K výstavě Anupama Kundoo v AzW

Architektonická galerie AzW, která se od roku 2001 nachází ve vídeňském muzejním okrsku MQ, již více než tři dekády mapuje a analyzuje rakouskou scénu, ale také přináší aktuální zahraniční témata a představuje světové tvůrce. Na závěr tohoto roku v AzW připravili výstavu indické architektky Anupama Kundoo. Očekávání před návštěvou bylo, že do Vídně zavítá putovní výstava, podobně jako tomu bylo v případě Balkrishny Doshiho (z německého Vitra Design Museum) nebo Tatiany Bilbao (z dánského muzea Lousiana). O to větší a příjemnější překvapení bylo, že Angelika Fitz (ředitelka AzW) společně s Elke Krasny (profesorka na vídeňské Akademii výtvarných umění) vedle rozsáhlé expozice současně vydaly v americkém nakladatelství MIT Press (Massachusetts Institute of Technology) více než třísetstránkovou knihu nesoucí stejnojmenný název “Abundance Not Capital“ (Hojnost místo kapitálu). Obě kurátorky se také za Anupama Kundoo osobně vypravily do indického města Auroville, kde se architektka po studiích na konci 80. let minulého století usadila a dodnes zde provozuje svoji kancelář zapojující do realizace místní řemeslníky a šetrně využívající lokální zdroje.

Indii si většinou spojujeme s přelidněnými slumy a znečistěným ovzduším. V reakci na tento znepokojivý stav navrhl Le Corbusier (společně se svým bratrancem Pierrem Jeanneretem a britským párem Maxwell Fry a Jane Drew) v 50. letech na zelené louce nové hlavní město Čandígarh svazového státu Paňdžáb, které má dnes přes milion obyvatel a stále těží z promyšleného urbanistického plánu. Zatímco ortogonální schéma Čandígarhu se dostalo do všech urbanistických učebnic, tak experimentální město Auroville (ve francouzštině Město úsvitu) ležící na jihozápadu Indie se donedávna těšilo pouze zájmu jogínů. Město Auroville založila v roce 1968 duchovní vůdkyně Mirra Alfassa (1878-1973), která projektem pověřila francouzského architekta Rogera Angera, aby na spirálovém půdorysu vytvořil město pro 50 000 obyvatel (dnes zde žijí tři tisíce obyvatel šedesáti různých národností). Město bylo až do roku 1980 v soukromém vlastnictví. Dnes je formálně spravováno zvláštní radou Nadace Auroville složené z výboru indické vlády (spadající pod ministerstvo školství), poradního sboru významných světových osobností a všech dospělých obyvatel města. Podle zakladatelky „Auroville nepatří nikomu, ale náleží lidstvu jako celku“ zároveň je „místem nekonečného vzdělání, neustálého pokroku“, kam dokonale zapadá životní příběh architektky Anupama Kundoo, který vám detailně přiblíží dokument promítaný v rámci výstavy a současně vás nechá nahlédnou do svého vlastního domu (Wall House, 1997-2000), jehož fragmenty jsou v měřítku 1:1 postaveny v sálu AzW.

Ačkoli je Auroville vzdálené tisíce kilometrů, nachází na jiném kontinentu a v odlišném podnebí, tak nabízí i pro západní civilizaci inspirativní myšlenky. S filosofií Anupama Kundoo se mohli seznámit studenti v rámci workshopů po celém světě (TU Berlín, AA Londýn, Parsons School New York, IUAV Benátky nebo ETSAB Barcelona) a českému publiku se architektka poprvé představila na jaře 2018 v rámci přednáškového cyklu Jiná perspektiva pořádaného spolkem Kruh. Kundoo je příkladem, že dobrou architekturu lze realizovat i s malým rozpočtem a bez negativního dopadu na lidské či přírodní zdroje. Po materiálové stránce vychází z toho, co jí okolí samo nabízí. Na stavbách se podílí místní řemeslníci. Jejich soustředěná práce nechává vyniknout kvality použitých materiálů. U některých prací se Kundoo vrací před industriální dobu, ale nezůstává v nostalgických časech a uplatňuje aktuální technologické poznatky. Poskytuje práci místním zemědělcům mimo sezónu, kdy si mohou vydělat peníze výrobou cihel a keramických prvků, které pomáhají šetřit materiál a racionalizovat konstrukci. V současné době, kdy se obydlí proměnilo v investici a finance jsou hlavním rozvojovým prostředkem stavebnictví, Kundoo představuje udržitelný ekonomický model založený na lokálních zdrojích. Stejně tak se snaží vyvarovat chybám, které modernismus zapříčinil v uplynulém století. Nechce se stát otrokem standardizace a zrychleného tempa ve stavebnictví. Naopak vrací zpět do hry řemeslo a recyklaci.

Vedle vlastního rodinného domu Anupama Kundoo výstava v AzW přibližuje další třicítku realizací nacházejících se především ve městě Auroville a indickém svazovém teritoriu Puduččéri. Výstava Hojnost místo kapitálu potrvá až do poloviny února příštího roku a komentované prohlídky se konají každé liché úterý v podvečer.