Před 25 lety bylo odstřeleno nádraží na pražském Těšnově

Pokud mnhe (zatim jeste) pamet neklame, tak kvuli te magistrale bylo jiz predtim zbourano severni (leve) kridlo nadrazi a v dobe odstrelu zbytku SJ magistrala jiz cile provozovala. Takze ke zbourani zbytku nebylo zadnych jinych pricin, nez celkove zhovadilosti rezimu. Vsak take, zbouranim vznikle misto tam dodnes rozpacite zeje prazdnotou. Snad by se melo pojmenovat "Placek Normalizace", nebot "normalni" namesti, ci park, to neni.

Po dalsi rozprave "v uzkem kruhu rodinnem" na mysli tez vyvstava, ze nam tehdy Kapek a spol. na miste zboreniste slibovali parcik. "Dokonce s lavickama" si dovolil nevhodne pridat dnes nam jiz neznamy redaktor MF, aby se za to temer na hodinu pristal uchem na chodniku.

...nápad s pojmenováním takovýchto míst - výsledků politicko-ideologického klimatu doby - se mi moc líbí... "Plácek Normalizace".
I mnohé dnešní realizace veřejných prostranství (s použitím platných norem a bez použití mozku) by si zasloužily taková pojmenování - "Nároží rozhledových trojúhelníků", "Chodník dle OTP"...
Ale buďme rádi, dnes se o projektech a plánování dá diskutovat, se soudruhem Kapkem a mnohými dalšími to tehdy nešlo.

Nevím, kteří braši (pokus o přesnější výraz jsem si odpustil) zařídili postavení věží na někdejší malostranské radnici v Praze, ač tam tyto věže dvěstě! let neexistovaly. Nechať vyloží, jaká tragédie by nastala, kdyby dům nadále stál bez věží. Jak nástavbu věží na té dosud krásné stavbě vyložit? Pro mě jsou to věže abnormalizace.

Krabicovití betonáři architektoničtí začínají běsnit , viz Jan Sommer, když se ukázalo, že lze také postavit něco nové a přitom v tradičním slohu a ejhle, ono je to krásné a lidem se to líbí. To autorizové hodně štve!
S pozdravem "dost bylo krabic od bot"

Peto, uklidnete se prosim. Kdyz Vam ale prozradim, ze pan Sommer neni autorizovany, ani krabicoidni, nybrz pamatkar, tak jej tak asi od dalsiho napadani presto neochranim (jeste ze neni authorizovany pamatkar, to by byl pak masakr).
Osobne se mi ty veze (co tam 180 let chybely) libi ale chapu jeho namitky, z pamatkarskych duvodu. A jeho nazev "veze abnormalizace" , vzhledem k dobe v ktere zijeme, povazuji bohuzel za velmi vystizny.

Tak památkář!!! No mnohdy to bývá diagnóza! Pamatuji se na jednoho lempla památkářského-zkrachovalého architekta v Opavě jak se mu nelíbil návrh členění nových vstupních dveří do klasicistního paláce. Když jsem mu řekl ať si ty dveře sám navrhne jak je chce a že je udělám přesně tak a dokonce za své peníze, tak byl úplně špatný a nakonec to odmítl. Jeho reakce byla: "nakreslete to znovu a já to posoudím a možná je schválím možná ne".

Sozhlasím, přístup "takhle to být nemůže, ale jak to být může, neřeknu" je opravdu na zabití. Rozhodně se ale nedá říct, že jde o přístup památkářů (nebo jiných úředníků) obecně.
Jinak koukám, že některým se nezavděčí ani modernista s krabicí, ani památkář

Jiz vicekrate jsem se zde cetl, ze cement je nejvetsi nepritel pamatek, ale prilis mnoho penez je jeste nebezpecnejsi, a pamatkari sami jsou casto jeste vice nebezpecnejsi.
Ale jako v kazdem oboru lidske cinnosti, 10% je vynikajicich a zbytek se jakz takz protlouka.
Nechci zde delat advokata, ale ze slusnosti se patri podotknout, ze pokud vim, pan Sommer "zkrachovaly architekt" neni, neb jeho vzdelani je humanitni ne technicke a vzdy si rad zde prectu jeho nazory. Vas Petre vubec neznam, ale Vase zde nazory ten vek abnormalizace jasne naznacuji.

Samozřejmě je nelze srovnávat se zbořením Těšnova. Spíše jsem sám sobě kladl otázku, zda je to téma k diskusi. Ale památkáři je nakonec povolili... Jinak nejsem památkář, co povoluje/zakazuje. Ani jednou jsem nic nepovolil, ani nezakázal. Přitom se ale občas rád o názory podělím. Zde většinou nemám žádný ohlas a jsem na to zvyklý. Proto prosím, i nadále nechávejte mé příspěvky bez povšimnutí. Jak říká pan Petr (17.03.10 21:13), že jsem proti tradičnímu pojetí novostavby, tak to není pravda. Naopak vždy dávám přednost skutečně klasickým, ale vypiplaným řešením. Ale zde se jednalo o něco jiného, byť práce projektantů či dodavatelů byla velepečlivá. No, ale to je skutečně na jinou diskusi.
Z té "těšnovské" by hlavně měla plynout nějaká poučení či přesnější hodnocení. Nádraží je v čudu. (Když odbočím, demolici památkáři schválili.) Nemá moc cenu přidávat na hromadu názorů, čemu všemu to uškodilo. Úplně hlavní je, aby si architekti více vážili odkazu svých kolegů, předchůdců. Pak bych tam třeba virtuálně chodil s kytičkami na památník probuzených architektů s citem k historickému prostředí.

Sám se o vzdělání či politické fukce diskutujících nezajímám. Jen si vděčně s díky archiwebu čtu jejich názory a snažím se z nich poučit. Ale když tu jsem pro mě překvapivě lustrován, zabývám se od počátku 80. let 20. století stavebně-historickými průzkumy, vystudoval jsem strojařinu, přičemž jsem se opakovaně zkoušel "dostat" na "architekturu". Provozuji několik památkářsky orientovaných webů (nechci je tu jmenovat, neb nevím, co myslejí zdejší hospodáři s licencemi, aby mě nesmazali kvůli maření obchodních zájmů či nekalé konkurenci). Byl bych vděčen, kdyby třeba mohly být odtud linkovány.

Pane,
o panu Sommerovi jsem v žádnem případě nenapsal, že je zkrachovalý architekt. Psal jsem o jednom nešťastníkovi z Opavy a nejmenoval jsem.
Zbourání Těšnova je bez diskuze otřesný zločin, za který by se mělo dodatečně věšet. Včetně památkářů, kteří to povolili.
Dnešní, z 90 % počtu, neschopní a nebo všehoschopní architekti by povinně měli studovat tradiční architekturu a používat klasické tvarosloví.

Nádraží je velká škoda, apropo nevíte, existují dneska nějaké urbanistické studie na ten prostor od Florence po Štvanici? Nějak mi to nejde na rozum, že 25 let je tu v centru města takové demoliční prázdno. Ještě snad u pakulu to vypadá podobně vyrabovaně.
Pane Sommer, zdravím, s tím linkováním, to je dobrý nápad. Vůbec by mi nevadilo, kdyby každý diskutér tu sám měl něco o sobě i s odkazy, docela by to usnadnilo orientaci v diskuzi a nedocházelo ke zbytečným nedorozuměním. Pokud by to redakce samozřejmě nepovažovala za střet s jejími zájmy a dlouhodobým směrováním, že?

...studie na to, co počít s Těšnovem a Florencí, existují přinejmenším dvě. Jedna ty proluky hodlá zastavět a druhá v těch místech poněkud pohádkově a idealisticky předpokládá zelený pás od Vltavy až k "Šervůdu", jemuž hodlá obětovat ten blok domů mezi Hybernskou a Bolzanovou. Když nechám stranou humorný předpoklad, že si majitelé těch domů nechají své nemovitosti zbourat kvůli parku, tak mi přijde skutečně na hlavu padlé domnívat se, že by se někdo šel rekreovat pod magistrálu (7:- P)
Já osobně jsem pro to, aby tu dopravněinženýrskou hrůzu obestavěli samými kacly - a to doslova "co to půjde". Přesně podle zásady doktora Vlacha z Jirotkovy knihy Saturnin: "Když už nám tady něco takového vyrostlo, tak bychom si na tom měli ve styku s lidmi držet čistý kapesník." Rozhodně mi to nepřijde jako důstojné místo pro jakoukoliv sebeméně reprezentativní budovu veřejného významu. Ani pro museum ani pro Muchovu Epopej...

Vzhledem k tomu, že Vaše příspěvky jsou mnohdy rozsáhlejšími svébytnými komentáři, rád bych Vás nasměroval i do archiwebálního blogu. Zde můžete zadat i svůj profil, link na web apod.
Návod k vytvoření blogu naleznete zde, případně kontaktujte redakci, budete-li mít s vytvořením blogu problém.

To snad již zde alespoň jednou bylo, v letech ranného budování nového příštího. Začal to Vožď Stalin (poručíme větru dešti slávy) ještě před 2. světovou, v zemi kde zítra znamenalo včera a u nás po tom Vítězném únoru. Zatočil s tím až teprve Nikita Chruščov, na tuším XXII.(?) sjezdu KSSS, v roce 1956. Prostě se to neosvědčilo.

Ono mnoho věcí se nedá lámat přes koleno a jakkoliv je Těšnova škoda, tak nikoho bych proto přesto nevěsil.

Ano, to je dobrá vize obestavět magistrálu v centru. Celá by tak zarostla do těla města, úplně to vidim jak ji nevidim. I bych ji zastropil a podstavěl a nadstavěl. V zimě by se nemusela udržovat od sněhu a náledí, exhalace by šly do komínů, hluk do tlumičů, jste na to šakale kápnul. Všichni okolo by si oddechli a těch penízků do městské pokladny! a pak že není ve městě kde stavět. Takový razantní zásah v centru města by se asi mohl líbit i porotcům JFK.

Blog - pane Rosa, děkuju za upozornění, o blogu zde vím. Už mě kamarádi i lákali do party blogerů na Respektu, ale stále jaksi raději diskutuji ve veřejné virtuální hospodě pod jednotlivými událostmi. Jako blog mi částečně slouží Revue@Beau, kterou rediguji, třeba až když mne bude napadat více samostatných diskuzních témat, než jedno za rok. Leda bych blog pojal jako satelit Beau, kdyby vám to nevadilo, to si musím rozmyslet...

Snažím se čím dále více krotit. Svůj blog mám pod ctihodným jménem Česká placka (u amerikánů na WP). Ani tam nestíhám všechno, co bych viděl jako "potřebné". Ono je to také kolikrát ošajstlich, když třeba památkáři povolí věže na radnici, a já si myslím, že se dělat neměly. Samozřejmě to neznamená, že bych se nad tím nějak extrémně rozčiloval, protože to prostě beru jako historický proces (ale kritický názor nemusí být zvláště dnes, kdy je i památková péče stále zpolitizovatelnější, chápán jen jako příspěvek do diskuse, ale jako atak něčích "zájmů"). Navíc ČP není jediný můj webový "projekt". Do Vaší diskuse nahlížím i vícekráte denně. Považuji ji za vynikající. Oceňuji i redakční postupy (včetně návrhů na výmaz některých mých rozpustilostí), které se po diskusích o "cenzuře" zaběhly podle mého velice dobře (velmi zřídka dochází k asynchronnostem v důsledku odeslání více příspěvků k podobnému tématu a jejich odloženému zobrazení; přesto by možná nemusela utíkat ta mylná dvojitá odklepnutí příspěvku, nejspíše související právě s tím, že odesílatel nemá spolehlivou kontrolu - hnědá věta někdy nemusí stačit; já už to teď většinou řeším tak, že mám příspěvek někde vedle a případně ho teprve po "úspěchu" publikace u sebe smažu).
Ad obestavěná... Také by to mohla být ta cesta k "městu na chůdách". Ono se nemusí jen zakopávat, ale "terén" se může také zdvihat, nahoře zastavět a osázet. A pak se to jednou všechno sesype.
Jestli to s tou ČP mělo "reklamní charakter", to uvidím podle toho, jestli se tu příspěvek objeví.

Pane Sommer, ono by asi bylo nejlepší tu magistrálu po dostavbě městského okruhu normálně zrušit a udělat tu městskou třídu s tramvají typu Vinohradská, nebo Sokolovská, kde by se i nějaký ten praktický parčík uživil. Třeba by pak šakal už těmi muzei zde nepohrdl?

Chápu, že to každý vidí trochu jinak a že můj pohled může být zcela ojedinělý. Že tomu tak je, o tom svědčí úspěch pseudomoderních obchodních shopingových center, o která já nezavadím – ale to není nějaký program. Když už píšete o těch třídách s tramvajemi, tak já se nejlépe cítím v ulicích typu Lidická, Francouzská, Štefánikova (jsem ze Smíchova, to aby to v jiných podobných ulicích nebrali jako křivdu, prostě to tam mám nejlépe zažité), část Hybernské i úseky té Sokolovské. Tam se střídají krámky živých lidí. Samozřejmě tam působí i řetězce. Ale je to tak normální. Lidé si najmou obchůdek a lákají zákazníky, hovoří s nimi a vymýšlejí nabídky. V těch šokinkcentrech je to asi v mnoha směrech podobné, také investoři v částech těchto neuchopitelných struktur (http://www.mapy.cz/#mm=PfFP@x=133230880@y=135751152@z=16; vzhledem k technologii se dlouhá webová adresa může rozdělit mezerou, automaticky vkládanou po určitém počtu neoddělených znaků, to už asi víte, tak se omlouvám za mentorování - mezeru, pokud by se v adrese objevila, jednoduše smažte vhodnou klávesou) pronajímají krámky prodejcům. Ti tam pak zaujatě žijí jako součást toho klimatizovaného a více či méně decentně iluminovaného i ozvučeného panoptika. A všechno je to řízeno architekty (kteří musejí splnit kterýkoliv nápad investora, protože jde o jejich přežití). K tomu, jak se chovají a vnímají kvalitu prostředí, je vedou školy architektury. Naštěstí je neredukují na pouhé obchodníky, ale kultivují jejich ducha; jinak by to tu vypadalo ještě mnohem děsiveji.

Ano na Chodově jsem dlouhá léta bydlel a to nové nákupní centrum co linkujete sídlišti vůbec nepomohlo, jen tam zatáhlo víc cizích aut ze satelitů. Systém rušných ulic s bloky domů s tichými dvory je absolutně nepřekonatelný. Tady je skica, jak by mohla Praha vypadat be magistrály znovu srostlá a kontextuálně propojená: http://t.vich.sweb.cz//BEZ%20MAGISTRÁLY%201.jpg

...pročpak ne! Takhle bych to klidně bral taky (7:- ))

Jen mám strach, aby náhodou namísto tvorby města opět nezvítězila nějaká - jako vždy polovičatá a tedy dvojnásob nesmyslná - snaha "posilovat zeleň" (7:- P)

Jasně, ale Praha právě v této trase nikdy srostlá nebyla. Mnohem dál, než paměť sahá, tam stály hradby (i když vzhledem k situaci většinou ve strategicky nevýhodném ďolíku; ale mám modrou, tak nevěřte, že to jsem schopen vojensky vyhodnotit). Také jsou tam překvapivé terénní skoky. Protože však jsem fanda blokového systému (asi má pravdu, kdo si řekne, že mohu být až primitivně zvířecky deformován tím, že mě s jeho hubením skoro celý život s... komančové a jim pochlebující generace architektů, inženýrů lidských duší), dovedl bych s Vaším námětem souhlasit. Jen bych podotkl, že systém obou muzeí a opery, spolu s nádražími, hasičárnou, sokolovnou a jinými zařízeními a prakticky zmařenými parky zakládal vysoké ambice ve stylu "Ringstrasse", navazující na tu povltavskou – chápu, že to více, tak to neberte jako pokus o poučování. Jen je mi líto, že místo rozvíjení těchto elegantních urbanistických prvků vznikají na "vnitřní okružní třídě" podivnosti jako na náměstí Republiky. Ale co, k nejstrašnějším atakům staré Prahy patří Kotva, samozřejmě k ní jako stopa doby dnes už patří; a myslitelé a profesoři ji chtějí prohlásit za zákonem chráněnou památku a vysvětlují, jak krásně navazuje na historický urbanismus (podle mého je opak pravdou). Asi tomu rozumějí lépe. V další části textu již řádila autocenzura.

To jsem rád, že vám to přijde k věci. Pravda srostlá tu Praha zcela nebyla, ale tak oddělená a degradovaná jako dnes magistrálou taky ne. Není to výškově jednoduché území, ty terénní skoky a křížení dráhy s ulicemi a bloky by tomu mohly dát nevídané kouzlo. Přijímání modernistických intervencí za novou historickou vrstvu je mi z vědecko-historického hlediska srozumitelné, ale z městotvorného se tím legalizuje destrukce kontextu, což si myslím, že není dobré a trvale to město poškozuje. Magistrála je toho školní příklad.

Tady ještě kontextuální skica č.2 prostoru od Florence po Hlavní nádraží, už tam jsou trochu zřejmější ty výškové skoky, se zachovanými nádražími, novými muzei a parky: http://t.vich.sweb.cz//BEZ%20MAGISTRÁLY%202a.jpg

Ona Praha tu možnost "ringstrasse" vlastně promarnila ještě o téměř sto let dříve, než s tím začali ve Vídni. Když koncem 18. století byla Josefem II.sjednocena všechna ctyři města pražská, jakož i Vyšehrad a Josefov, pod jedním magistrátem.

Ze zrušených staroměstských hradeb nám sice vznikla dnešní Národni třída a Příkopy (spojené tou větší "myšší dírou") ale úsek od Hybernů k Vltavě se vyvinul mnohem později, neboť tenkráte jim zakončený most by končil již mimo Prahu a z vojenského hlediska byl tehdy stejně neuskutečnitelný. Na druhém konci původní řetězový most (dnes opět Légií) nakonec vznikl ještš před zrušením "pevnosti Praha"ale s více než půlstoletým zpozděním. Takže nakonec již před více než sto lety Praha tu (alespoň velice mrňavou ale naší) "ringstrasse" přece jaksi měla (Národni třída - Příkopy) aby ji zase ztratila v období celosvětové epidemie pěších zón.

Přesto, té skutečně okružní třídy se Praha pro svůj zeměpis (česky: topografii) nemohla nikdy dočkat (ona nakonec ani ta Víden ji nemá skutečně "okružní") ale postavením Nuselského o sto a Hlávkova mostu o padesát let dříve Praha mohla míti severojížní třídu a ne magistrálu (tehdy asi určitě Jeho Veličenstva Františka Josefa a později generalisima Josefa Visarionoviče Stalina) jenže v té době by vedla z vesnice Holešovice za vodou, podle okraje města Prahy, z druhé strany lemována městy Karlinem, Žižkovem a Kr. Vinohrady a za, v té době inženýrsky velmi náročným, mostem by končila v polích u Pankráce (kde by nedlouho nato již stála fungl nová trestnice).

Jak vidno, osud a zeměpis tomu chtěly aby Praha pořádnou "ringstrasse" nikdy nedostala. Ale tu pozdější "magistrálu" si přesto nezasloužila. Takže jakékoliv její "polidštění" zástavbou, zakopáním pod zem, zastrčením za museum i za nádraží atd., by bylo vítáno.

Třeba ta 2. Ringstrasse u Muzea má právě díky vzniku nových dopravních okruhů šanci vzniknout. Příkopy taky vznikly až postavením novoměstských hradeb. Je to zajímavý úkaz - 1. staroměstská na Přikpech, 2. novoměstská za Muzeem, 3. v Braníku v trase vnitřního městského okruhu a 4. na vnějším Pražském okruhu už za Průhonicemi.
Praha s hradbami 1852: www.mapy.cz/#mm=A@x=133123584@y=135935488@z=13
a bez hradeb 1922:
www.probertencyclopaedia.com/photolib/maps/Map%20of%20Prague %20(Praha)%201922.htm