Může prosím někdo z odborníků vysvětlit tak dramatickou roztažnost, která dokázala vyosit sloupy u kloubů? Dá se to vyřešit nějakou kompenzací roztažnosti ocele? Několikrát jsem si ten detail prohlížel a připadal mi až předimenzovaný. No asi nebyl. Ještě že nejsem statik. Je mi to líto barák je fajn.
Ještě je brzy na dělání závěrů při hledání příčin vybočení. Po zpracování posudků budou okolnosti teprve objasněny. Vnesené normálové napětí do prutových vzpěr vlivem teplotní dilatace materiálu je zatím jedna z teorií, ale je možné že půjde o souhru více vlivů.
Obecně je u tlačených prutů ,které jsou oboustranně kloubově uložené nebo vetknuté (tedy není umožněn jejich posun při změně délky prutu) dilatace docela problém. Růst napětí popisuje Hookeův zákon (vztah napětí, modulu pružnosti materiálu a poměrného přetvoření).
Stavby,které mají svou nosnou konstrukci vystavenou velkým teplotním rozdílům (zima/léto) s tím zkrátka mají problém.
Teplotní dilatace jsou obzvlášť lahůdka u mostních konstrukcí, u pozemních staveb to ale škod dělá také dost.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Obecně je u tlačených prutů ,které jsou oboustranně kloubově uložené nebo vetknuté (tedy není umožněn jejich posun při změně délky prutu) dilatace docela problém. Růst napětí popisuje Hookeův zákon (vztah napětí, modulu pružnosti materiálu a poměrného přetvoření).
Stavby,které mají svou nosnou konstrukci vystavenou velkým teplotním rozdílům (zima/léto) s tím zkrátka mají problém.
Teplotní dilatace jsou obzvlášť lahůdka u mostních konstrukcí, u pozemních staveb to ale škod dělá také dost.