Z památek táhnou na trhu nejvíce měšťanské domy a zámky

Na realitním trhu se z památek objevují nejčastěji stylové měšťanské domy v historických centrech měst, ale například také zámecké objekty. Výjimkou ale není ani původní industriální architektura. Cena za tyto památkové nemovitosti se může pohybovat až v řádech stovek milionů korun, vyplývá ze zjištění ČTK mezi odborníky na realitní trh.
    "Prodávající jsou většinou z řad restituentů nebo dědiců, kteří nedokážou využít dispozice budovy nebo ji z finančních důvodů nejsou schopni udržovat," řekl Miroslav Churánek ze společnosti RE/MAX Premium. Podle prezidenta Asociace realitních kanceláří Jaroslava Novotného se památek zbavují také lidé, kterým v těchto objektech nevyšel podnikatelský záměr, nebo likvidátoři či konkursní správci společností v úpadku.
    Kupující se naopak často rekrutují z řad bank a dalších finančních institucí a velkých firem. Početní jsou také cizinci a zahraniční investiční společnosti.
    Realitní kanceláře sice památkové objekty do svých nabídek zařazují, nejde však o hlavní předmět jejich zájmu. "Rozhodně trh s památkami není pro většinu firem nosným byznysem," uvedl Novotný.
    Ceny za některé památkové nemovitosti prodávané na realitním trhu se podle odborníků mohou vyšplhat až do stovek milionů korun. V aktuální nabídce společnosti RE/MAX se k této hranici blíží například zámek v obci Bezno u Mladé Boleslavi, za který prodávající požaduje 75 milionů korun. Za dům U Zlatého hroznu v Praze na Malé Straně, v němž byla dříve i pobočka Komerční banky, požaduje majitel na serveru sreality.cz již 145 milionů korun.
    Na jižní Moravě nabízejí v současné době realitní kanceláře k prodeji například asi deset zajímavých historických objektů. Většinou jsou to zchátralé objekty, které potřebují mnohamilionovou investici do obnovy. Především jde o zchátralé zámky, s nimiž si radnice nevědí rady a pro které hledají realitní makléři kupce již několik let.
    Mnoho z prodávaných památek se také v nabídce realitek neobjeví, protože jejich majitelé nemají o inzerci jednoduše zájem. "Tyto nemovitosti se většinou nenabízejí prostřednictvím klasické inzerce, ale individuálním oslovením investorů," řekl již dříve ČTK ředitel AAAbyty.cz Petr Illetško.
    Z památkových nemovitostí, které projdou realitním trhem, se nejčastěji stávají hotely, ale často slouží i pro rezidenční účely. Velké společnosti tyto stavby používají také například k reprezentačním účelům. Na trhu se však také objevují staré průmyslové objekty, v nichž vznikají například atypické takzvané loftové byty.
    Památkově chráněné bytové domy často dále plní svou původní funkci, hodně v tomto směru vede Praha. "Historické nemovitosti v Praze jsou vysoce ceněny i pro svoji výjimečnost a okolní prostředí," řekl Ondřej Diblík z realitní kanceláře Lexxus. Jde podle něj o činžovní domy nebo dřívější paláce zejména ve Starém Městě, Josefově, Kampě nebo Malé Straně. Atraktivní jsou v tomto směru podle Churánka také další turistická města, jako je například Český Krumlov, Kutná Hora nebo Karlovy Vary.
    V rámci prodeje nepotřebného majetku prodalo v únoru tři zámky také ministerstvo zdravotnictví. Spolu s dalšími 14 objekty je za 113 milionů korun získala česko-kyperská realitní firma Terabet, která sídlí v Písku. Zájemci byli pouze dva a pro ministerstvo byla hlavním kritériem cena. Znalecká firma odhadla tržní cenu všech budov na 95 milionů korun.
    Na 18. dubna připadne Mezinárodní den památek. Letos je jeho hlavním tématem sakrální dědictví a posvátná místa.
    Církevní památky v Česku ale vzhledem ke společenské situaci v druhé polovině 20. století patří k těm, které byly ve značné míře zničeny či poškozeny a dlouho čekaly, či v mnohých případech ještě čekají, na opravy. Kostely a další církevní stavby byly především v 90. letech terčem častých útoků zlodějů a mnoho sakrálních památek bylo odvezeno do zahraničí, kde se staly předmětem obchodu na černém trhu.
    Z původně církevních nemovitostí je nyní v nabídce realitních kanceláří například kaple svatého Josefa v Zákupech u České Lípy z roku 1782. Majitel za ní prostřednictvím realitní kancelář Mexx Reality požaduje téměř 2,5 milionu korun. V Rokytníku u Hronova zase server sreality.cz nabízí luteránský kostel z 19. století za 1,2 milionu korun. Plzeňské biskupství v rámci restrukturalizace církevního nemovitého majetku dokonce zřídilo speciální server www.fary.cz určený výhradně k nabídce některých sakrálních nemovitostí určených k prodeji či pronájmu.

---

Vlastnit zámek, hrad či vodní tvrz je sen pro mnohé romantiky, v posledních dvou desítkách let si jej ale mohlo splnit i dost Čechů. Ještě v 80. letech byla většina památek státních. V důsledku restitucí a privatizace se poměr vlastníků památek výrazně změnil. Zatímco před rokem 1989 patřilo 60 procent památek státu, dnes je v nestátním vlastnictví 90 procent nemovitých kulturních památek. Koupit památku je dnes možné od obce, církve i soukromníka, pro které se stala nepotřebnou.
    Získat památku není problém, dokonce fakt, že je daný objekt za památku prohlášen, může snížit jeho cenu. Pro některé zájemce totiž může být tato skutečnost břemenem, protože vlastník památky je povinen se o ni ze zákona starat. To znamená, že by se neměly měnit její znaky, pro které byla na seznam památek zapsána. A když chce někdo opuštěný zámeček i třeba vesnické stavení radikálně přestavit, památková ochrana mu v tom zabrání.
    Památka má tedy v tomto směru omezené možnosti, jak ji využít - a proto může být i pro některé solventní zájemce nezajímavá. Na druhé straně ale téměř vždy koupit památku znamená vložit do ní mnoho peněz. Stavby, které jsou ke koupi, byly často léta neobývané.
    Nemovitých památek se dnes v ČR eviduje kolem 40.000, památkami ale zdaleka nejsou jen vyšperkované zámky, které lidé objíždějí během letní sezony. Ze 130 hradů a zámků přístupných veřejnosti se jich po roce 1989 původním vlastníkům vrátilo kolem 30. Spolu s dalšími, o které stát nepečoval, dnes patří desítky zámků a hradů soukromníkům, obcím či jiným vlastníkům. Zmíněná stovka je jakousi výkladní skříní představující péči státu o památky.
    Památkově chráněné a státem vlastněné jsou i četné městské paláce, které zejména v Praze slouží různým úřadům. Zbylé desítky tisíc památek, jimiž jsou stavby od celých městských rezervací přes hradní zříceniny, zámečky, kostely, kaple, fary, vesnická stavení až po boží muka, vlastní obce, kraje, církve či soukromníci.
    A tito majitelé je také prodávají, stát až na výjimky ne. Tou výjimkou je třeba prodej kostela budovy kostela sv. Michala v Praze, který koupil soukromník, jeho dlouholetý nájemce. Podle zástupců státu však až poté, kdy stát neuplatnil předkupní právo, tedy žádná státní instituce historický objekt v centru Prahy nechtěla.
    Nepotřebné či nevyužité památkové objekty prodávají církve či obce zejména proto, že na jejich rekonstrukce prý nemají peníze. Na nedostatek prostředků si čas od času stěžují i státní správci, v posledních letech se proto na ministerstvu kultury i v Národním památkovém ústavu objevují úvahy o možnosti převádět některé státní objekty na kraje.
    Někteří památkáři se v této souvislosti ale bojí toho, že kraje by později také zjistily, že na provoz památek nemají peníze a mohly by hrady a zámky prodávat dál, případně oddělit nemovitost od jejího interiérového vybavení, čímž by podle nich ztrácela na umělecko-historické hodnotě. Obávají se také toho, aby památky nebyly jen prostředníkem pro získávání peněz z evropských fondů.
    Počátkem 90. let se mnoho památek stalo zástavou v bance - příkladem je léta chátrající zámek v Buštěhradu, který koupila firma dnešního majitele zmíněného kostela sv. Michala. Po letech chátrání zámek před čtyřmi lety obec koupila zpět, peníze na opravu však dává dohromady složitě.