Moskva - Na 2000 kreseb ruského architekta a výtvarníka Jakova Černichova v hodnotě milionů dolarů bylo ukradeno z ruského státního archivu. S odvoláním na odborníky o tom dnes informovaly ruské sdělovací prostředky. Podle orgánu pro ochranu kulturního dědictví Rosochorankultura zmizely kresby zesnulého architekta Černichova z Ruského státního archivu literatury a umění (Rosarchiv). Přesný počet zmizelých kreseb není zatím znám, ale 274 z nich už bylo podle agentury ITAR-TASS objeveno na ruském trhu se starožitnostmi. Dalších devět chybějících kreseb z této sbírky mělo být v červenci prodáno na dražbě v aukční síni Christie's v Londýně. Příbuzným architekta se však podařilo dokázat, že pocházejí ze sbírek Rosarchivu, a zabránit tak jejich prodeji. Je zajímavé, že ze 3000 děl Černichovovy soukromé sbírky, kterou stát odkoupil v 50. letech, se 80 procent ukázalo být podvrhem, píše ITAR-TASS. Černichov (1889-1951) byl jedním z významných konstruktivistů, zabývajících se průmyslovou architekturou v letech industrializace Sovětského svazu. V krátké době je to už druhý případ odhalení rozsáhlé krádeže uměleckých předmětů v Rusku. Koncem července oznámilo proslulé muzeum Ermitáž v Petrohradě, že z jeho sbírek zmizelo za záhadných okolností více než 220 vzácných exponátů v hodnotě pěti milionů dolarů (110 milionů korun). Policie v této souvislosti o něco později postupně zatkla tři osoby, mimo jiné manžela a syna kurátorky muzea, za jejíž účasti prý byly předměty z Ermitáže v posledních šesti letech vynášeny. Kurátorka zemřela loni v říjnu přímo na pracovišti, když začala běžná inventura. Ermitáž už zažila velkou krádež v březnu 2001, kdy neznámí zloději vyřízli za bílého dne z rámu plátno francouzského malíře Jeana-Léona Géroma Bazén v harému. Přestože byl obraz pojištěn na milion dolarů, nebyl chráněn poplašným zařízením. Obraz nebyl dosud nalezen. Muzeum se snaží modernizovat systém sledování návštěvníků a zaměstnanců, ale je si vědomo toho, že většina předmětů není dobře chráněna. V poslední době byla provedena inventura pouze jedné třetiny z 50 milionů ruských uměleckých děl a jen malý zlomek z nich byl zařazen do elektronického katalogu. Každoročně je v ruských muzeích registrováno asi 50 až 100 krádeží. Ačkoliv jsou nyní přímé loupeže méně časté, počet případů tajného vynášení a prodeje exponátů stoupá. Kulturní činitelé dnes v této souvislosti varovali, že krádeže, jichž se dopouštějí zaměstnanci nedostatečně financovaných ruských muzeí, představují velký problém. Připisují jej chronickému nedostatku peněz plynoucích ze státní pokladny, jejichž proud po rozpadu SSSR v roce 1991 značně vyschl.