Návrh památkového zákona se nelíbí ani památkovému ústavu

Praha - Návrh památkového zákona se nelíbí ani nejpovolanější instituci v zemi, Národnímu památkovému ústavu (NPÚ). Současné znění návrhu, které však může podle ministerstva kultury ještě doznat změn, podle NPÚ nezlepšuje možnost ochrany, poznání a uchování památek, příliš liberalizuje výkon památkové péče a rezignuje na jeho odbornou stránku.
    NPÚ, který je příspěvkovou organizací ministerstva, zveřejnil své výhrady k věcnému záměru na svém internetu. Podle něj se zákon připravoval bez většího zapojení odborníků na památkovou péči; podle mluvčího ministerstva kultury Jana Cieslara však byl ředitel NPÚ Pavel Jerie externím členem komise, která zákon připravovala.
    Zákon ve svém věcném záměru neodstraňuje léta kritizovanou takzvanou dvojkolejnost. Ta znamená, že odborná stanoviska NPÚ mají jen doporučující charakter a výkonná moc je na památkových odborech samospráv. Podle NPÚ by se však zákonem stala v případě velké části agendy z dvojkolejnosti jednokolejnost - záměr totiž pro podstatnou část zásahů na památce vylučuje povinnost účasti odborné složky památkové péče, tedy NPÚ.
    Předkladatelé argumentují tím, že NPÚ je zavalen žádostmi vlastníků, kteří chtějí svou památku upravovat. Mnohdy je podle nich takové řízení jen formální. Toho se kritici zákona bojí, podle nich se absencí odborného posudku výrazně sníží kvalita památkové péče.
    "Tento krok vytváří živné prostředí pro klientismus, kupování si odborných posudků od investorem placených expertů či promítání lokálních zájmů samosprávy do agendy státní správy," říká NPÚ, a s navrhovanou změnou proto kategoricky nesouhlasí.
    Předpokladem úspěchu takové případné změny je podle něj "pronikavé zkvalitnění kádru úředníků na pověřených obcích. Zatím je úroveň jejich dosaženého vzdělání a dalších kvalifikačních předpokladů pro takto závažná rozhodování značně nevyrovnaná".
    "Má-li mít systém deklarovanou dvojkolejnost, je nutné zachovat alespoň možnost NPÚ iniciovat přezkoumání chybných rozhodnutí," říká NPÚ. K tomu je ale potřeba, aby byl ústav o vydaných správních rozhodnutích informován - s tím zákon nepočítá.
    Ústav není jedinou organizací, které se zákon nelíbí. Od začátku ho kritizuje Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče (SPPPP). Přidal se i Klub za starou Prahu či restaurátoři z Akademie výtvarných umění. Restaurátorům se kromě zachované dvojkolejnosti mimo jiné nelíbí odmítání vzniku komory restaurátorů. Dnes oprávnění restaurovat památky uděluje ministerstvo.
    Kritice ze všech stran podléhá záměr přepsat za deset let seznam kulturních památek, podle odpůrců zákona to nelze stihnout a počet českých památek se zmenší.
    SPPPP na své valné hromadě před několika dny konstatovalo, že návrh zákona nejenže nepřináší zlepšení, ale "zachovává a dále prohlubuje ty nedostatky, které památkovou péči likvidují".
    Podle sdružení by zákon dál posiloval pravomoc samospráv na úkor státu. "Trend nastartovaný reformou státní správy v roce 2003, jejíž dopady výrazně omezily vliv státu na ochranu jeho kulturního dědictví, dovádí návrh zákona do stavu, kdy by jeho aplikace v praxi znamenala absolutní potlačení možnosti funkční ochrany dokladů naší minulosti a likvidaci posledních zbytků státní památkové péče," sdělila ČTK předsedkyně sdružení Dana Novotná.
    Návrh je podle ní projevem absence dlouhodobé vize a vědomí kontinuity a odporuje principům běžným v kulturně vyspělém světě.
    Věcný záměr byl do konce května v připomínkovém řízení, nyní se vypořádávají připomínky a poté může jít do vlády. Předložit parlamentu by jej chtěl ministr Václav Jehlička do 31. března 2009.