Každá čtvrtá památka na Slovensku je v nevyhovujícím stavu

Bratislava - Nejméně každá čtvrtá památka na Slovensku se nachází v narušeném nebo až dezolátním stavu a na jejich obnovu by bylo potřeba 5,4 miliardy eur (přes 143 miliardy korun). Jde hlavně o objekty v soukromém vlastnictví, nejmenší dluh vůči památkovému fondu má stát, uvedla v analýze slovenská ministerstva financí a kultury. Stát by měl více investovat do obnovy památek z evropských fondů, byť na kulturu dává v poměru k výkonu ekonomiky více peněz, než je průměr v EU.

"Zmíněné výsledky jsou pravděpodobně příliš pozitivní. Památkový úřad nedisponuje databází, ve které by byly pravidelně aktualizovány všechny změny. Stavebně-technický stav v databázi vyjadřuje stav památky v čase vyhlášení objektu za kulturní památku nebo po nahlášené obnově a nevyhnutně neodráží aktuální stav," uvedli státní analytici.

Státní dluh vůči památkovému fondu analytici odhadli na 769 milionů eur (20,4 miliardy korun). "Stát by měl jít příkladem ochrany památek ve svém vlastnictví. Vzhledem k nedostatku finančních zdrojů a velikosti památkového fondu je žádoucí, aby byla obnova památek ve vlastnictví státu financována prostřednictvím fondu EU," vyplývá z analýzy.

Slovensko finančně podporuje také obnovu památek ve vlastnictví soukromých majitelů, církví či samosprávy, dotace ale tvoří jen zlomek investičního dluhu a spolufinancování ze strany žadatelů je nízké.

Památkový úřad loni na Slovensku evidoval téměř 10.000 nemovitých a přes 15.000 movitých národních kulturních památek. Slovensko na rozdíl od Česka podle analytiků nerozlišuje mezi kulturními památkami s lokálním významem a národními kulturními památkami.

Slovensko v uplynulých letech vynaložilo do oblasti kultury s ohledem na velikost ekonomiky a balík veřejných výdajů mírně více peněz, než byl průměr za celou EU, zároveň ale zaostalo za ostatními zeměmi visegrádské čtyřky, do které patří kromě Slovenska také Česko, Maďarsko a Polsko. Podíl soukromých zdrojů v kultuře na Slovensku zaostává za zahraničním.