Sigfried Giedion (1888–1968) byl jedním z „kanonických“ historiků moderní architektury, jejichž úsudek určoval, který tvůrčí počin v této disciplíně bude shledán relevantním. Jeho kniha „Space, Time and Architecture“ z roku 1941 se téměř na půl století stala povinnou četbou pro architekty a historiky umění a dodnes patří k nejprodávanějším publikacím o moderní architektuře. Giedion však nebyl jen historiografem a propagátorem avantgardy, nýbrž jako dlouholetý generální sekretář CIAM také klíčovým svědkem a ústředním aktérem dění na architektonické scéně. Jindřich Vybíral se v přednášce zabývá Giedionovými ranými lety v Praze a ve Vídni, které dosud stály stranou zájmu historiografie umění. Přináší množství mikrohistorických poznatků o rodinném zázemí a sociálních či kulturních sítích, které tvořily podhoubí jeho osobního růstu a pozdější profesionální dráhy. Přednáška rovněž odkrývá existenciální prožitek mladého Giediona, jehož uchopení může přispět k hlubšímu porozumění jeho textů a aktivit v rámci mezinárodní architektonické komunity. Tímto prožitkem je trauma spojené s židovstvím a nutnost čelit rasovému antisemitismu.