Plzeň poválečná: debata o budoucnosti poválečné architektury

Třetí část aktuální přednáškové a diskuzní série, kterou pro příznivce architektury z řad široké i zájmové veřejnosti připravuje spolek Pěstuj prostor, se uskuteční ve středu 30. listopadu od 18:00 v sále SPŠ dopravní v Plzni na Karlovarské třídě. Po dvou „monografických“ přednáškách se další díl cyklu, který tematizuje architekturu z let 1948 až 1989 v Plzni i mimo ni, odehraje jako debata o osudu poválečné architektury u nás.
V úvodu představí své zkušenosti a poznatky z řady adaptací výjimečných objektů architekti Marek Tichý (TaK Architects) a Jan Schindler (Schindler Seko Architects). Marek Tichý, který je autorem oceňovaných rekonstrukcí Volmanovy vily v Čelákovicích či pražských Elektrických podniků, se ve své prezentaci zaměří zejména na budovu pražského hotelového komplexu Intercontinental, který byl v době svého vzniku na konci šedesátých let minulého století jedním z „pilotních projektů“ československé architektury, výstavní skříní dobového řemesla a kultury. Po padesáti letech se však ocitl na sklonku životnosti a bylo nutné přistoupit k jeho obnově. V rámci projektu Staroměstská brána dochází nejen k rekonstrukci hotelu, ale také k jeho dostavbě a urbánní proměně jeho okolí s cílem navrátit místu pobytovou hodnotu a atraktivitu veřejného prostoru.
Svým příspěvkem následně naváže Jan Schindler, jehož ateliér stojí za návrhem konverze Zengerovy transformační stanice v Praze na galerijní prostory Kunsthalle Praha. Projekt Jana Schindlera, Ludvíka Seka a Zuzany Drahotové před několika týdny získal hlavní cenu Grand Prix Architektů pro rok 2022.
„Jan Schindler však bude hovořit především o rekonstrukci jedné z dominant Plzně – budovy někdejšího sídla Hutního projektu Plzeň z konce šedesátých let,“ uvádí dramaturg série Petr Klíma z pořádajícího spolku. Ta byla v době zahájení rekonstrukce v roce 2002 již téměř prázdná a ve velmi špatném technickém a provozním stavu. Cílem projektu BCB v Plzni byla transformace stavby na technologicky moderní a flexibilní pronajímatelné kanceláře. Pozornost architekti věnovali i lepšímu napojení parteru budovy na okolní městský prostor.
Do následující debaty se zapojí i Martin Zaiček (Slovenská komora architektov a Spoločnosť Jaromíra Krejcara) a vedoucí Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně Karel Zoch. Společně budou diskutovat o možnostech dalšího využití poválečných staveb v přítomnosti i budoucnosti; o tom, jak je možné tyto stavby dobře adaptovat pro novou funkci a potřeby současnosti a jak na tyto záměry nahlíží památková péče.
Vstupné na akci činí 50 Kč. Vstupenky budou k dispozici na místě a v předprodeji.

Ing. arch. Marek Tichý je architekt a vysokoškolský pedagog; působí na Fakultě architektury ČVUT Praha. V roce 2002 založil a dodnes vede vlastní architektonickou kancelář TaK, která se dlouhodobě věnuje kontextu současné a historické architektury. Hledání autentického architektonického výrazu, rovnováhy mezi památkovou ochranou, požadavkem na soudobou a funkční stavbu prezentuje nejen prostřednictvím vlastní tvorby, ale i na profilových výstavách, přednáškách a v publikacích.
Ing. arch. Jan Schindler po studiu na FA ČVUT v Praze spolupracoval s několika architektonickými kancelářemi v Berlíně. Od roku 1995 je členem německé komory architektů (Architektenkammer Berlin), o tři roky později získal členství i v České komoře architektů. V roce 1997 spoluzakládal ateliér 4a architekti, roku 2012 založil se svým dlouholetým kolegou ateliér Schindler Seko architekti. Vede ateliér architektonického navrhování na ARCHIP – Architectural Institute in Prague.
Mgr. art. Martin Zaiček je architekt a kulturní profesionál. Věnuje se výzkumu a propagaci architektonického dědictví 20. století. Člen DOCOMOMO International, člen občanského sdružení Archimera, člen umělecké skupiny Opustená (re)kreácia, jejímž prostřednictvím se zasazuje o záchranu chátrajícího díla Jaromíra Krejcara a jeho léčebného domu Machnáč z roku 1932 v Trenčianskych Teplicích. Je autorem série knižních průvodců C20 po architektuře slovenských měst a gruzínskeho lázeňského města Tskaltubo. Jeho poslední publikací je kniha věnovaná moderním fontánám v Bratislavě. Působí na Úřadě Slovenské komory architektů, kde se věnuje tvorbě architektonických politik a rozšiřování témat z oblasti architektury do sféry veřejné správy. 
Ing. Karel Zoch je architekt a památkář, dlouhodobě působí na Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně, od roku 2019 jako jeho vedoucí. Více než 10 let se věnuje výzkumu, popularizaci a zpřístupňování plzeňského díla Adolfa Loose a jeho spolupracovníků. Vyučuje na Univerzitě třetího věku Západočeské univerzity v Plzni.