Žďár nad Sázavou - Obrozenecký katolický kněz, spisovatel a zachránce poutního kostela sv. Jana Nemomuckého na Zelené Hoře Matěj Josef Sychra má ode dneška na zámecké faře ve Žďáru nad Sázavou pamětní desku. Její odhalení je jednou z hlavních součástí víkendových oslav 400 let, které uplynuly od povýšení Žďáru na město. Je to zároveň jediná akce související s oslavami, která se nekoná přímo v historickém centru města. ČTK to řekla místostarostka Dagmar Zvěřinová. Lokalita v okolí kláštera se stala jednou z městských částí až v roce 1950. "Odhalením pamětní desky této historicky výrazné postavě chceme hlavně vyzvednout Sychrovy zásluhy o obnovu Zelené Hory," řekla Zvěřinová. Sychra se narodil v roce 1776 v Ústí nad Orlicí. Po studiích na pražské univerzitě byl roku 1801 vysvěcen v Hradci Králové na kněze. Působil jako farář v Jimramově a od roku 1824 ve Žďáru. Je významný i jako spisovatel, který sbíral na Vysočině zbytky českého jazyka. Ze Sychrovy Fraseologie čerpal i jeho přítel Josef Jungmann při psaní Slovníku českoněmeckého. Právem je považován za zachránce poutního kostela sv. Jana Nepomuckého, který je vrcholným dílem architekta Jana Blažeje Santiniho a nejoriginálnějším příkladem takzvané barokní gotiky. V roce 1994 byl kostel zapsán na seznam památek UNESCO. Sychra sám ve své době přispěl na obnovu kostela tak velkou částkou, že se zadlužil a zemřel v chudobě. Kostel byl pak slavnostně vysvěcen v roce 1829. Během víkendových oslav je poprvé po rekonstrukci schodiště zpřístupněna věž kostela sv. Prokopa. Po odlesnění bezprostředního okolí se poutní kostel na Zelené Hoře návštěvníkům poprvé představil s nočním osvětlením. Dnes dopoledne lidé zhlédli průvod v historických kostýmech, který vyvrcholil na náměstí Republiky, kde starosta Jaromír Brychta symbolicky převzal od kardinála Františka z Ditrichštejna historické listiny. V neděli večer zakončí oslavy ohňové představení. První písemná zmínka o Žďáru pochází z roku 1293. Podle písemností z roku 1407 mělo tehdy městečko 93 usedlostí. Na město je povýšil kardinál František z Ditrichštejna v roce 1607. Po druhé světové válce několikanásobně vzrostl počet obyvatel v souvislosti s výstavbou sléváren a strojíren Žďas. V 70. letech minulého století bylo přestavěno celé historické jádro města.