Výborně! Veskrze citlivý a promyšlený přístup k těžké úloze. Výsledkem je projekt zvlláštní lehkosti, který navrací přírodě kus její suverenity a milovníkům přírody dává možnost nocovat v kostře památníku socialistického velikášství.
Aby tu zaznělo i něco kritického, přiznám se, že netuším, proč by na hřebenech Krkonoš měly být budovy podobné záchytným parkovištím a v nich bivakující turisté. Podle mne by pár prkenných dobře zateplených bud bylo významně příjemnějších pro oko i pro pobyt. Se zaťatými čelistmi jsem schopný akceptovat, že je třeba chránit architektonický odkaz socialistického brutalismu pro výstrahu příštím generacím, podobně jako Speera na Rujáně, ale toto! ... nebo je Václave toto vaše současná představa diplomanta o svobodě, třeba jsem už stár a nerozumím tomu?
upřímně děkuji nejen za gratulace, ale také za kritiku. Návrh revitalizace Labské boudy není mou představou o svobodě. Zároveň není mou představou o ideální krkonošské boudě. Svobodně jsem se však neztotožnil se způsobem likvidace, který je v přípravě. Svobodně jsem se rozhodl hledat limity, hranice a kompromisy, které určí výsledek. To, že jsem labskou boudu pro výsledný návrh zvolil, i to, že jsem ji navrhl zachovat, je výsledkem svobodného procesu, který nebyl prvoplánový. Argumentů je mnoho, a výstraha pro příští generace není rozhodně tím hlavním. Brutalistní forma ve zdánlivě panenské přírodě mi nevadí, problém spatřuji v jejím "příběhu".
díky za reakci, jsem rád, že vaše práce je výsledkem svobodného zvažování pro a proti. Píšete, že návrh revitalizace Labské boudy není vaší představou o ideální krkonošské boudě. Co vás tedy vedlo k tomu ji zachovat, co je váš hlavní argument? A jaký problém vidíte v "příběhu" brutalismu?
byl zřejmě zavádějící termín. Pro Krkonoše obecně- nemůže existovat už z toho důvodu, že je závislá na konkrétním umístění a požadavcích na provoz. Ale to je snad zbytečné podotýkat. Btw. o terímu "ideální" hezky píše pan profesor Jan Michl- http://janmichl.com/. Co se týče případu současné Labské boudy, není např. umístěná nejšťastněji vzhledem k povětrnostním poměrům. Stejně tak stojí před jejím smysluplným využíváním řada dalších problémů. K hlavním argumentům, proč se Labskou boudou vůbec zabývat, patří nedostatečný časový odstup a diskuze, která by k náročné a nákladné likvidaci zodpovědně dospěla nebo ji vyvrátila. Práce by k ní mohla přispět. Bouda zde stojí, a je již součástí krkonošské kulturní krajiny. To, že se někomu nelíbí, že narušuje krajinný ráz, osobně považuji v celkovém kontextu za bezpředmětné. Záměr a argumenty by měly být však patrné z výsledného konceptu.
Příběhem brutalistní formy jsem měl na mysli konkrétní stavbu Labské boudy, ne brutalismu. To, co se s ní dělo v minulosti a děje v současnosti, co nabízí a co bere, to, jaký k ní mají lidé vztah a s jakými procesy je v naší společnosti provázána.
tedy nezatíženou standardními řešeními. Vážný památkářský vztah k Labské boudě jistě nemáte, odstranit dvě patra, přístavby a komplet vnitřní provoz je dosti nesentimentální. Pravděpodobně vám imponuje ta romatika monumentální betonové zříceniny čnící nad údolím na vzdory větru dešti. Ale to si domýšlím, nosný argument pro tuto adaptaci stále nemohu ve vašem textu najít a vy mi ho asi prozradit nechcete?
Pro mne, krkonošského turistu, vždycky představovala Labská bouda vřed, tak mě fascinuje, že to někdo má ale úplně jinak, že to, co jeden považuje za prototyp ošklivosti, druhý nazývá součástí krkonošské kulturní krajiny. Je to myslím nebezpečná relativizace hodnot, rezignace na ideály. Toho Michla si rád postupně počtu, jen nevim ve kterém přesně textu o ideálech píše?
Setkání se skeletem. Železobetonová konstrukce - kostra budovy příslušející kdysi k dolu či lomu? Páteř se žebry a lopatkou, ostatky koně? Ostatky muže? Struktura podpor a kladí provívaná větrem. Cosi skončilo, ne však zcela. Konec není žádné teď. Konec volné vplynutí do věčnosti.
Skelet Labské boudy jako zbytky obydlí opuštěného obry. Nechtěl bych tam spát. Jen skrýt se před ledovým vichrem zimní noci. Obři jsou fenomén. Jsou. Sám s navrátivšími se obry v zimě v betonovém rastru temného lochu pod hřbetem hory. Hrůza.
Brutalismus jako dílo potměšilých obrů vyvržených černou Volhou.
Poněkud odklonit turistickou pěšinu a skelet nechat střežit společenstvím mnichů. Klášter. Re-kreace skeletu ne-stvůry.
Když jsem si představila, kolik by stála demolice a následná výstavba nového objektu "odpovídajícího charakteru prostředí" (a s tím spojená i odpovídající doba celého procesu), připadalo mi to dosti šílené. Nápad na nové využití je skvělý a výsledek by byl zaručeně unikátní.
Výborné. Tie relikty socialistickej výstavby má zobrať do rúk mladá generácia, ktorá nemá nadbytočné ideologické výhrady a vie oceniť vtedajšiu veľkorysosť (veď po tej architekti túžia v každom režime). A vkladá do riešení súčasnú optiku. Iba keby sme to považovali za nejakú superpamiatku (napr. ako Ještěd), tak by mi prekážalo také smelé zasahovanie (zbúrať dve poschodia). Ale práve to tu treba: presvedčivý silný zásah a súčasne uchovanie ducha pôvodnej koncepcie.
Ač jsem již stanoval leckde po světě (dokonce i hned za naším barákem, když nás letní metelice zahnala z hor zpět domů a nejmladší syn tehdy nechtěl přijít o týden pod stanem) ale ve skeletu ještě ne.
I když mnohé z průvodní zprávy považuji za velmi nepřesvědčivé, nápad to je hodný hlubšího rozpracování. Vzhledem tomu jak drahé ve všech ohledech by bylo naprosté odstranění této stavby a tím i následně její paměti, její případně možné "zlidštění" a "zahlazení" do okolní přírody by snad bylo lepší použití prostředků, jinak potřebných pro její naprosté odstranění. Jak tento návrh naznačuje, každopádně by to byl zajímavý úkol se skutečnou možností úspěchu.
Asi je jedno, jestli je Labská bouda vřed nebo ne. Tento názor měl být patrně vyřčen v době přípravy realizace tohoto objektu. Dneska je spíš na místě řešit co bude s tímto objektem dál. To, že je součástí krkonošské krajiny, to je holý fakt. Nebo snad máte pocit, pane Vích, že tam ta bouda není? Odstranění myslím není to správné řešení a to ze dvou jednoduchých důvodů: 1) výše nákladů by zcela jistě byly obrovské a dále znásobené korupcí při výběru „nejvhodnějšího“ dodavatele demolice, 2) demolice by napáchala daleko víc škody, než páchá samotná stavba v současné době.
Mě se návrh moc líbí.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Příběhem brutalistní formy jsem měl na mysli konkrétní stavbu Labské boudy, ne brutalismu. To, co se s ní dělo v minulosti a děje v současnosti, co nabízí a co bere, to, jaký k ní mají lidé vztah a s jakými procesy je v naší společnosti provázána.
Pro mne, krkonošského turistu, vždycky představovala Labská bouda vřed, tak mě fascinuje, že to někdo má ale úplně jinak, že to, co jeden považuje za prototyp ošklivosti, druhý nazývá součástí krkonošské kulturní krajiny. Je to myslím nebezpečná relativizace hodnot, rezignace na ideály. Toho Michla si rád postupně počtu, jen nevim ve kterém přesně textu o ideálech píše?
Skelet Labské boudy jako zbytky obydlí opuštěného obry. Nechtěl bych tam spát. Jen skrýt se před ledovým vichrem zimní noci. Obři jsou fenomén. Jsou. Sám s navrátivšími se obry v zimě v betonovém rastru temného lochu pod hřbetem hory. Hrůza.
Brutalismus jako dílo potměšilých obrů vyvržených černou Volhou.
Poněkud odklonit turistickou pěšinu a skelet nechat střežit společenstvím mnichů. Klášter. Re-kreace skeletu ne-stvůry.
I když mnohé z průvodní zprávy považuji za velmi nepřesvědčivé, nápad to je hodný hlubšího rozpracování. Vzhledem tomu jak drahé ve všech ohledech by bylo naprosté odstranění této stavby a tím i následně její paměti, její případně možné "zlidštění" a "zahlazení" do okolní přírody by snad bylo lepší použití prostředků, jinak potřebných pro její naprosté odstranění. Jak tento návrh naznačuje, každopádně by to byl zajímavý úkol se skutečnou možností úspěchu.
Mě se návrh moc líbí.