí - ve svých teoretických textech věnoval velkou pozornost orientální a indické architektuře a dramatický akcent odpovídal jeho požadavku po výrazové intenzitě (4). Je velká škoda, že tato stavba - jedna z mála Hofmanových realizací - byla koncem 60. let 20. století zbořena.

Feuersteinovo krematorium v Nymburce
Nymburské krematorium realizované v letech 1922-24 je výjimečnou stavbou v dějinách české architektury - jde o jednu z mála realizací architekta Bedřicha Feueresteina (ve spolupráci s Bohumilem Slámou) a zároveň je objekt jednou z prvních puristických architektur postavených na našem území. Jde o přísně jednoduchou stavbu, soustřeďující pozornost k elementárním geometrickým formám. Hmota obřadní budovy rafinovaně přechází z dispozičního obdélníku v přízemí do oválu v patře nad mohutným portikem. Vnitřní prostor je sice redukován na elementární tvary, ty však již nejsou dekorativní, ale estetizující funkčně opodstatnělá tělesa a blíží se Ozenfantovu a Jeaneretovu požadavku používat k tvoření platónské "neproměnné prvky". Obřadní síň již není zahalena do mystického šera jako v Ostravě nebo Pardubicích, souměrně umístěnými okny po čtyřech stranách proudí dovnitř dostatek světla. O vlivu revoluční architektury Boulaého a Ledouxe na tuto stavbu se u nás poprvé zmiňuje V. Šlapeta, byly to však především osvícenské ideje, které zapůsobily na celou devětsilskou avantgardu a souzněly s apoteózou racionality a pravdivosti, k níž se puristé přikláněli, aby mohli nastolit nový řád.

Most a Plzeň - tradice klasicismu
Autorem mosteckého krematoria je městský stavební ředitel v Mostě Anton Svitil. Projekt a idea krematoria prošly několika etapami. Konečný klasicistní návrh pochází z r. 1923 (5). Výrazným detailem stavby jsou nárožní kanelované pylony - komíny, převyšující střechu s reliéfní výzdobou smutečního průvodu nahých postav spojených v jeden řetěz - "symbol rovnosti a jednoty ve smrti" (6). Ač byla stavba hodnocena pozitivně, faktem zůstává, že Svitil převzal s nepatrnými úpravami celý její model z krematoria v Greisfwaldu (1913).
Projekt novostavby krematoria v Plzni zadala městská rada r. 1923 Městskému stavebnímu úřadu v čele s architektem Hanušem Zápalem (7) - absolventem Českého vysokého učení technického u Josefa Schulze a Jana E. Kouly. Návrh se pravděpodobně neshodoval s představou F. Mencla, neboť šlo zajisté o jeho iniciativu, že byl Janákem (8) vypracován konkurenční projekt. K provedení však město zvolilo, pro menší nákladnost, přepracovaný Zápalův návrh. Realizovaná stavba pochází z r. 1926.
Plzeňské krematorium je situováno ve střední části hřbitova. Dispozici tvoří řecký kříž, centrální čtvercová hmota obřadní budovy je zakrytá strmou sedlovou střechou s ateliérovým oknem. V mělkých výklencích bočních stěn jsou pak umístěny poloplastiky: slovanský bojovník zapalující dřevěnou hranici s mrtvým a truchlící dívka. Interiér síně je zaklenut navenek se neprojevující kupolí, jejíž štuková výzdoba z ní vytvořila velkou květinu. Zápal věnoval pečlivou pozornost detailům jako např. dřevěnému zábradlí tribuny, mříži pěveckého kůru apod. Takto pojatý interiér působí plečnikovsky vznešeně a stavba jako celek reprodukuje koncept chrámu, kde se setkávají znaky antické kultury s kulturou praslovanskou.


1) Krematorium XIII, 1922, č. 5, s. 39.
2) Stavitel I, 1919-20, s. 186.
3) Krematorium XVII, 1925, č. 10-11, s.106.
4) Vlastislav Hofman, Nový princip v architektuře, Styl V, 1913, s. 23.
5) Anton Svitil, Das Stadtische Krematorium, Die Sudetendeutschen Gelbstverwaltungskorper, 1929, s. 126 - 131.; Návrhy a plány krematoria in: SOA Most, inv. č. 5101, ev. j.864.
6) Krematorium XV, 1924, č.1, s. 3.
7) Návrhy a plány Hanuše Zápala jsou v úschově Správy hřbitovů a krematoria města Plzně.
8) Janákův projekt uložen in: AA NTM pozůstalost Pavla Janáka fond 85, č. 116.
0 komentářů
přidat komentář

Související články