Díky Václavu Havlovi se Pražský hrad otevřel běžným lidem

Publisher
ČTK
20.12.2011 00:30
Czech Republic

Prague

Praha - Když Václava Havla koncem roku 1989 poprvé zvolili prezidentem, bylo sídlo hlavy státu pro veřejnost z velké části nepřístupným územím. Od té doby se ale Pražský hrad měnil a otevíral jednu po druhé své brány. "Chceme, aby se Hrad stal tím, čím možná byl v době Rudolfa II.," řekl Havel poté, co otevřel první zakázané dveře. V otevírání areálu běžným návštěvníkům pokračoval po dnes zesnulém Havlovi i jeho nástupce v prezidentském úřadu Václav Klaus.
     Za komunistického prezidenta Gustáva Husáka byla na Hradě přístupná prakticky pouze hradní nádvoří a část Starého královského paláce, bylo také možné zajít do Zlaté uličky. V letech 1975 až 1989 mohla veřejnost navštívit jen asi třetinu rozsáhlého areálu, Pražský hrad tehdy působil jako nepřístupná bašta a vrcholem zábavy byly pode pamětníků nedělní promenádní koncerty v zahradě Na Valech.
     První zakázaná území padla hned po Havlově příchodu, na jeho pokyn zmizela plechová "opevnění" kryjící plot okolo někdejší prezidentské vily a otevřely se brány Královské zahrady, sousedící s rezidencí. Krátce po listopadu 1989 byla zpřístupněna také Míčovna, kterou lidé dříve vůbec neznali, a Belveder, kde se dnes konají výstavy. Do prohlídkového okruhu se zařadila i dříve nepřístupná věž katedrály svatého Víta.
     Velkými změnami prošly i hradní zahrady nebo Jelení příkop, který byl nepřístupný, protože v něm byl vybudován kryt. Z rozsáhlých barokních terasovitých zahrad se jako první otevřely v červnu 1995 Ledeburská a Malá Pálffyovská. Následovaly Velká Pálffyovská, Kolowratská a Malá Fürstenberská. Začaly se také pořádat hojně navštěvované hradní dny otevřených dveří, při kterých se lidé mohli podívat do Španělského sálu, Plečnikovy sloupové síně či Trůnního sálu.
     Stejně jako za první republiky Tomáš Garrigue Masaryk (Josip Plečnik) měl i Havel svého hradního architekta: Bořek Šípek s prezidentem spolupracoval od roku 1992. Jeho první zakázkou pro Hrad byl prototyp židle do Španělského sálu. Havlovi navrhl pracovnu na Hradě i na zámku v Lánech. Projektoval také například vstup do prezidentské kanceláře, interiér Obrazárny či vylepšení technického zázemí Španělského sálu a Rudolfovy galerie.
     Vedle Šípka se na nové podobě hradu podílela například i Eva Jiřičná, jež projektovala Novou oranžerii. Éru Václava Havla přežily na Pražském hradě i  uniformy Hradní stráže, které navrhl známý kostýmní návrhář Theodor Pištěk. Po nástupu Václava Klause v roce 2003 se sice objevily úvahy o jejich výměně a opět se začaly ozývat hlasy, označující stejnokroje za nehistorické či nevkusné, nakonec ale zůstalo vše při starém.
     Hrad se za Václava Havla také stále častěji hostil výstavy či další kulturní události. K největším projektům patřila v roce 1996 velkolepá výstava Josip Plečnik, architektura pro novou demokracii. V dubnu 2001 byl zahájen rozsáhlý projekt Deset století architektury. K úspěšným expozicím za Havlova úřadování patřila také výstava Rudolf II. a jeho doba, začala také tradice Letních shakespearovských slavností.
     Změny na Pražském hradě ale neskončily s Havlovým odchodem, areál se nadále otevírá i za Václava Klause. V roce 2004 byla například otevřena expozice Příběh Pražského hradu v dlouho nepřístupné části Starého královského paláce, o tři roky později byla zpřístupněna takzvaná Masarykova vyhlídka. A od loňského roku jsou lidem čas od času přístupné i produkční zahrady, které slouží jako zázemí hradních zahradníků a místo, kde se pěstují okrasné rostliny pro výzdobu Hradu.
1 comment
add comment
Subject
Author
Date
nepřístupný přístupný Pražský hrad
Martin Hurin
20.12.11 09:24
show all comments

Related articles