Jan Vaněk (1891–1962) – Civilizované bydlení pro každého

Jan Vaněk - dobová karikatura z časopisu Index

Třebaže během svého života spolupracoval Jan Vaněk krom dalších s architekty jako byli Jan Kotěra, Bohuslav Fuchs, Jaroslav Grunt, Pavel Janák, Josef Gočár, Hugo Gorge, Josef Hoffmann ale třeba také Adolf Loos či Ludwig Mies van der Rohe, jeho jméno zůstalo poněkud v ústraní. Tuto skutečnost má napravit pražská repríza výstavy věnované této osobnosti, jež rozpětím svých aktivit překročila hranice bytového designu k počinům vydavatelským ale třeba právě i architektonickým či urbanistickým.
Motivován tradicí rodinného nábytkářského podnikání i přáním svého otce studoval Vaněk C.K. odbornou školu pro zpracování dřeva v Chrudimi, po jejímž absolvování  odešel do Německa, kde získával praxi u renomovaných nábytkářských firem. Po návratu v roce 1911 převzal třebíčský rodinný podnik, který reorganizoval a rozšířil pod názvem Umělecko-průmyslové dílny. Firma se v roce 1921 stala jednou z výrobních základen vznikajících Spojených uměleckoprůmyslových závodů (UP), jež se v následujících letech staly největší nábytkovou firmou v Československu a synonymem nejprogresivnějších trendů. Přesto v roce 1925 Vaněk opustil nejen pozici zdejšího vrchního ředitele, ale i celou společnost a následně založil zpočátku v Brně a od roku 1934 v Praze vlastní podniky spojené většinou s bytovým designem: S.B.S. Brno (Standard bytová společnost Brno), PMB Praha (Poradna moderního bydlení) a DDZ Praha (Dílny pro dům a zahradu).
Byť neprošel odborným studiem, představovaly Vaňkovy architektonické a urbanistické projekty zákonité pokračování jeho všestranné tvůrčí činnosti. Realizoval vzorové malometrážní domky v Černé Hoře (1925), v Brně (1925–1926) a obytnou kolonii v Rybitví (1939–1941). Navrhl adaptaci a přístavbu objektů dětského léčebného ústavu Zdravá generace v  Choceradech (1934–1935) a s Ferdinandem Fenclem se podílel na projektu Masarykova sanatoria v Dobříši (1936–1938), dodnes aktuální a dokonalé ukázce architektonického i interiérového pojetí stavby pro daný účel. Poněkud překvapivě byl však také autorem urbanistické studie: komplexu výrobních provozoven a správní budovy Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Rybitví u Pardubic (Východočeské chemické závody, dnes firma Synthesia, a.s.) realizovaného v letech 1938–1941.
Na pražské verzi výstavy, jež byla nejprve v roce 2008 představena v Muzeu města Brna, má návštěvník až do srpna možnost vidět na osmdesát sbírkových předmětů sestavených v prostorových instalacích – autentických ukázek meziválečného nábytku různé technologie a konstrukce zpracování, velikosti i původu.

Jindřich Chatrný, autor výstavy, vedoucí oddělení architektury a urbanismu Muzea města Brna