Výlet Santiago de Chile

Zdroj
Ondřej Bartůšek
Vložil
Petr Šmídek
26.08.2014 14:45
V minulém roce jsem podnikl studijní cestu do Chile. Původní plán byl navštívit centra současné architektury a podniknout dobrodružnou cestu do Patagonie. Po dvou měsících neuvěřitelných zážitků jsem se rozhodl zůstat a sbírat další profesní i životní zkušenosti. Dlouho jsem přemýšlel, jak tuto zemi přiblížit čtenářům u nás doma a pohledu evropskou optikou. Z dostupných turistických informací se cestovatel dočte o progresivně rostoucí ekonomice a o bezpečné zemi se srozumitelnými zákony a pravidly. Skutečnost je složitější. Našince šokuje především obrovská propast mezi společenskými třídami, která vytváří velké napětí a rozdělení společnosti.

Hlavní město je centrum ekonomické aktivity a žije zde třetina obyvatel země. Drtivá část architektů má studio právě zde a je poměrně běžné cestovat za zakázkami nebo na stavbu i několik tisíc kilometrů letadlem. Pro regiony je problémem centralizace politické a ekonomické moci v metropoli, ale i tak lze najít zajímavé stavby a architekty v jiných oblastech především v přístavech Valparaíso a Concepción. Jazyková příbuznost okolních států umožňuje spolupráci architektů a společné projekty napříč kontinentem. Různé místní podmínky a specifická legislativa každého státu vždy vyžadují spolupráci s místním studiem.   

Santiago je město založené v 16. století španělskými kolonizátory v mokřadech řeky Mapocho v prostorné nížině obklopené ze všech stran horami. Základní rozvrh čítal 126 bloků čtvercového půdorysu o straně 100m. Ulice byly vytyčeny rovnoběžně se světovými stranami, hlavní náměstí tvoří prostor vzniklý jednoduše vynecháním jednoho bloku. Město bylo několikrát zničeno nájezdy bojovných domorodých kmenů. Pozdější rozšíření se děly v duchu původního plánu i když velikost bloku i natočení celé mřížky se jemně mění. Dnes má město asi 6 miliónů obyvatel. Pokud ho porovnáme s Berlínem, jeho rozloha je poloviční, počet obyvatel však bezmála dvojnásobný. Město je na poměry Jihoamerického kontinentu střední velikosti. Problémy tak husté koncentrace jsou především vysoké znečištění, obrovské dopravní zatížení a polarizace města na bohatou (východní) a chudou (západní) část.

Dvě nejvýznamnější fakulty architektury jsou v rámci Universidad de Chile a Pontificia Universidad Católica. Přestože jde o školy veřejné, vzdělání je placené a s trochou nadsázky můžeme mluvit o vzdělávacích podnicích, ve kterých má účast stát. Ceny za jeden semestr se pohybují kolem sta tisíc korun. Získaný titul potom architekti uvádějí za svým jménem i se zkratkou školy, kde byly graduováni. První má snahu být lidovou školou a programem stipendií a grantů umožnit studium co nejširšímu okruhu občanů a navázat tak na dobu socialismu, kdy studium bylo zadarmo. Jedná se o prestižní školu a její absolventi jsou světoznámí architekti jako Alejandro Aravena (studio Elemental) nebo bratři Albert a Ian Tidy (studio Tidy arquitectos). Católica je elitní školou se zvláštním propojením s katolickou církví. Tuto věhlasnou školu vystudovali například Smiljan Radić, Cecilia Puga, Sebastian Irrarázaval a Mathias Klotz.

Tradici stavitelství v Chile dobře odráží a reprezentují stavby v mezinárodním stylu 30. a 40. let. Díky emigrantům z Evropy je zde silná základna kvalitních staveb z této doby. Architektura doby socialismu je reprezentována experimentálními kolektivními sídlišti a veřejnými stavbami ve stylu brutalismu šedesátých let. V sedmdesátých letech se vlády ujala vojenská junta generála Pinocheta a díky čilým obchodním vztahům se západní Evropou a se a Spojenými státy zde pro určitou vrstvu vznikly projekty nákupních center, obytných kondominií, a výškových kancelářských staveb.

Ekonomický úspěch devadesátých let ztělesňuje stavba obchodní čtvrti mrakodrapů lidově přezdívaná Sanhattan. (obr. 1-7) V minulém roce zde byla dostavěna nová dominanta města Velká Věž Costanera vypínající se do výšky 300m dle návrhu argentinského architekta Césara Pelliho a chilského studia Alemparte Barreda. Přerostla o sto metrů Věž Titanium, která dominovala městu po čtyři roky. Další zajímavou dokončovanou stavbou je Věž Alto El Golf od Handel architects a UNO arquitectos (obr. 6). Dále představuji průřez nedávno dokončenými veřejnými budovami. Kulturní centrum GAM, (obr. 1 a 11) vzniklo přestavbou poškozené budovy ministerstva obrany. Po vypsání otevřené soutěže zvítězil projekt z dílny Cristian Fernandez Arquitectos a Lateral Arquitectura a dokončen byl potom v roce 2006. Dalšími současnými stavbami jsou fakulta Designu a knihovna v campusu Lo Contador, školy Pontificia Universidad Católica od Sebastiana Irarrázavala a Theodora Fernándeze (obr. 13 a 14). Výčet univerzitních staveb uzavírá hlavní knihovna Univerzity Diego Portales od architekta Mathiase Klotze (obr 15). Neopomenutelnou realizací je Muzeum Paměti (Museo de la Memoria) z roku 2010. V soutěži na tuto stavbu vyhrálo brazilské studio Estudio América. Architekti zde zvolili formu monumentálního kvádru – mostu. Muzeum obsahuje rozsáhlou výstavu, která mapuje lidská práva a zločiny minulého totalitního režimu.

Chile je bouřlivá země, kde se překotně staví, projektuje a buduje, a kde nová architektura vzniká každým dnem.
0 komentářů
přidat komentář