Obraz Josefa Šímy Léda s labutí se vydražil za 14,6 milionu

Praha - Obraz Josefa Šímy Léda s labutí se dnes v Praze vydražil za 14,6 milionu korun a stal se třetím nejdráže prodaným dílem na tuzemské aukci. Vyvolával se za 2,8 milionu korun. Velký nárůst oproti vyvolávací ceně zaznamenal na dražbě Galerie Art Praha také obraz Antonína Procházky Kopretiny, jehož cena vzrostla ze 4,5 milionu na 10,1 milionu korun. I Procházka se dostal do žebříčku deseti nejdráže prodaných děl.
    Šíma a Procházka patří do souboru děl, která se v Galerii Art Praha dražila již v minulých několika letech. Koupil je tehdy americký sběratel, díla stát poté však prohlásil za kulturní památky a on je nemohl odvézt ze země. Obrazy proto znovu nabídl k  prodeji.
    Stejně tak se dnes dražil obraz Josefa Čapka Koupel nohou. Dnes se prodal se za 7,9 milionu korun. Jeho vyvolávací cena byla pět milionů. V roce 2006 se prodal za 9,3 milionu korun a půl roku držel rekord za nejdráže prodané dílo na českých aukcích. Tehdy se vyvolával za 930.000 korun.
    Kulturní památkou je i Zátiší s artyčokem a mandolínou od Emila Filly. To vydražil týž sběratel loni za 5,2 milionu korun. Dnes mělo vyvolávací cenu 4,5 milionu korun a nový majitel za něj zaplatil 5,6 milionu korun. Další obraz Emila Filly, Zátiší s pohárem a egyptkami, se dnes vydražil za 1,9 milionu korun.
    Nejdražším dílem Josefa Čapka prodaném na tuzemské aukci je stále obraz Děvče v růžových šatech, který se před rokem prodal za 12 milionů korun. Dražila jej také Galerie Art Praha. Nejdražším Fillou zůstává obraz Dívka s mandolínou prodaná letos na jaře za 11 milionů korun.
    Majitel Galerie Art Praha Vladimír Neubert a původní majitel děl, americký sběratel Peter Schwartz chtěli opětovnou dražbou děl také poukázat na kulturní politiku státu v oblasti vývozu uměleckých děl. Je podle nich nespravedlivá vůči vlastníkům děl, v jiných evropských zemích umělecká díla běžně mění majitele napříč hranicemi a nikdo se nediví tomu, že umění slavných autorů trvale nepřebývá v zemi jejich původu. "Pokud má státní galerie o nějaké dílo zájem, může uplatnit předkupní právo; český stát o vlastní obrazy zájem nemá, jen uplatňuje zákaz vývozu," říká galerista.
    ČR se zákazem vývozu snaží bránit tomu, aby významná díla mizela hromadně za hranicemi - dělo se tak třeba v případě sakrálních památek, které počátkem 90. let mizely z kostelů a masivně se odvážely a prodávaly na černém trhu.
    Pokud by zahraniční sběratel věděl, že dílo v ČR je či může být prohlášené za kulturní památku, pravděpodobně by je nekupoval. Neubert ČTK řekl, že u děl české moderny se při aukcích nikdy nezjišťuje, zda jde o kulturní památku, takový postup je podle něj běžný v případě starého či sakrálního umění. "Díla se stala kulturními památkami až po aukci, myslím, že je to nevůle úředníků," uvedl Neubert. V případě Fillova obrazu jde podle něj o precedens, a nestalo se tak prý dosud ani u děl Josefa Čapka, byť se jich koncem 90. let z  restitucí prodávaly desítky.
    Jsou ale i případy, kdy se díla z počátku 20. století prodávala i se statutem kulturní památky - například obraz Františka Kupky Élévation (Výšky) IV, který od loňského října s dosaženou cenou 22,1 milionu korun drží téměř rok tuzemský aukční rekord. Obraz tedy pravděpodobně zdobí některou domácí sbírku.
    Námitky vlastníků o tom, že prohlašování je účelové, aby zabránilo vývozu, aniž předmět vykazuje znaky památky, jsou podle ministerstva kultury sice běžné, ale málokdy oprávněné. Postup prohlašování věcí za památku je popsán na webové stránce ministerstva a každý má možnost se s ním seznámit.