Z článku celkem jednoznačně vyplývá, že nejenom NPÚ má k věcnému záměru nového památkového zákona značné výhrady. Zajímalo by mne však, jak budou "nespokojenci" postupovat dál? Budou psát nesouhladné články do tisku nebo se vzchopí k nějaké důraznější akci?
Nový památkový zákon směřuje k jedinému a to k likvidaci památkové péče. Ministerstvo kultury je politický orgán, která dělá to, co mu řekne zkorumpovaná vláda, kterou ovládají lobby, mafianí a milionáři. Je jasné, že je potřeba pořád stavět, pokud možno rychle a levně a co tomu brání? velký památkový fond a chráněné městské celky! co s tím? Bourat není tak jednoduché, když jsou tu zákony a památkáři. Obnovy starých objektů jsou dlouhé a náročné - to je to poslední co stavební firmy mají rády.
No tak se to vyřeší tak, že se ochrana sníží a památkáři se z rozhodovacího procesu vytěsní!
A šup, máme tu nový "památkový" zákon, který tato přání stavebních firem a mafiánů splňuje!
rozhodovací moc dostanou u nechráněných objektů definitivně obecní úředníci, což jsou jenom kašpárci, kteří dělají to, co jim řekne jejich zaměstanvatel. už několik let dochází v oblasti památkové péče k zásadnímu střetu zájmů a teď se má tento stav ještě více upevnit a kodifikovat!
Nový památkový zákon je stejně katastrofální jako chystané zdravotnické reformy, bohužel památkáři jsou pro většinu lidí jenom nepochopitlelní staromilci a komplikátéři, takže obecný odpor vůči omezení jejich kompetencí bude zřejmě minimální. Bohužel to bude pohroma pro naše kulturní dědictví. Tuto zásadní chybu nicméně zhodnotí zřejmě až naše děti nebo děti jejich dětí.
Bohužel se Národní památkový ústav jako celek k žádnému velkému odporu proti chystanému památkovému hákonu nezmohl. Vedení NPÚ veřejně vůbec proti zhoršení situace neprotestuje. Je to pochopitelné, uvědomíme-li si, že je personálně závislé na ministerstvu kultury.
Je to opravdu velmi smutné. I za bolševika (a pak hlavně v krátkém období pro historická sídla pozitivní atmosféry let 90.) se podařilo založit (z hlediska moderní evropské památkové péče zcela odpovídající) celostní pohled na urbanistické dědictví. Soubor památkových rezervacía zón, teoreticky dobře zargumentovaný a připravený ještě dříve než byla například přijata Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy (která je mimochodem součástí našeho právního řádu a která m.j. také nabádá k ochraně okolí významných staveb a staveb, které samy o sobě nemusí být monumenty, aby si zasloužioly život v současné společnosti. ) A nyní, ve jménu "zjednudušení praxe" (tj. místo vyřešení logické potřeby zajistit dostatečný počet kvalifikovaných slušně zaplacených specialistů, kteří by normálně byli schopni v rozumném časovém prostoru projednávat otázky oprav a restaurován urbanistických celků namísto současné praxe, kdy to nelze stíhat a stavebníci jsou samozřejmě naštvaní), bude "zjednodušen proces vyjadřování" tak, že Krajské úřady zajistí přehledy domů, ke kterým už se v urbanisticky cenném a celistvém prostředí NPÚ nebude smět vyjadřovat (a to i v rezervacích, které přežily komunistické roky betonářů a velkého stavebnictví právě proto, že bylo povinností odborně posoudit plánované zásahy u všech staveb). Nyní tedy mají vzniknout jakési výkresy, kde bude vyznačeno, které stavby jsou volně ke zničení, přestavění, navýšení, atd. - ve jménu snížení byrokracie. Navrhovatel takové pitomosti má jistě výbornou představivost, jak to asi s chráněnou urbanistickou strukturou dopadne....Pro jistotu ani nebude nutné tyto plány povinně s památkovým ústavem projednat (asi aby to náhodou nekomplikoval).
Bohužel tato zásadní teze je už ale součástí technické novely zákona stávajícícho, který právě volně proplouvá Parlamentem (už po druhém čtení), zcela bez zájmu neinformovaných poslanců, kteří jsou zavaleni koaličně-opozičními spory, nekonečnými kauzami soudnictví a zdravotnictví a netuší, co za tajemným novým památkovým paragrafem o plánech "péče" vězí..
Urbanistické dědictví ČR tedy dostane ránu v polistopadové době nevídanou už brzy. Dle zákona nového má být redukován dosavadní (přitom naprosto nedostatečný) počet památek ve jménu jejich nového úředního prohlašování.
Apolitičnost oboru se paradoxně projevuje právě tím, že tato vize může být naplněna libovolnou vládou, neb zákonný proces v tomto případě žije vlastním životem.Každý poslanecv jistě někdy slyšel o problémech, které nějaká "barabizna" a "fundamentální památkář" činila při budování světlých zítřků, takže potřebu moderní společnosti (=investorů pěkných kanceláří v centrech měst, atd.) pochopí. K tomuto svěžím shrnutím dospěl i nedávný článek v MFDnes "Památková revoluce ministra Jehličky", viz: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=136&r=nazorya&c=990071 .
Lze se též obávat, že i ti úředníci na úřadech, i kdyby nakrásně něco chtěli chránit i bez NPÚ, budou umravněni právě těmi zatím blíže nespecifikovanými nesmyslnými plány "péče", které si politické orgány u správných zpracovatelů objednají.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
No tak se to vyřeší tak, že se ochrana sníží a památkáři se z rozhodovacího procesu vytěsní!
A šup, máme tu nový "památkový" zákon, který tato přání stavebních firem a mafiánů splňuje!
rozhodovací moc dostanou u nechráněných objektů definitivně obecní úředníci, což jsou jenom kašpárci, kteří dělají to, co jim řekne jejich zaměstanvatel. už několik let dochází v oblasti památkové péče k zásadnímu střetu zájmů a teď se má tento stav ještě více upevnit a kodifikovat!
Nový památkový zákon je stejně katastrofální jako chystané zdravotnické reformy, bohužel památkáři jsou pro většinu lidí jenom nepochopitlelní staromilci a komplikátéři, takže obecný odpor vůči omezení jejich kompetencí bude zřejmě minimální. Bohužel to bude pohroma pro naše kulturní dědictví. Tuto zásadní chybu nicméně zhodnotí zřejmě až naše děti nebo děti jejich dětí.
Bohužel tato zásadní teze je už ale součástí technické novely zákona stávajícícho, který právě volně proplouvá Parlamentem (už po druhém čtení), zcela bez zájmu neinformovaných poslanců, kteří jsou zavaleni koaličně-opozičními spory, nekonečnými kauzami soudnictví a zdravotnictví a netuší, co za tajemným novým památkovým paragrafem o plánech "péče" vězí..
Urbanistické dědictví ČR tedy dostane ránu v polistopadové době nevídanou už brzy. Dle zákona nového má být redukován dosavadní (přitom naprosto nedostatečný) počet památek ve jménu jejich nového úředního prohlašování.
Apolitičnost oboru se paradoxně projevuje právě tím, že tato vize může být naplněna libovolnou vládou, neb zákonný proces v tomto případě žije vlastním životem.Každý poslanecv jistě někdy slyšel o problémech, které nějaká "barabizna" a "fundamentální památkář" činila při budování světlých zítřků, takže potřebu moderní společnosti (=investorů pěkných kanceláří v centrech měst, atd.) pochopí. K tomuto svěžím shrnutím dospěl i nedávný článek v MFDnes "Památková revoluce ministra Jehličky", viz: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=136&r=nazorya&c=990071 .
Lze se též obávat, že i ti úředníci na úřadech, i kdyby nakrásně něco chtěli chránit i bez NPÚ, budou umravněni právě těmi zatím blíže nespecifikovanými nesmyslnými plány "péče", které si politické orgány u správných zpracovatelů objednají.