Otevřený dopis k vhodnému budoucímu využití Klementina

Vložil
Jiří Horský
01.09.2008 01:00
Váženému panu
Mgr. Václavu Jehličkovi,
ministru kultury České republiky
Ministerstvo kultury ČR
Maltézské náměstí 1
118 11 Praha 1
doporučeně
otevřený dopis

V ě c : Podnět občanů ve věci vhodného budoucího využití NKP Klementinum

V Praze dne 24. května 2007
Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás jako nynější i bývalí pravidelní uživatelé služeb Národní knihovny ČR, jako nynější i bývalí studenti Univerzity Karlovy, příp. dalších vysokých škol v Praze, jako občané ČR a obyvatelé Prahy.
Po prezentaci záměrů na výstavbu nové budovy NK byly nyní zveřejněny i rámcové záměry na využití národní kulturní památky Klementinum, která jako jádro Národní knihovny zabezpečuje rozsáhlou nabídku služeb pro nejširší okruh uživatelů. Tyto záměry jsou Vám jako představiteli řídicího orgánu NK jistě známy.
V souvislosti s těmito záměry bychom chtěli vyjádřit své vážné znepokojení a obavu z toho, že vedení NK zamýšlí uskutečnit takovou změnu účelu Klementina, která by popírala jeho dosavadní poslání, kterým je služba veřejnosti, a to navzdory tomu, že nebývalé otevření veřejnosti je vedením NK vydáváno za vlastní cíl změn: objekt se veřejnosti sice otevře, ale k účelům, které nemají mnoho společného ani s veřejným knihovnictvím (tedy statutárním cílem NK), ani se vzděláváním (důvod výstavby Klementina a náplň jeho služeb). Naopak po více než 400 letech své existence má být objekt fakticky odňat těm, jimž je určen: především studentům všech oborů, vědcům, badatelům, čtenářům. Na tom nic nemění skutečnost, že zde má i v budoucnu zůstat Slovanská knihovna, staré rukopisy a hudebniny, tedy oddělení, která obsluhují marginální část nynějších uživatelů. Navíc se části objektu mají zcela zbytečně stát sídlem řady v zásadě soukromých institucí, byť třeba kulturních. Jestliže v rámci NK nadále funguje moderní Centrální depositář NK v Hostivaři, zřízený s výhledem další výstavby, a jestliže je právě projednávána mnohamiliardová investice do stavby nové budovy NK, je podle našeho názoru potřebnost objektu Klementina pro NK i po dostavbě nové budovy velmi sporná, především pak se zřetelem k účelům, které má podle představy vedení NK naplňovat.
Jsme proto toho názoru, že při hledání budoucího vhodného využití Klementina by měli být jako rovnocenní partneři k projednání této otázky přizváni představitelé Univerzity Karlovy, akademické a odborné veřejnosti, neboť Klementinum bylo po staletí vedle Karolina druhým přirozeným centrem Univerzity Karlovy (a potažmo české vzdělanosti vůbec), a to v letech 1622 až 1945, resp. až do r. 1958, kdy byla z Univerzitní knihovny vytvořena Státní knihovna, předchůdkyně dnešní Národní knihovny. Lze však říci, že Klementinum díky své centrální poloze a neexistenci univerzitní knihovny nadále slouží právě jako univerzitní knihovna a studovna. Domníváme se proto, že za situace, kdy se v tisku objevují náznaky o reálném zájmu Univerzity o areál Klementina, by výsledkem úvah o budoucnosti areálu po dokončení stěhování NK do nové budovy mělo být právě jeho převedení do správy Univerzity. Do správy Univerzity, které historicky, morálně i z hlediska potřeb nynějšího univerzitního provozu (problematika univerzitních kampusů, neexistence centrální univerzitní knihovny a studovny, obecný nedostatek prostor) podle našeho názoru náleží.
Vážený pane ministře, přejeme Vám hodně úspěchů ve Vaší práci a děkujeme za případné přihlédnutí k tomuto podnětu při jednáních o budoucnosti NKP Klementinum. Budeme rovněž vděčni za jakékoli vyrozumění v dané věci.

S pozdravem,

Adam Křístek
Marek Hilšer
Jan Brabec
Berenika Kučerová
Vít Georgian
Jana Vobecká
Petr Záruba
Hana Koubková
Milan Rejtar
0 komentářů
přidat komentář

Související články