Finalisté ceny Architekt roku 2025

Odborná porota soutěže Architekt roku 2025 vybrala pět finalistů. Soutěž oceňuje již 17. rokem architekty, kteří se svým přístupem významně zasloužili o architekturu v České republice, ať již vynikající tvorbou, nebo podporou kvalitní architektury a profese. Ocenění laureáta a slavnostní vyhlášení výsledků soutěže proběhne 15. září 2025 od 19 hodin v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze. I tentokrát bude rovněž předáno ocenění Architekt obci 2025, určené architektovi a zároveň představiteli obce, kteří dlouhodobě společně usilují o dobrou architekturu a zvýšení kvality života obyvatel obce.

Každoročně udělované ocenění Architekt roku upozorňuje na význam a důležitost architektury pro náš život a pro rozvoj společnosti a rovněž na výjimečnou roli architektů, kteří úroveň výstavby svou činností zásadním způsobem ovlivňují. Od svého založení se cena snaží vyprofilovat jako prostředek k šíření osvěty a propagace současné kvalitní architektury. Cena Architekt roku tedy není oceněním za celoživotní dílo, ani by neměla připomínat životní jubilea. Její snahou je ocenit významný počin v oblasti architektury z posledních pěti let. "Ocenění je určeno především praktikujícím architektům, ale nejen jim. Laureátem se může stát každý, kdo svým počínáním usiluje o příjemný prostor k bytí," říká Zdeněk Fránek, laureát ceny z roku 2020 a současný porotce.

O desítce letošních nominací na toto ocenění rozhodovali vítězové předchozích ročníků soutěže – architekti Zdeněk Fránek, Roman Koucký, Ivan Kroupa, Petr Stolín, a dvojice Ladislav Kuba s Tomášem Pilařem. Do finále se po zevrubné diskusi o přínosech jednotlivých osobností probojovalo pět nominací. Porotci sledovali u finalistů, stejně jako v předchozích ročnících, komplexnost a kontinuální kvalitu práce a také morální i profesní integritu.

PĚT FINALISTŮ – ODŮVODNĚNÍ POROTY

Barbora Weinzettlová a Jiří Weinzettl společně se svými kolegy z Atelieru 111 architekti pracují v Praze a v jižních Čechách. Opakovaně vzbuzují pozornost především svými projekty menšího měřítka a rekonstrukcemi venkovských stavení, které řeší s mimořádnou citlivostí k prostředí, historickým stopám a s vytříbeným smyslem pro detail. Za svůj kultivovaný a inovativní přístup sklízí po zásluze zejména jejich realizace rodinných domů uznání a ocenění. Uveďme např. rodinný dům Na Kozině v Trhových Svinech, rodinný dům v Jinonicích nebo archetypální chatu u rybníka na Vysočině. Ocenění odborné veřejnosti se dočkala ale třeba také průsvitná hmota dílen Opatov umístěných v zemědělském areálu nedaleko Svitav. V architektonických soutěžích architekti nejen vítězí, ale také zasedají v porotách.

Bratři Marek a Štěpán Chalupové jsou stálicí na nebi české architektury. Jejich čistá nekompromisní řešení obdivujeme již od devadesátých let jako vrcholný projev minimalistického přístupu, který se jako takový zapíše do historie české architektury. Prvními počiny, kterými na sebe "chalupáři" upozornili, bylo zastřešení schodiště na zámku Orlík Karla Schwarzenberga z roku 1998. Směr svého tvůrčího počínání potvrdili i v delikátním vestibulu stanice metra Kolbenova v Praze. Dalšími mistrovskými díly jsou pak technicky unikátní hotel Metropol v Praze na Národní třídě, pavilon ČR na EXPO 2000, banka ČSOB v Praze a další. Následují vyhrané soutěže z posledních let čekající na realizaci. Toto tvůrčí bratrstvo tvoří v duchu velmi sofistikovaného minimalismu s důrazem na detail a s jasným autorským rukopisem. Autoři zvolili kvalitu na úkor kvantity a místo dnes již tak dominující sebereprezentace volí raději koncentraci na svou obdivuhodnou tvorbu. Svoje zkušenosti také předávají mladé generaci pedagogickou činností.

David Kraus je výrazná osobnost české architektury – architekt, pedagog, výtvarník a publicista. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v ateliéru Miroslava Šika v rámci skupiny Nová česká práce a roku 2002 založil ateliér Architektura, s.r.o. Jeho tvorba se vyznačuje osobním, nemódním přístupem, materiálovou poctivostí a pevným vztahem k místu. Odmítá efektní gesta, věří v alternativní "českou cestu" - jednoduchost, opravdovost, kontext a trvalou hodnotu díla. Experimentuje a pracuje s neobvykly?mi zdroji inspirací, obrazy a principy. Mezi jeho nejznámější práce patří oceňovaná betonárka ve Strančicích, mateřská škola Větrník v Říčanech a škola v Hradišťku, domov důchodců Bydžov a řada originálních rodinných domů. K architektuře přistupuje jako k autentickému výrazu funkce, materiálu a prostředí. Aktivně přispívá k oborové debatě texty, přednáškami a výukou. Inspiraci čerpá z bojových umění, hudby, plachtění i každodenního života.

Sporadical, sympatická a lidská parta, experimentující s moderní architekturou odpovědně, pečlivě, s empatií ke všem souvislostem. Od roku 2004 ateliér vedou Aleš Kubalík, Josef Kocián, Veronika Sávová a dříve ještě Jakub Našinec a Petr Janda. Sporadical roste v čase od malých citlivě situovaných a navržených objektů ke stavbám a urbanismu většího rozsahu. Práce Sporadicalu v celé škále typologií a měřítek dlouhodobě drží vysokou kvalitu fyzické a nefyzické složky architektury. Mezi realizacemi zaujala především stříbrná kupolovitá stavba sportovní haly v Dolních Břežanech, terapeutická komunita Heřmaň, mateřská škola Podhrad v Humpolci, Brána do Borského parku v Plzni a řada kvalitních rodinných domů.

Jan Šépka patří mezi nepřehlédnutelné osobnosti české architektury už od 90. let. Jeho práce poutala pozornost již při vystoupení žáků Miroslava Šika v rámci skupiny Nová česká práce. Návrhy Jana Šépky jsou vždy založeny na originální a silné konceptuální úvaze a překvapivém použití materiálů až na hranici možného. Pevný a nekompromisní tvůrčí záměr transformovaný do reality uplatňuje důsledně a s nebývalou vůlí – naposledy v dostavbě Gočárových Automatických mlýnů v Pardubicích. Začínal jako společník ateliéru HŠH, v roce 2009 založil vlastní projekční kancelář. Známá je jeho vila Hermína s charakteristickým růžovým nátěrem, dům v ocelovém korzetu v Praze, dům v sadu v pražských Kyjích, úpravy zámeckého návrší v Litomyšli, posezení na soutoku Modravského a Roklanského potoka, ale také řadu let diskutovaný návrh Středoevropského fóra Olomouc (SEFO). Své zkušenosti předává jako pedagog, nejprve na FA ČVUT v Praze, poté na pražské UMPRUM a FUA TUL v Liberci.

ČESTNÉ UZNÁNÍ – ARCHITEKT ROKU 2025

Kromě udělení ceny Architekt roku 2025 porota v září rovněž předá jedno čestné uznání.

ARCHITEKT OBCI 2025

Nedílnou součástí soutěže Architekt roku, kterou organizuje společnost ABF, a.s., je také ocenění Architekt obci udělované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Českou komorou architektů, Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR a časopisem Moderní obec. Cílem soutěže je ocenit tandem architekt – obec a vyzdvihnout přínos jejich spolupráce pro vznik kvalitní výstavby.

SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ – 15. 9. 2025

Slavnostní ceremoniál s předáním cen laureátům ocenění Architekt roku 2025 a Architekt obci 2025 se uskuteční 15. září 2025 od 19 hodin v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.