NS odmítl dovolání Botanické zahrady v Praze ve sporu s architektem Deylem

Brno - Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Botanické zahrady v Praze ve sporu s architektem Zdeňkem Deylem ohledně zásahu do projektu skleníku Fata Morgana. Platí tak rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který dal loni Deylovi částečně za pravdu s tím, že mu má zahrada zaplatit přes čtvrt milionu korun plus úroky. Dnes o tom informovala Česká televize, ČTK odmítnutí dovolání potvrdila mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Plné rozhodnutí NS zatím není dostupné.

Spor mezi pražskou botanickou zahradou a architektem Zdeňkem Deylem začal v roce 2005, Nejvyšší soud se jím zabýval předloni, kdy dovolání botanické zahrady vyhověl. Tehdy zrušil rozhodnutí, podle kterého měla zahrada zaplatit Deylovi 268.000 korun plus úroky za neoprávněný zásah do projektu skleníku Fata Morgana. Jak dnes uvedla Česká televize, vrchní soud ve věci znovu rozhodoval loni, dovolání botanické zahrady tentokrát Nejvyšší soud odmítl pro nepřípustnost.

"Nebyly naplněny podmínky přípustnosti dovolání," uvedla Tomíčková.

Zahrada, která je příspěvkovou organizací hlavního města, uzavřela s Deylem smlouvu v roce 1996. O tři roky později, ještě před dokončením díla, od kontraktu odstoupila. Skleník vyšel na 200 milionů korun, oproti původním odhadům se prodražil téměř desetinásobně. Podle architekta se to stalo i kvůli změnám, které zahrada v projektu nechala provést poté, co s ním ukončila spolupráci. Deyl tvrdil, že provedené změny měl možnost vidět až jako platící návštěvník, přičemž s řadou z nich nesouhlasil.

O tom, že zneužití autorského díla nastalo, rozhodly soudy už před několika lety. Přiznaná suma se ale měnila. Podle Městského soudu v Praze měla zahrada zaplatit Deylovi 1,5 milionu korun. Vrchní soud částku snížil zhruba na 268.000 korun.

Skleník Fata Morgana byl v minulosti příčinou dalších soudních sporů mezi Deylem a botanickou zahradou. Ta po architektovi požadovala vrátit 2,5 milionu Kč, které mu vyplatila jako zálohu na projektovou dokumentaci skleníku. Justice nakonec dospěla k závěru, že suma Deylovi náleží za práci vykonanou před ukončením smlouvy a jako náhrada vynaložených nákladů.

V jiném sporu se Deyl domáhal zaplacení víceprací. Spor skončil počátkem roku 2015 smírem, podle nějž měl architekt dostat přes 1,1 milionu korun.