Výsledky soutěže Cena Petra Parléře 2013

11. ročník jednokolové ideové veřejné-anonymní urbanisticko-architektonické soutěže

Zdroj
Marta El Bournová, sekretariát SPP
Vložil
Tisková zpráva
10.05.2013 13:30
Kamil Mrva
Martin Rosa
Alexandr Skalický
Kamil Mrva Architects
ASMM

Vyhlašovatel: Společnost Petra Parléře, o.p.s.
Termín: 28. 2. - 24. 4. 2013
Předmět soutěže: ideová urbanisticko-architektonická řešení veřejných prostranství měst Sokolov (náměstí Budovatelů a ulice 5. května) a Police nad Metují (Masarykova náměstí, včetně ulice Kostelní a Komenského náměstí).



1. cena - Cena Petra Parléře (110 000 Kč)
Téma: Sokolov - Revitalizace náměstí Budovatelů a ulice 5. května
Autoři: Ing.arch. Martin Rosa, Ing.arch. Kamil Mrva

Hodnocení poroty:
Návrh úpravy náměstí Budovatelů v Sokolově vyznívá na první pohled čistě a jednoduše. Využívá základní výrazové prostředky vycházející z původní kompozice prostoru náměstí. Z původního čtvercového rastru dlažby vychází veškerá geometrie prostoru. Rozšířením chodníků a úpravou komunikací a potřebných parkovacích míst získávají chodci na náměstí lepší podmínky pro každodenní užívání prostoru. Odstranění parkování a průjezdu před Hornickým domem v čele náměstí a rozšíření vstupního schodiště pomáhá zdůraznit pozici dominantní stavby z 20. let a zároveň přirozeně vytváří stupňovité hlediště i scénu pro slavnostní i všední chvíle.
Nové stromy zjemňují velkoryse dimenzovaný prostor a společně s novostavbou objektu v jižní hraně náměstí vytvářejí příležitosti pro zastavení a odpočinek. Výtvarná úroveň všech navrhovaných prvků rozhodne o kvalitě výsledku. Úspěch realizace bude záležet na precizním provedení všech detailů, které mohou místu dodat osobitost a soudobost.




2. cena neudělena



3. cena - Cena MMR (50 000 Kč)
Téma: Police nad Metují - Řešení Masarykova náměstí, včetně ulice Kostelní a Komenského náměstí
Autor: Ing.arch. Alexandr Skalický

Hodnocení poroty:

Navržené řešení považuje Hodnotitelská rada za přiměřené a správné. Nové dopravní uspořádání je logické a městu prospěšné.
Návrh Masarykova náměstí – čtverec jednosměrné komunikace s parkováním, trojúhelník stromů, otevření pohledu na východní stranu náměstí, rozšířený vyvýšený chodník před hotelem a cukrárnou – je dobrým řešením konkrétních potřeb místa. Máme jen drobné výhrady: stromy by možná měly být vyšší a řidší tak, aby nebylo deformováno vnímání prostorového ukončení této části náměstí. Velká pískovcová plocha před radnicí: vhodnější by bylo zvolit jiný tvar a vytvořit tak lepší kompoziční vztah ke kašně a sloupu Panny Marie.
U Komenského náměstí oceňujeme vytvoření vyvýšeného parkového plata a vytvoření pobytové plochy před kostelem. Domníváme se však, že tento prostor v sobě skrývá větší potenciál. Vhodným řešením by možná bylo oddělení Komenského náměstí od přilehlého kruhového objezdu budovou a vytvoření uzavřenějšího náměstí. Škoda, že do ideového návrhu nebyly zahrnuty i soukromé pozemky v jižní části náměstí. Výhrady máme k umístění parkovacích stání do centrálního prostoru Komenského náměstí.  Doporučujeme jejich redukci, případně umístění do suterénu nové budovy.
Předností návrhu č.1 je jeho komplexnost. Oproti ostatním dvěma návrhům pro Polici nemá tak výrazné výtvarné motivy, zato však neztrácí ze zřetele celkovou logiku místa, souvislosti prostorové, dopravní, funkční a perspektivu chodce. Návrh po úpravě výše zmíněných nedostatků doporučujeme k realizaci.




Návrh č.4 : Police nad Metují
Autor: Ing.arch. Petr Brožek / BRAK architects

Stav
Masarykovo náměstí v Polici nad Metují dnes působí dojmem parkoviště, Kostelní ulice dojmem koridoru bez života a využití, Komenského náměstí místem, kde se zastavily demoliční bagry, náměstí zde víceméně neexistuje.

Širší souvislosti
Centrum malého města se správními úřady, ležící na pomyslné spojnici autobusového nádraží a nové nákupní zóny, s obchvatem, který odklání průjezdnou dopravu z náměstí, ale zároveň ji neodvádí daleko za město, vytváří příhodné podmínky k vytvoření živého středu města.

Koncept
Inspirací fyzické podoby náměstí nám byla historie. U Masarykova náměstí především stav, kdy bylo náměstí tvořeno jednolitou prázdnou univerzální plochou s dominantním mariánským sloupem. U Komenského náměstí stav, kdy bylo uzavřeno zástavbou a tvořilo intimní prostor s dominantou kostela. Návrh má za cíl vytvořit z obou náměstí a jejich spojnice veřejný prostor, který bude nabízet takové podmínky, aby zde postupem času pomocí nejrůznějších lidských aktivit vzniklo živé a atraktivní místo ve městě.

Architektonické řešení
Prostor Masarykova náměstí je stavebně daný, úkolem bylo uspořádat plochu. V dnešní době nezbytná plocha pro dopravní obsluhu (jízdní pruh a parkovací místa) je navržena po obvodu náměstí. Uprostřed náměstí vznikne volná plocha, která se snaží přiblížit původnímu stavu „prázdného“ náměstí s historickými prvky mariánského sloupu, kašny a artézského pramene. Minimální počet stromů malého vzrůstu vytváří na náměstí příjemné prostředí pro člověka, ale zároveň příliš nezakrývá fasády a nepotlačuje historický dojem z prostoru. Posunutím stromořadí z chodníku do parkovacího pruhu dojde k vizuálnímu, ale i faktickému rozšíření chodníku. Další dřeviny zde nejsou navrženy s vyjímkou vzrostlého platanu umístěného do plochy náměstí jako přírodní protiváha dominanty radnice a mariánského sloupu. Místo bývalého kamenného kříže před radnicí odstraněného v 50. létech je navržena lavice ve tvaru kříže, je možno i uvažovat o přesunutí kříže od kostela zpět na náměstí. Nová figurální socha na převýšeném podstavci je umístěna ve východní části náměstí v průhledu z Kostelní ulice a tvoří „point de vue“ při příchodu od severu, stejně jako mariánský sloup při cestě od jihu. Socha může ztvárňovat významnou osobnost polické historie, rodáka nebo T. Masaryka, po kterém je náměstí pojmenováno. Artézský pramen je upraven do víceméně historické podoby, je zde pítko posazené na snížené úrovni. Prohlubeň v niveletě náměstí symbolizuje hlubinu země, z kterých pramen vyvěrá. Pítko je nízké, nutí člověka se sehnout, jako ke studánce. Hledáním prostorových vazeb mezi mariánským sloupem, kašnou, křížem před radnicí, artézským pramenem a nově umístěnou sochou a platanem jsme došli k uspořádání v rovnoramenném trojúhelníku, v jehož vrcholech se jednotlivé prvky nacházejí. Trojúhelník (číslo 3) odkazuje na symbol benediktinského řádu, jemuž polické panství léta patřilo. Dlaždění náměstí plochu sjednocuje, dlažba je však uspořádána do soustředných nepravidelných tvarů proměnlivé šířky (letokruhů) tvořených různou barvou a strukturou dlažby (ideálně již někde použité). Letokruhy symbolizují uplynulý čas, nabalování historie, léta tučná i hubená, časy světlé i temné. Střed letokruhů je v těžišti náměstí a zároveň ve středu zmíněného trojúhelníka.
Vytvoření pěší zóny v Kostelní ulici není samospasitelné řešení, je to pouze nutná podmínka k tomu, aby se zde vytvořil městský život. Je to základ pro občanské a podnikatelské iniciativy, bez nich to nejde. Bez toho, aniž by se zde otevřely kavárny, cukrárny, hospůdky a prodejničky nevznikne živá ulice. Bez toho, aniž by se opravily fasády domů, se nebudou lidé v ulici cítit příjemně a chtít tudy procházet. Kostelní ulice je nově vydlážděna v jedné rovině, uprostřed ulice je 4 metry široký pruh s hladkou dlažbou, jakýsi běhoun natažený od radnice až k Selendrovu sloupu před kostelem. Nově jsou v ulici stromy a lavičky. Koridorový ráz ulice je narušen v místě připojení boční uličky ze Žďárské ulice a u mlýna.
U podklášteního mlýna, v nejnižším místě, je v rámci obecního pozemku navrženo znovuodhalení potoka, který je zde zakrytý betonovými panely. Přítomnost vodní hladiny naplno odhalí a podpoří charakter místa tvořeného budovou mlýna, sochami Jana Nepomuckého a zvukovou kulisou padající vody z mohutného potrubí vedle budovy mlýna. Jako možná varianta je navržen na přilehlém soukromém pozemku přístup k vodní hladině po nakloněné rovině a schodech.
Největší změna je navržena na Komenského náměstí a to sice jeho fyzické vytvoření dostavbou budovy na severní straně. Novostavba nekopíruje historickou zastavovací hranici, protože situace je již značně změněná. Budova má půdorysně tvar širokého U a v zásadě opisuje tvar přilehlé okružní křižovatky. Tím pádem obklopuje a uzavírá samotné Komenského náměstí. Budova je navržena tak, že při příjezdu od Hronova, z okružní křižovatky, částečně ze Žďárské ulice a z celé plochy náměstí je viditelná budova kostela, která je jasnou dominantou prostoru, kolem které se všechno točí a ke které prostor graduje. Budova dělí dnešní prostor na „uvnitř“ náměstí, uvnitř historického centra a „venku“, kde je cílem vytvořit klasický uliční profil. Budova je prolomena dvěma velkými otvory v průsečíku hlavních pěších tras, zároveň otvory zajišťují minimální vizuální kontakt mezi vně a uvnitř. Budova může připomínat hradbu či bránu, která ale paradoxně může návštěvníky vítat a lákat k návštěvě toho, co je „za branou“. Budova je na obecním pozemku, její funkční náplň může být zcela komerční nebo s bytovou funkcí v patře. K ideálnímu prostorovému dotvoření se nabízí podobnou hmotu postavit na soukromém pozemku na druhé straně okružní křižovatky. Zde je to na vůli investora, nicméně Město si může toto dát do regulačních podmínek.

Dopravní řešení
Pro vedení průjezdné dopravy přes obě náměstí a Kostelní ulici není žádný důvod, nový obchvat vede v těsném sousedství a území je dobře obslouženo z jihu i ze severu. Z Kostelní ulice je vzhledem k úzkému profilu zcela vyloučena doprava kromě nákladní a osobní dopravní obsluhy v režimu zastavení, dlouhodobé parkování zde není dovoleno. Průjezd dopravní obsluhy je jednosměrný z Masarykova ke Komenskému náměstí.
Masarykovo náměstí je pro dopravu koncové (cílové) místo s 36 parkovacími místy. Vzhledem k zmenšení počtu míst je doporučeno časově omezit dobu stání (30 až 60 minut). Pro celodenní stání auta je náměstí příliš cenné místo. Provoz aut na náměstí je jednosměrný levotočivý po obvodu se šikmými parkovacími stáními. Zastavení většího zásobovacího automobilu je podélně na levé straně jízdního pruhu. Provoz v přiléhajících ulicích Tomkova, U opatrovny a 17. listopadu je beze změn. Vedení automobilu je pomocí fyzických překážek (sloupků, laviček, stromů). Vymezení parkovacích míst je pomocí příčných zarážek z vyčnívajícího kamenného obrubáku.
Komenského náměstí je pro automobilovou dopravu také koncové, je navržena otáčecí smyčka s prstencem 14 šikmých parkovacích míst pro krátkodobější stání. Pro dlouhodobé (celodenní) stání velmi dobře poslouží rozsáhlé parkoviště před Penny marketem, další stání lze zřídit v prostoru před železářstvím Soukup. V jižní části lze dlouhodobé stání zřídit podél Bezděkových sadů v návaznosti na autobusové nádraží.

Inventář náměstí
Chceme, aby si na Masarykově náměstí našel každý pro danou příležitost své místečko. Je navrženo mnoho míst na sezení či ležení. Běžné typové lavičky pro odpočinek či čekání při nakupování jsou podél chodníku, vždy ve stínu stromu. „Šmírovací“ lavičky s přehledem po celém náměstí jsou umístěny po vnitřním obvodu náměstí u ohraničujících sloupků. Pro samotáře po jedné lavičce nebo dvojice laviček pro družné lidi. Velká kruhová lavice na sezení či ležení je kolem velkého platanu uprostřed náměstí. Sedět lze na stupních kolem mariánského sloupu, kašny nebo kolem pramene. Dubová lavice se čtyřmi rameny je v místě bývalého kříže před radnicí.
V ulici Kostelní jsou typové lavičky umístěny pod stromy. V místě odkrytého potoka jsou k sezení navrženy kamenné kvádry a stupně schodů. Na Komenského náměstí jsou lavičky umístěny po obvodu, zejména v místech s výhledem na kostel.   

Zeleň
Stromořadí mezi parkovacími místy lemuje obvod Masarykova náměstí, stromy nejsou v místě před radnicí, čímž umocňují její úlohu dominanty. V Kostelní ulici jsou vysazeny dva menší stromy označující místo, kde se připojuje cesta vedoucí z boční uličky. Nový strom je navržen na předzahrádce podklášterního mlýna vedle odkrytého potoka. Ve spodní části Komenského náměstí po jeho obvodu je stromořadí, opět se střídající s parkovacími místy. Stromy chybí na straně u kostela, aby nerušily jeho dominantní úlohu. V prostoru kruhové křižovatky jsou navržena stromořadí podél všech připojovacích ulic.

Dlažba
Chodníky podél domů po celém obvodu náměstí s největším pěším provozem jsou dlážděny žulovou mozaikou 6x6 cm. Pojízdný pruh, parkovací místa a většina plochy Kostelní ulice a Komenského náměstí jsou dlážděny žulovými kostkami 10x10 cm. Letokruhy uprostřed náměstí jsou dlážděny kamennými kostkami různé barvy a velikosti (6x6, 10x10, 16x10 cm). V drtivé většině jsou využity stávající dlažební kostky. Středový pruh vedoucí Kostelní ulicí je dlážděn z hladkých žulových desek. Snížený terén u mlýna je dlážděn stávajícími kamennými deskami. Obrubáky vymezující pojížděné a pochozí plochy jsou vyvýšené jen o 2 cm.

Noční osvětlení
Svítidla základního osvětlení jsou umístěna na 6 metrů vysokých stožárech, které jsou rozmístěny v pravidelných rozestupech po obvodu letokruhů. Na stožárech jsou oboustranná svítidla svítící přímo dolů na vozovku i na plochu letokruhů, dále je na nich umístěno ozvučení. V ploše letokruhů je intenzita osvětlení menší a je zde intimnější atmosféra. V této ploše jsou světelně zvýrazněny mariánský sloup, kašna, nová socha, platan i pramen, které jsou zespoda nasvíceny svítidly v dlažbě. Světelnou dominantou celého náměstí je fasáda radnice, která je ze stožáru nasvícena největší intenzitou.

Život na náměstí
Plocha uprostřed náměstí vyznačená letokruhy je co nejvíce prázdná, aby se mohla čímkoliv naplnit a dát místu život. Je zde možné pořádat trhy, poutě, koncerty, demonstrace, projekce i přehlídky. Aby se na náměstí zdržovali lidé, je k dispozici co nejvíce míst k sezení. Bylo by žádoucí, aby na rozšířených chodnících na náměstí a zejména v Kostelní ulici vznikaly venkovní zahrádky s posezením. Podniky typu restaurace, kavárny, cukrárny by měly pomocí svých výloh zajistit větší vizuální kontakt s náměstím než je tomu dosud.

Soulad s územní plánem
V prostoru Komenského náměstí územní plán předpokládá dostavbu. Ve všech parametrech je návrh v souladu s územním plánem.




Návrh č.3 : Řešení Masarykova náměstí, ulice Kostelní a Komenského náměstí, Police nad Metují

Idea
Řešené území není jednotnou plochou, ale spíše souborem městských prostorů různé historie a kvality. Zatímco Masarykovo náměstí je již staletí přirozeným centrem města, náměstí Komenského je torzem dřívějšího „kostelního“ náměstí, které je třeba znovu definovat.
Masarykovo nám. a ulice Kostelní jsou urbanisticky kvalitní prostory, které mají přirozeně funkci obytnou, obchodní i reprezentační. Snažili jsme se je proto očistit od nevhodných prvků a podtrhnout jejich hodnoty. Naší snahou bylo uspořádat dopravu tak, aby lidé přicházeli a přijížděli na náměstí a zastavovali se tam. Aby jen neprojížděli skrz. Proto jsme zachovali dostatek parkovacích míst přímo na náměstí i v Kostelní ulici. Další místa, zvláště pro návštěvníky, jsme umístili do prostoru druhého náměstí. Vybavení jsme se snažili sjednotit pomocí místních materiálů – pískovce a žuly.
U Komenského náměstí bylo naproti tomu třeba nově vymezit samotné jeho hranice. A posléze též jeho funkce a náplň. Město mělo požadavek zachovat zelený pás mezi náměstím a objezdem města. Pás jsme zachovali, ale zasadili do něj i příjezdovou komunikaci do ulice Kostelní a parkovací stání. Díky tomu jsme mohli velkoryseji pojmout předprostor kostela a vtáhnout jej hlouběji do města. Rozšířený konec ulice Kostelní jsme pojali jako samostatný intimní prostor. Jeho atraktivita by se velmi zvýšila odkrytím v těchto místech zatrubněného mlýnského náhonu.
Inspirací pro náš návrh jsou v okolní krajině zasazená pískovcová skalní města. Způsob jejich zvětrávání se promítl do našeho návrhu v podobě dlouhých puklin (pásků), které protínají pochozí plochy obou náměstí. Tyto pásy jsou, stejně jako všechny drobné historické prvky ve městě, ze světlého pískovce.

Technické řešení
Všechny plochy jsou navrženy v jedné rovině. Dlažba je ze světlého pískovce a tmavé žuly. Parkovací stání jsou vyznačena pásky světlé žulové dlažby v tmavé, a to jen v rozích parkovacích míst. Stromy navržené ve zpevněných plochách jsou opatřeny kovovými mřížemi.
K odvodnění ploch navrhujeme použití zasakovacích tvárnic Permavoid, které umožní zasakování dešťové vody přímo na místě, kam dopadne.  

Masarykovo náměstí
Rušíme komunikaci vedoucí šikmo náměstím a střední části vracíme čtvercový tvar. Střední část je ponechána volná, pouze se stávajícími historickými prvky a s novým ztvárněním pramene Jůlinka. Po obvodu náměstí jsou vysázeny stromy, umístěno posezení a veden automobilový provoz. Na rozšířených chodnících počítáme s možností umístění zahrádek restaurací a cukráren. Centrální plocha je uzpůsobena k pořádání kulturních akcí nejrůznějšího typu i k všednodennímu životu.
Automobilovou dopravu řešíme jednosměrným provozem kolem středové plochy. Vjezd na náměstí je možný z ulic Kostelní a 17. listopadu, výjezd ulicemi Tomkova (již dnes jednosměrná) a U Opatrovny. Náměstí je dlážděno tmavou žulovou dlažbou, vozovka je vymezena jednotlivě kladenými kostkami z kontrastní světlé žuly. Tmavá barva žulové dlažby je opticky rozbita pískovcovými pásy, jež probíhají napříč náměstím. Uprostřed plochy ponecháváme jen dva historické prvky Mariánský sloup a kašnu. Okolí pramene Jůlinka je ztvárněno nově. Na plochu náměstí umísťujeme soustavu kopečků (výška max. 400mm) z velkoformátových pískovcových kvádrů. Voda tryská přímo ze země a stéká mezi kopečky, kde tvoří jezírka a nakonec se zachytává v odtokových rýhách a mizí pod povrchem. Jedná se o výtvarný prvek a zároveň o mobiliář. Pískovec v místech kontaktu s vodou bude potřebovat zvýšenou údržbu (pravidelné každoroční čištění). Stejný prvek se v menším rozsahu a bez vody opakuje i v jihovýchodním cípu náměstí, tam je ovšem ztvárněn v žule.
Od středové části náměstí je vozovka oddělena, kromě značení světlou dlažbou, žulovými kvádry (800x200x200mm), v rozích náměstí jsou místo kvádrů užity kovové sloupky, pro snazší průchod chodců a průjezd cyklistů. Podél vozovky jsou v některých místech vytvořena šikmá a podélná parkovací stání.
Na náměstí navrhujeme dva druhy stromů, na východní a západní stranu náměstí hlohy (Crataegus 'Paul Scarlet') a na severní stranu malokorunné lípy (Tilia cordata 'Rancho'). Navržený mobiliář obsahuje i kolostavy a informační tabule.

Ulice Kostelní
Tato ulice propojuje obě řešená náměstí. Navrhujeme zúžení vozovky a její zakřivení z důvodu zpomalení provozu. Do umělých zálivů jsou vložena parkovací stání či pobytová plocha se stromy (Crataegus 'Paul Scarlet'). Ulice je dlážděna tmavou žulovou dlažbou. Vozovka je částečně vymezena kovovými sloupky. Parkovací místa jsou vyznačena světlou žulovou kostkou a oddělena od chodníku žulovými kvádry. Na chodnících je smíšený provoz chodců a cyklistů.

Komenského náměstí
V prostoru Komenského náměstí rozlišujeme několik funkčně odlišných částí. Konec ulice Kostelní vnímáme jako samostatné náměstíčko. Ze tří stran je vymezené historickou zástavbou, na severní straně jej uzavíráme čtveřicí stromů (Tilia cordata 'Rancho'). Pod nimi jsou umístěny lavičky a osvětlení. Celá plocha je vydlážděna žulovou dlažbou. Pouze mezi sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Prokopa je pás dlažby z tmavé žuly jako připomínka mostu přes mlýnský náhon, jenž je nyní zatrubněn. Navrhujeme vykoupit od soukromých osob parcely 96/1, 1064/6 a 1064/7, a tím rozšířit veřejnou plochu náměstíčka. Na této ploše odkrýváme mlýnský náhon. Břeh na jeho severní straně je uzpůsoben k posezení a bezpečnému přístupu k vodě. Povrch je z velkoformátové pískovcové dlažby, v níž jsou umístěny záhony travin. Zídka na jižní straně je žulová. Počítáme přitom s tím, že ve spárách se přirozeně uchytí vegetace.
Další částí je předprostor kostela, vymezený základní uměleckou školou a kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Stávající travnaté plochy před ním ponecháváme, ale stromy v nich (Tilia cordata) z důvodů nízké kvality vyměňujeme. Vozovku ulice Na Babí ponecháváme v živičném povrchu. Zbytek plochy je v tmavé žulové dlažbě s pískovcovými pásky. Ve spodní části je umístěn obdobný prvek jako na Masarykově nám. - pískovcové kopečky. Tento prvek tvoří protiváhu Selendrova sloupu v horní části Komenského nám.
Na tuto plochu navazuje zelená clona, oddělující náměstí od rušné komunikace. Její součástí je příjezdová cesta na ulici Kostelní, lemovaná parkovacími místy. Povrch vozovky je opět z tmavé žuly, parkoviště je osazeno dlažbou z téhož materiálu s distanční spárou, která umožní prorůstání vegetace. Parkovací místa jsou naznačena světlou žulovou kostkou. Mezi stáními jsou vysázeny stromy (Pyrus calleryana 'Chanticleer'). Vlastní zelená clona je tvořena stromy (Fagus sylvatica) vysázenými v trávníku. Žulové pásky vycházející z reprezentační plochy předprostoru kostela se v trávníku mění na vyvýšené záhony trav, s obrubou z gabionů.

1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
END
Daniel Doležel
12.05.13 12:12
zobrazit všechny komentáře

Související články