Cena Petra Parléře 2008

Revitalizace městského hřbitova v městě Vítkov

Publisher
Tisková zpráva
20.10.2008 14:40
Martin Jan Rosa

Autoři studie: Ing. arch. Martin Rosa, Ing. arch. Jan Kratochvíl

Řešení spočívá ve snaze navázat na původní kvalitní návrh městského hřbitova. V intencích soutěžního zadání jsou stabilizována problémová místa a umocněn výraz důležitých shromažďovacích prostorů.


Hodnocení poroty

Z hlediska historie hřbitov odráží současnou situaci v bývalých Sudetech, kde velkorysé záměry tvůrců kulturního prostředí byly zapomenuty...
Naplněné zadání této soutěže spatřuji zejména v "estetizaci" prostoru hřbitova s důrazem na citlivou přestavbu smuteční síně. Kromě provozně technických podmínek návrh vhodně doplňuje sochařskou výzdobu hřbitova na kompozičním principu latinského kříže, u jehož středu je socha Kristova a na koncích ramen kříže byly umístěny plastiky atributů 4 evangelistů.
Adjustace (grafika) podání je dobrou vypovídací schopností. Kvalita návrhu spočívá v citlivém a kreativním přístupu autorů, kteří k historicky danému konceptu t.j. půdorysu kříže přistupovali s pokorou.
Komplexnost řešení je dána nejen harmonizací původního návrhu a dnešních požadavků (vsypová loučka, kolumbarium), ale i vytvořením řádu v organizaci jednotlivých částí hřbitova.
Ivan Hnízdil


Autorská zpráva

Hřbitov byl odpradávna důležitou součástí obce. Ve Vítkově se nachází na návrší nad historickým centrem. Je hmatatelnou kronikou města. Ač výrazně geometricky komponován, je dnes zanedbán a nedobře rozvíjen.
Hřbitov je veřejným prostorem s opačnou atmosférou než náměstí. Je místem zastavení a rozjímání. Patos a monumentalita zde nepůsobí nemístně. Prostor a architektonické formy v něm nabývají nebývalého významu a nesou hluboký obsah. Prostor jako svědek věčnosti...
Vítkovský hřbitov odráží současnou situaci v Sudetech. Velkorysé záměry, založené na uměleckých principech, byly v minulých desetiletích překryty vrstvou zeleně, nedostatku a nepochopení. Hřbitov ve Vítkově je šperk vykládaný vzácnými kameny, avšak dnes již postrádá lesku.

Širší vztahy
Sídelní struktura Vítkova je tvořena především historickou rostlou zástavbou. Minulost města a drastické sociální změny se projevily na mnoha místech v návratu k venkovskému charakteru sídla. I městský hřbitov působí na mnoha místech venkovsky – namísto po dláždění hlavních cest kráčíme po štěrku, kterým prorůstá tráva a kořeny neudržovaných stromů. Nepokládáme tuto vlastnost za špatnou, ale naopak se jí inspirujeme. Vyváženost městského a venkovského, vegetace a kamene, monumentality a přízemnosti, duchovního a racionálního… Tyto póly vytvářejí ve Vítkově zajímavé napětí a naší snahou je tuto bipolaritu respektovat a využít ji.
V souvislosti s realizací farního kostela Nanebevzetí Panny Marie byly v rostlé struktuře Vítkova položeny základy jedinečné urbanistické kompozice. Hlavní Vítkovský kostel vytváří společně se dvěma nejdůležitějšími veřejnými prostory ve městě soustavu dvou urbanistických os symetrických podle osy hlavní lodě kostela. Zatímco urbanistická osa vedoucí ulicí Lidickou z náměstí směrem ke kostelu má kromě funkce estetické hlavně funkci dopravní, druhá osa spojující věže farního a hřbitovního kostela má funkci čistě umělecko-kompoziční.
Pro návrh rehabilitace městského hřbitova je stěžejní právě druhá osa, jež spojuje kostelní věže. Osa prochází i obřadní síní dobudovanou v 80. letech minulého století. Využíváme této osy a doplňujeme obřadní síň o nový vertikální prvek, který je od pohledové osy mírně vy-chýlen tak, aby průhled mezi věžemi kostelů zůstal zachován a byl výtvarně posílen „věží“ novou.

Principy urbanistického řešení
Městský hřbitov byl v minulosti výrazně umělecky komponován. Hlavní komunikace hřbitova vytvářejí kříž, v jehož středu se nachází socha Krista. Nejdelší rameno kříže je navíc prostorově umocněno alejí stromů.
Čitelná modulace hřbitova se propisuje do jednotlivých řad hrobů a komunikací. Z našeho pohledu je správné založenou geometrii respektovat a vyřešit pomocí ní veškeré plochy hřbitova. Doposud volné plochy si zaslouží pevnou regulaci. Příčné řady starých i nových hrobů a kolumbárium lemují alej a jsou po obvodě kompozičně uzavřeny pásem hrobek.

Prostor
Motiv osového kříže hlavních komunikací s ústřední sochou Krista posilujeme na koncích ramen plastikami atributů evangelistů (Matouš-anděl, Jan-orel, Marek-lev a Lukáš-býk) rámovaných vzrostlou zelení. Plastiky anděla a orla uvažujeme jako volně stojící, lva a býka jako reliéfní součásti architektonických prvků – slepé brány a hrobky. Realizaci nových sochařských děl pokládáme za velmi důležitou, poněvadž se z prostoru městského hřbitova toto umění vytrácí.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie s Obřadní síní jsou důležité dominanty hřbitova. Kolumbárium umísťujeme tak, aby prostorově vyvážilo tyto stavby, a aby vzniknul harmonický rytmický celek rozvíjený podél komunikační osy - aleje. Hmota kolumbária je vztyčena na stávající geometrické matrici. Řady kolumbária jsou narušeny dvěma prostory – piazzetou pod vzrostlým stromem a piazzetou kolem vodního prvku. Průchody v řadách narušují pravidelný rytmus a jsou příznivé také z provozního hlediska.
Rozptylová loučka je dnes situována vhodně. Pokládáme za nutné nepokračovat v rozvíjení hřbitova tímto směrem. Vzhledem k charakteru rituálu je žádoucí ponechat výhled z loučky na panorama Oderských vrchů a nenarušovat jej architektonickými prvky. Lapidárium pomníků přemísťujeme na sever a hřbitov je tak prostorově vymezen pouze kamennou zdí.
Prostor kolem Obřadní síně řešíme zcela nově. Nepokládáme za vhodné nastupovat do obřadní síně přímo z ulice Krátké. Vytváříme proto nový předprostor zastřešený portikem a doplněný o sezení smutečních hostů. Použitím sloupového portiku dochází k vytvoření intimnějšího charakteru nástupního prostoru. Architektonická forma navozuje důstojné prostředí pro smuteční obřad.

Provoz
Všechny nástupy a vjezdy na hřbitov respektujeme a pokládáme za vhodné. Hlavní nástup od města kolem kostela Nanebevzatí Panny Marie je komponován jako osový trojzubec. Dvě stávající schodiště s dvěma lípami jsme doplnili na jižní ose o vodní prvek – kašnu, kolem níž je rozvinuto malé kostelní náměstí s lavičkami. Kašna a plastika prvního z evangelistů (Matouš) lemují nástup do aleje. Zpevněný povrch komunikačního kříže (dlažba z valounů) se vymezuje vůči dlažbě předprostoru rozptylové loučky a obřadní síně (žulová kostka).
Hlavní příjezd na hřbitov dvěma branami ze severní strany zůstává zachován. Vjezd u Obřadní síně slouží také pro odvoz odpadu, který je soustřeďován na stávajících místech, avšak v architektonicky přívětivější formě.

Funkce
Z hlediska funkčního využití slouží hřbitov jako pohřebiště a v našem návrhu žádné další funkce do prostoru hřbitova nevkládáme. Stávající plochy doplňujeme o kolumbárium (540 míst). Stávající volný prostor na sever od kolumbária je navržen pro využití urnovými hroby. Kolem kostela doporučujeme situovat hroby klasické.

Zeleň
Alej doplňujeme o nové vzrostlé stromy tak, aby rytmus výsadby respektoval historický umělecký záměr. V závěrech ramen komunikačního kříže jsou po stranách zamýšlených plastik evangelistů nově umístěny vždy dvojice vzrostlých stromů. Snažíme se zachovat všechnu stávající zeleň v polích hrobů, poněvadž její přítomnost vytváří intimnější prostředí a mírní monumentalitu celkového kompozičního řešení.

Architektura Obřadní síně
Naším nejvýraznějším zásahem do architektury hřbitova je radikální přestavba Obřadní síně. Současná podoba je nevyhovující a dehonestující. Přístavba z roku 1986 nevyřešila provozní nároky. Architektura a stavební provedení díla je poplatné zlé době.
Zachováváme maximum svislých nosných konstrukcí. Vytváříme nový monumentální vstup do obřadní síně, napřimujeme provoz mezi márnicí a obřadní síní, zvyšujeme komfort sociálního zařízení. Stávající podivná střecha je námi snesena a nahrazena střechou plochou se světlíky, z nichž ústřední kuželový osvětluje prostor posledního rozloučení. Obřadní síň jsme doplnili o sloupy z důvodu maximalizace intimity prostředí. Sloup byl v minulosti v sakrálních prostorách často přítomný. Kromě konstrukčního hlediska má pro nás i funkci symbolickou.
Navrhujeme nový povrch fasád objektu – pohledový beton, střešní deska z monolitického železobetonu, stejně jako sloupy. Výplně otvorů, mříže a další z černě lakované oceli.

Přínos navrženého řešení
Naší snahou bylo harmonicky navázat na původní kvalitní návrh městského hřbitova. V intencích soutěžního zadání jsme stabilizovali problémová místa, umocnili výraz důležitých shromažďovacích prostorů a věříme, že jsme místu navrátili i jeho duchovní rozměr. Z hlediska přístupu je náš projekt možné označit jako rehabilitaci veřejného prostoru.
Snažili jsme se do prostředí hřbitova citlivě vložit soudobý prvek zrekonstruované Obřadní síně, která by se zařadila mezi významné architektonické památky města. Navrženými prostory chceme posílit význam konaného rituálu a dopřát mu vážnost.
Náš návrh slouží jako vodítko jak postupovat v dosud nevyužívaných partiích hřbitova. Ve výsledku by se mohl stát regulačním plánem hřbitova. Zadání ze strany města směřuje spíše ke vzniku realizační dokumentace, která dle našeho názoru ještě není na místě. Bylo by vhodné při rehabilitaci jedné z nejdůležitějších veřejných ploch ve Vítkově zapojit občany a jejich participací obohatit projekt o další náměty.


Ing. arch. Martin Rosa (1981)
- studoval průmyslový design a architekturu, absolvoval FA VUT v Brně. Dlouhodobě se podílí na projektu archiweb.cz a příležitostně sbírá zkušenosti spoluprací na menších architektonických projektech.

Ing. arch. Jan Kratochvíl (1978) - vyrostl v Sudetech, absolvoval FA VUT v Brně. Dlouhodobě se podílí na projektu archiweb.cz a působí jako asistent na Ústavu zobrazování a Ústavu navrhování I. brněnské FA VUT.
0 comments
add comment

Related articles