Výstava připomíná padesátiletou práci Anny Fárové pro fotografii

Praha - Půlstoletí teoretické, publikační, orga- nizační a výstavní činnosti Anny Fárové se věnuje nová výstava v pražské Galerii Langhans. Anna Fárová patří k předním českým teoretikům fotografie, je průkopníkem psaní o  fotografii jako o vysokém umění. Galerie se v poslední době věnovala především prezentaci zahraniční tvorby, tímto projektem se vrací k české fotografii. "Při řadě našich zahraničních kontaktů jsme se se jménem Anny Fárové setkávali tak často, jako by byla v zahraniční známější než doma," řekla dnes novinářům ředitelka galerie Zuzana Meissnerová.
Výstavu tvoří koláže dokumentující práci Fárové a fotografie autorů, jejichž tvorbu sledovala. "Výstava ukazuje deset etap jejího života, deset stanic, kterými prošla," řekla galeristka.
Teoretička fotografie Anna Fárová patří k lidem, bez jejichž působení by česká fotografie neměla ve světě ono uznání, kterého se jí dnes dostává. Osudové po profesní stránce pro Fárovou, dceru francouzské profesorky a československého diplomata, bylo setkání s Henri Cartierem-Bressonem v roce 1956. To rozhodlo o  jejím směřování, v roce 1958 vydala první jeho monografii a přes něj se zkontaktovala s fotografy agentury Magnum, jejichž práci poté prezentovala v  Československu.
Určujícímu setkání s Bressonem a přiblížení zahraničních fotografů českému publiku se věnují první z deseti zastávek výstavy. Fárová v  60. letech zorganizovala v Čechách výstavy Wernera Bischofa, André Kertésze, Elliotta Erwitta či Roberta Doisneaua.
Významnou kapitolou, respektive jedním z celoživotních zájmů Fárové, je František Drtikol, třetí zastávka výstavy. V roce 1970 se postarala o převezení celého jeho odkazu do Umělecko- průmyslového muzea, kam nastoupila. V roce 1972 mu v muzeu uspořádala monografickou výstavu a tím bylo objeveno Drtikolovo jméno a jeho význam nejen pro českou fotografii.
Významným jménem pro Fárovou byl i Josef Sudek, jehož poznala již jako osmnáctiletá v jeho ateliéru na Újezdě. K Sudkovým osmdesátinám v roce 1986 připravila retrospektivu v Umělecko- průmyslovém muzeu. Po jeho smrti třídila jeho pozůstalost, po smrti jeho sestry se stala dědičkou autorských práv. Byla neúnavnou interpretkou a propagátorkou jeho díla.
Další zastavení jsou věnovaná působení Fárové v Uměleckoprůmyslovém muzeu, kde působila od roku 1970 do ledna 1977, kdy byla přinucena odejít po podpisu Charty 77, či autorům, jejichž tvorbě se celoživotně věnovala, ať už působili doma, či v exilu. Patří mezi ně Emila Medková, Jiří Toman, Jan Svoboda, Zdeněk Tmej, Jan Saudek či Josef Koudelka.
K výstavě vydává Langhans Galerie knihu s názvem stejným jako výstava: Anna Fárová & fotografie - Práce od roku 1956. Výstava potrvá do 1. ledna.