Vložil
ČTK
30.10.2007 20:55
Praha


zpět na článek
32 komentářů
líbí-nelíbí
hoja
| 30.10.07 11:45
bravo. karlovy vary dostihují v tuposti komunálních politiků prahu. Smutné je, že jsou schopni jít tak daleko, že nařizují styl, ve kterém se má stavět. Tip pro archiweb: co takhle vyhlásit soutěž o největší žblebt o architektuře? Kandidátů bude určitě dostatek.
To je možná dobrý nápad...
Martin Rosa
| 30.10.07 11:05
Trochu na odlehčenou: Tyto občasné žblebty (či "odhalení se politiků v pravém světle"), čas od času vrcholící například okolo stavby NK, mají i přes to, že často doprovázejí i podobně blbé rozhodnutí z moci úřední, pro architekty možná přece jen jedno pozitivum: občas mě totiž napadá, že jsme na tom přece jen lépe než lékaři, učitelé, ekonomové, klimatologové a odborníci jiných profesí, kteří jsou s těmito "odbornými" názory našich demokraticky zvolených vládců a odborníku na všechno konfrontování přece jen mnohem častějí...
Holt, kdo umí, dělá, kdo neumí, rozhoduje...
Demokracie
Jan Kratochvíl
| 31.10.07 12:19
Koho jste si zvolili, toho tam máte.
Anticenu!
Pietro
| 31.10.07 10:02
Nevím, já bych řekl, že politici v Ústí nad Labem jsou ještě větším příkladem lidské hlouposti. Každopádně jsou to jen obyčejní lidé, jedni z nás. Defenestrace není nejlepší způsob jak s nimi ven. Nejlepší bylo je připoutat k pranýři na náměstí, ale to by bylo omezování osobní svobody. Chtělo by to rozdávat nějaké anticeny, například růžovou tvárnici.
souhlasim
arnika
| 31.10.07 01:59
Ta stavba je strasny paskvil, navic se do historickeho jadra vubec nehodi....pryc s ni, cim driv, tim lip To ze tam radni chteji postavit nejakou pseudohistorickou stavbicku jen chvalim
Vadí - nevadí...
Adam Lenc
| 31.10.07 03:19
Jako rodilého Varáka mě záměr jednoho z radních vůbec nepřekvapuje – v tom sletu dortů, jak centrum Varů kdysi údajně Corbusier nazval, půjde o další anachronismus, jen mám pocit, milá Arniko, že půjde o pseudopseudohistorismus – ona tam kdysi myslím od Víděňáků Helmera a Felmera litinová pseudohistorická kolonáda stála – a tak vzhůru do kopie něčeho, co již kdysi díky své „nadčasovosti“ muselo kopírovat..
Osobně jsem byl ve Varech kdysi konfrontován s pracovníkem památkového ústavu, který nás nutil dostavbu objektu poblíž centra navrhnou s použitím tvarosloví historizujících slohů, jak příznačné.
A tak to vypadá, že se soudobé architektuře ve Varech bude do budoucna dařit stejně dobře i nadále.
Jen potichu doufejme, že nikdo nebude chtít kopírovat Baťovu prodejnu naproti Zídkově kolonádě, viďte pane radní, ta se tam totiž vůbec nehodí. A já si zase myslím, že vy se nehodíte do úřadu, v němž se dočasně nacházíte
DALSI SEDMDESATKA VNIVEC
| 01.11.07 01:53
A pritom to bylo tak krasne a minimalisticke a i ve filmu si to zahralo...
SOUHLAS
Nikola Karasova
| 01.11.07 10:21
podepisuju Vadi-nevadi ADAMA LENCE- a vubec na to nema vliv ze jsem taky rodila Varacka a mam co do cineni s architekturou doufam (mozna naivne), ze od soukromeho nazoru jednoho z radnich je daleko k jeho realizaci
Komu bude chybět Vřídelní kolonáda?
Martin Horáček
| 01.11.07 03:56
Archiweb se sává tribunou normalizačních nostalgiků. Stojí v Česku opravdu tak málo "sedmdesátek", že je třeba bojovat právě za zachování (tzn. památkovou ochranu!) Vřídelní kolonády?
A komu chybí historismus?
Adam Lenc
| 01.11.07 04:22
1/ připus´tme, že se jedná o úlet nějakého úředníka a debata o bourání event. nové stavbě je proto spíš slohové cvičení.
a pak 2/ v rámci toho cvičení nikdo nebrečí nad event. bouráním Vřídelní kolonády, tím spíše nad její památkovou ochranou /pane Horáčku/, ale pouze nad záměrem pokud novostavba, tak božinku hlavně historizující a spoluobčané budou jásat, jaxe tam náramě hodí-nehodí
A k archiwebu - registruji u potencionál. stavebníků, kteří se tu občas mihnou, že i díky tomuhle webu možná jejich budoucí stavby naopak nebudou stavbami ustrnulých nostalgiků. A já osobně jsem za to rád, když už normální veřejnoprávní média nejsou architektuře ochotna věnovat adekvátní prostor
synteza
Oldřich Bystřický
| 01.11.07 06:26
jetě dvacet let a sedmdesátek i osmdesátek dost ubude. Vřídelní kolonáda bude naopak stavba, která bude mladé zajímat. Velmi dobře totiž ukazuje pravdu o době svého vzniku, podobně jako přeslazené vídeňské dorty. Obojí bychom měli být schopni přijmout jako součást naší historie a nesnašit se vypsat definitivní hodnocení a tvořit město jako konceptuální kulisu. Myslím, že¨kolonáda, jako jiné stavby poukazuje na dobu, kdy bohaté lázeňské hosty a umělce vystřídali horníci a slévači či úředníci na rekreacích ROH. Přece jen je druhá polovina století mnohem utilitárnější.
Kolik lidí by se přidalo k návrhu zbourat Thermal, i když jde o kvalitnější stavbu?
Je v české republice více ¨zajímavých "sedmdesátek" nebo "devatenáctky"?
Ad synteza
Martin Horáček
| 01.11.07 07:08
Města jsou dle mého názoru především prostředím pro život, nikoli učebnicí historie. Mohou být ideálně obojím, ale pokud se tyto dvě funkce střetnou, je třeba preferovat první - a to znamená i hodnotit a odstraňovat chyby minulosti. Zajímavých "sedmdesátek" je skutečně málo a mizí - např. liberecký OD Ještěd, kterého je mi opravdu líto a který bude nahrazen paskvilem (skleněným, nikoli historizujícím!). Ale kolik je na světě (nejen v ČR) relativně intaktně dochovaných lázeňských měst z 19. století? "Pravdu" o sedmdesátých letech najdeme prakticky všude, v každém městě a každé vesnici - doporučuji Most nebo Kladno. Chtěli byste bydlet raději tam než v Karlových Varech?
historie histerie
Adam Lenc
| 01.11.07 10:55
Ještě tedy trochu faktů o oné kolonádě intaktního lázeňského města:
1826 empírová Vřídelní kolonáda /arch. Esch/ - zbouráno, 1878-1879 Fellner a Helmer - litinová historizující - rozebráno 1939 a použito jako strategický vojenský materiál, následně postavena dřevěná provizorní kolonáda, 1967-1969 zatím poslední verze /arch. Otruba/. Takže ona intaktnost má v tomto případě již čtyři verze...
Je to těžkopádné monstrum
| 02.11.07 09:33
Souhlasím s panem Horáčkem. Své k svému. V Mostě by mi taková stavba nevadila, ale jaký má smysl zastávat se stavby, která se do místa naprosto nehodí a ruší TYPICKY lázeňskou architekturu 19.století. V tomto smyslu by měla opravdu historikům posloužit pouze důkladná fotodokumentace TOHOTO MONSTRA... Postavení replik je vždy z mnoha důvodů problematické, ale zde bych se tomu vůbec nebránil. A jen tak mimochodem, co to je tady za novou pózu, karikovat historismus na kýč a adorovat zaslepeně sedmdesátky a osmdesátky - že by osobní nostalgie na dětství?
k příspěvku pana Horáčka
Ann
| 06.11.07 08:01
zcela souhlasím s názorem pana Horáčka. Ve Varech jsem byla sice jen jednou, ale zcela mě utkvěla v paměti monstrozní stavba kolonády. Skutečně se do tohoto prostředí nehodí. Myslím, že zbouráním (a před demolicí patřičnou dokmentací budovy) se napraví staré chyby, které tak negativně zasáhly do urbanismu města. Otázkou zůstává, jakou stavbu postavíme na místě kolonády. Myslím, že jsou tyto možnosti: 1. Volná replika (předpokládám, že není dostatečná dokumentace exteriéru a interiéru) budovy z let 1878 -1879 - samozřejmě ideální by byla vědecká kopie. 2. Nová budova, která bude respektovat svou hmotou, výškou a snad i materiálovým řešením budovu z let 1878 -1879.
PROČ REPLIKA 19. STOLETÍ?
de ardoise
| 06.11.07 08:55
19. století stále není plně doceněno, což vidíme dnes a denně na zániku autentických prvků tvořících integrální část této dobové architekutry. To se týká zejména oken a dveří, které snad ve všech končinách ČR - snad kromě bohaté Prahy - jdou na vulgární výměnu za plast. Historismus byl jednou z posledních epoch, kdy se řemeslný um a vkusnost spojily do symfonického souzvuku. Kvalita tehdy standartní je dnes luxusem. Pokud by měl zaznít jeden důvod, proč se snažit o repliky architektury a designu 19. století, tak proto, aby se nadále udržela nějaká tradice uměleckého řemesla a kvality. Pokud na toto rezignujeme, tak tu jednoho dne nebude nikdo, kdo by řemeslnou kvalitu této epochy dokázal byť jen napodobit.
Je tu samozřejmě ještě otázka: repliku z jaké doby máme stavěti? Ŕekl bych, že vracet se k něčemu, co je špatně dokumentováno a je nám několik století vzdáleno je mnohem pochybnější, než se dnes snažit o napodobení 19. století, kde je šance na fotografické zachycení.
řemeslo
Oldřich Bystřický
| 06.11.07 11:24
možná, že 19. století je začátek konce (uměleckého) řemesla. Je potřebné doklady starého zachovat, je politováníhodné, že dochází k jejich plošné likvidaci. myslím ale, že není možné vytvořit repliku ani té devatenáctky, prostě to půjde vždycky poznat, že jde o nápodobu. Poměry v řemesle se tak změnily, že i obyčejné omítky zachvíli budou muset dělat lidi s vysokou uměleckou školou. Prefabrikace, standardizace, instatntní stavební systémy. Ale to se již dost vzdálilo kolonádě, a jaká je její řemeslná uroveň?
V mém případě neadoruji osmdesátky ani sedmdesátky, pouze je zapotřebí být zdrženlivý, nejsem schopen dnes říct soud o té době, i když mám z těch architektur zvláštní zážitky ze svého "dětství" .Ale snaha postavit repliku roztomilé kolonády s kýčem podle mne hraničí. Kdyby se někde našla rozmontovaná stopadesát let stará a diskutovalo se o její reinstalaci, tak prosím. Nebo kdyby tam žádná kolonáda nebyla. Ale demolice a pak stavba? Proč_ ? A výše jsem se pokoušel naznačit, že právě tato jaksi těžkopádná kolonáda je pravdou o části historie místa Karlovy Vary, kdy šlechtu a buržoazii vystřídala v palácích dělnická třída a funkcionáři Strany. Je to třeba děsné, ale skutečné. Dokumentace stavby nikdy nesatčí, to je teprve nostalgie. Vstup do prostoru a haptický zážitek místa je rozhodující abych dokázal stavbu a místo zažít. A vlastně jsou to šedesátky a ne sedmdesátky......
kopie a originál
hoja
| 06.11.07 01:58
Není možné postavit kopii stavby z 19. (nebo z jiného století) a tvářit se, že jde o pamětihodnou stavbu. Kopie zůstane kopií a je možné ji produkovat i sériově. Originál je jen jeden. Často má kopie svůj smysl (vyhořelý dřevěný kostel v Hrabové a následná výstavba nového - neznám výsledek, jen důvod výstavby kopie), rekonstuovat staré je možná v lidské přirozenosti stejně jako sbírat staré předměty. Někdy navíc nemusí být rozdíl mezi kopií a originálem na pohled patrný, ať už pro laiky nebo pro odborníky: viz poválečnou výstavbu některých německých měst nebo postupnou výměnu např. dřevěných částí stavby během dlouhé doby coby udržovací práce.
Hloupé až nebezpečné mi však připadá, jestliže se zbavujeme originálu ve prospěch kopie. Možná je to i případ kolonády v KV.
Kopie x originál se na archiwebu řešil už u roubenky. Zajímavé a dost odlišné jsou ještě tyhle kauzy: Malostranská beseda a "návrat renesančních věží" a kostel sv. Mikuláše v Chebu!
a co peníze??
icefire
| 06.11.07 04:38
mě by zajímalo, kde se na to vezmou prachy...ne, že by vary byly nějak malorozpočtové město, ale přece ejn vzhledem ke stavbě arény, která byla zadaná na základě proslaveného losování a vzhledem k mě známým skutečnostem bude její cena šplhat k výšinám, mě trochu zaráží, kde na to radní chtěj brát...vzhldem k tomu, že kraj městu odřek dotaci na rénu, by měly spíš trochu šetřit...
kopie zustane kopii a original originalem
Jan Sommer (hlas z hnojiste)
| 06.11.07 05:29
Propána, člověče "hoja", to jsou řečičky. To je podobné (ale Vám to srovnání samozřejmě může připadat nemístné), jakoby třeba někdo chtěl stavět chrchel na místě paneláku a Vy byste říkal, že je prostě třeba zachránit ten panelák, protože je originální. Mohu Vaše "úvahy" interpetovat mylně, ale zrovna to se může dít i s těmi mými, pokud by někomu vůbec stály za víc než za pošklebek (bohužel jsem se nemusel vyjádřit tak, aby bylo jasné, co mám na mysli).
Podle mého ale docela trefně ilustrujete některé dvojakosti v jakoby nezpochybnitelné (i když ze strany architektů mnohokrát "dokonale logicky" zesměšněné) logice památkové péče. Navíc asi i Vy sám - pokud Váš příspěvek není prostou provokací či vtípkem - tak legračně známkujete logičnost či nelogičnost toho a onoho, že si to prostě žádá reakci. Já sám se pohybuji mimo logiku (což poznal už kdysi kterýsi pan architekt, který mě odkázal na hnojiště jako příkladného škůdce zdejší diskuse).
Nevím, jestli by to diskusi nějak pomohlo, ale Vy byste se snad mohl pokusit pochopit, že mezi originálem a kopií není vůbec žádný rozdíl, pokud je tedy vezmeme jako historický dokument. Informace o okolnostech vzniku nějaké kopie je z historického hlediska stejně významná, jako informace o vzniku kopírovaného originálu.
Poslední věta prvního odstavce Vašeho příspěvku ovšem je podstatná. Už mnohokrát se v historii památkové péče, ale i v dějinách umění vůbec ukázalo, že ne vše lze na dosaženém stupni analytických schopností, zkušenosti a představivosti adekvátně "zatřídit". Nejenže se mohou plést antické originály s renesančními kopiemi, ale nejednou nemusí být jasné, jestli nějaký fragment stavby, skladovaný v muzejním lapidáriu, je kopií z doby renesance, nebo kopií z 19. století (klasicistní nebo novorenesanční).
Tedy se mi zdá, že by stálo za to zkoušet lépe definovat význam originálu a kopie. Proč v tom vidíte rozdíl?
Propánakrále, když takhle motáte všechno dohromady, tak mi zkuste vyložit tu "lidskou přirozenost sbírat staré předměty".
Jestli jste ohledně "renesančních věží" bývalé malostranské radnice podobně hluboce informovaný jako v rozdílech mezi kopií a originálem, tak by mě zajímalo, ve kterém jste fanklubu? - stavět věže, nebo ne? Byly by nemístnou kopií originálu? Nebo nebezpečně až hrozně nepřesnou kopií? Nebo jaksi postrádaným obohacením staropražského koloritu?
Podle mého patří Gagarinova kolonáda k těm nejstrašnějším originálům. Jako memento by mohla trvat (jako třeba koncentráky, které nemám rád, ale chci, aby tu nejhrůznější bídu lidských duší připomínaly navěky - hlavně všem přísňochům, kteří vědí jasně všechno o tom, co je v lidské přirozenosti). Má-li být dosaženo nějaké rozumné kvality prostředí, nechť zmizí a je nahrazena kopií nejkopírovatější toho, co tam byko před ní (toto řešení osobně podporuji), pokud by znovu nehrozilo poškození léčebných pramenů - pak ať je tam ta bestie navěky.
poznámka na okraj -
ondrejcisler
| 06.11.07 10:31
myslím, že jste mi pane Sommere tenkrát neporozuměl. Já jsem Vás odkazoval na hnojiště ve chvílich, kdy jste byl v debatě velmi agresivní a zoufalým způsobem jste generalizoval (ve smyslu: všichni architekti jsou egoisté s nutkavým puzením ničit naše historická centra, školy architektury kazí mladé adepty aby dělali totéž apod.) Neurvalé příměry a nekorektní (a m.j. nedostatečně logicky vystavěnou) argumentaci myslím používáte s přestávkami dodnes. Je to vlastně škoda, s Vaším aktuálním postojem v této konkrétní diskusi například velmi rád souhlasím - ta litinová kolonáda co v KV byla před touto Gagarinovou byla nepochybně daleko lepší, a to ne proto, že byla starší, dělal jí prostě daleko lepší architekt. No nic, no,.
znova
hoja
| 07.11.07 09:13
Tak zaujatou reakci jsem opravdu nečekal. Přiznám se, že přesně nevím, co jste chtěl říct. Zkusím tedy jen odezírat Vaše myšlenkové pochody a přiživit dál tuhle akademickou debatku: Chápu, že rozdíl mezi kopií a originálem je nakonec setřen plynutím času. Nakonec je autentické jako doklad své doby paradoxně všechno. Dokladem doby je i případ Gagarinovy kolonády, ať se Vám (nám, jim) to líbí nebo ne. Dokladem doby by byla i výstavba kopie litinové kolonády. Není přece těžké pochopit, že u Vřídla už nikdy nebude stát KOLONÁDA Z 19. STOL., ale právě kopie rozebrané kolonády... (a znova: jako doklad doby). Cestovat v čase ještě neumíme.
Mám prostě pocit, že bourat a ničit se má s rozvahou a týká se to i poválečných staveb. Pokud ovšem je Vaše reakce postavená na názoru, že Gagarinova kolonáda patří k těm "nejstrašnějším originálům", (nebo slovy karlovarského komunála, že "se do centra lázní nehodí") pak budu provokativně tvrdit, že "strašný originál" je v tomto konkrétním případě lepší než hra na 19. století. A konečně je-li celá debata jen o tom, že má být "dosaženo nějaké rozumné kvality prostředí", pak je samozřejmě legitimní uvažovat o architektuře současné.
A ještě čistě akademicky k malostranským věžím (stejně už je pravděpodobně rozhodnuto): pokud si mě potřebujete zařadit do nějakého fanklubu, tak prosím: jsem proti "navrácení renesančních věží" na budovu bývalé malostranské radnice.
ke kvalitě současné kolonády
Miroslav Částek
| 23.01.08 12:12
Před několika lety má projektová kancelář zpracovala a dozorovala opravu kolonády- zejména střešního pláště. Díky tomu jsem se dostal k dokumentaci stavby a hlavně do styku s pracovníky, kteří v podzemí opečovávají vývěr zřídla- tedy ono čerpadlo, které vodu z hlubin čerpá a romanticky rozstřikuje pod hlavní kopulí (hmotnost stavby totiž opravdu prameny poškodila, a pokus stavbu zbořit může znamenat připravit Vary o Vřídlo- kam by se totiž asi celá technologie do romantické litinové stavby schovala???
V mladším věku, okouzlen cukrátkovými stavbami, jsem měl na kolonádu a Termal stejný názor jako všichni bourači, a aktivní političtí zviditelňovači (se zjevně vytříbeným vkusem a znalostmi achitektury). Nyní musím říct, že tato stavba je konstrukčně i architektonicky vynikající, odpovídá moderní architektuře své doby (holt tady tenkrát řádili komunisti, ale ti k té architektuře dodali jen toho Gagarina!), a jsem přesvědčen, že kdekoliv jinde na světě by takovou stavbu do stejného "historického" jádra povolili. Můj názor je- vydržet ještě 30 let a budou se pořádat exkurze na prohlídku této stavby.
Při jiném projektu, mimo hranice památkové zóny, jsem narazil na argumenty typu "tato stavba se sem nehodí a nám se nelíbí" nejen z úst politiků (to je normální, běžte se podívat, v jakých paskvilech z 90.let bydlí), ale i z úst pracovníků odboru architektury a CHKO- argumentem je nutnost zachovat "krajinný ráz"- tedy stavět právě tyto pseudokopie kopií, stojících v údolí. tedy o architektuře měst rozhodují lidé zcela bez invence a schopnosti vidět dál než ke dveřím své kanceláře
Kolonada
Stefan Kandur
| 20.01.09 09:17
Jak tady psal jisty pan original zustane originalem,a kopie bude proste kopii
kazdy nekam patri
Jan Sommer (hles z hnojiste)
| 20.01.09 11:20
O nalezištích zlata nevím nic. Ale díky za vylovení vlákna diskuse, v němž bylo založeno hnojiště (už jsem nevěděl, kde jse vzalo). Přesto není tento instrument ani ze strany editorů, ani diskutujících doceňován. Naopak jsou redakcí preferovány úvahy (takzvané) architektů (reálných). Obdivuji vitalitu architektů a závidím jim jejich neúnavnost, ale jejich slovní artikulaci "realizací" považuji za s prominutím placatou, což je jedno, protože básnit o jejich přínosu je úkolem konzumentů. Aby v diskusi chyběl cit, od toho je tu redakce.
novou kolonádu v některém z tradičních historizujících slohů
Miroslav
| 21.01.09 07:10
Souhlasím se zbouráním té otřesné minimalistické Otrubovy hrůzy. Jestlipak tam ještě straší Gagrin? Proč by nemohli naši slovutní architekti na uvolněném místě vyprojektovat, po předchozí řádné architektonické soutěži, novou kolonádu v některém z tradičních historizujících slohů (to by měli jako podmínku v zadání)? Myslíte, že by to vůbec dokázali?
Asi ne.
Předpokládám, že různí ti Šépkové, Hradeční, Miluničové, Línkové .... umí jen bezduchý impotentní strohý betonový minimáč.
Ad: M. Částek
| 21.01.09 10:03
Současná obludná kolonáda v Karlových Varech se naprosto bije s okolním veřejným prostorem a typickou lázeňskou architekturou. Kolonádu si představuji jako lehce působící konstrukci, ne jako tíživý normalizační balvan. Věta "vydržet ještě 30 let a budou se pořádat exkurze na prohlídku této stavby" je jistě autorem mírně nadsazená, ale vystihuje jádro problému. Budoucnost formujeme my, ne až naši virtuální potomci. Ta stavba je tam jako pěst na oko, nezačleněná do okolního rámce bude vždycky, to už vychází z její tvarové a hmotové podstaty, pouze bude narůstat její hodnota stáří. Proč ji máme shovívavě trpět? Proč u takovýchto objektů nepostačí fotodokumentace pro budoucí historiky a nepostaví se něco, co bude k okolní architektuře citlivější, případně replika původní kolonády z 19. století.
KOPIE
| 21.01.09 02:31
A nebylo by lepší postavit kopii dřevěné kolonády (tzv.dupárny), která tam byla před tou litinovou. Anebo kopii té dřevěné, která tam byla za 2. svět. války, když tu litinovou museli zbourat vzhledem k jejímu špatnému stavebnímu stavu. Současná kolonáda není asi to, co by KV representovalo, ale nová musí být současná s měřítkem těchto lázní.
NARUBY
kuba...
| 02.02.09 04:47
Tak já nevim co si mam myslet -je to celý naruby!!!
Praha?Vary?
Kuba Moravec
| 02.02.09 04:04
kdo je blbější ? Praha nobo Vary ? Vary poslouchaj takovýhle blbosti od prahy . A jak to Prahu napadlo? takový blbosti když je baví bourat ať postaví chobotnici a HNET jí zbouraj!!!
Bravo lůzo z čssd!!!
jitka jirásková
| 02.02.09 05:22
A co takhle novodobé šílené bytové domy/penziony a hotely/ v historickém jádru nebo v těsné blízkosti a la socialistický realismus na zakázku sovětských parazitů??!! To jistě nikomu z radních nevadí. ...
gagarin
Lenka
| 02.02.09 09:15
Jako malá jsem se chodila koukat na vřídlo a čekala jsem, jak daleko dostříkne, čuchala tu specifickou vůni či smrad a ochutnávala s kalíšku od babičky prameny.... Nedávno jsem tam vzala svého prcka a jediné, co bylo jiné, bylo to, že tam Gagarin už nebyl.... Nějak mi tam ta stavba už patří, i když opravdu není závratně krásná a ze starých materiálů vím, jak pěkné to tam bylo předtím. Jen mám obavu, že takových staveb je asi víc a město by peníze určitě mělo dávat jinam. To by potom mohli říct, že se jim nelíbí Thermal, na jehož místě stávaly také krásné domy...
Určitě by se mi líbilo, kdyby na místě Vřídla či Thermálu byla původní zástavba, ale beru jako fakt, že to nejde. Když vidím, v jakém stavu jsou chodníky či dětská hřiště na sídlišti, na kterém bydlí moji rodiče, tak bych spíše byla pro, aby se město staralo o jiné části města..., např. Rybáře atp....
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.