Výběr informací o posledních změnách stavebního zákona

Praha - Výběr informací o posledních změnách stavebního zákona (vláda včera přijala nový stavební zákon, který zavádí centrální stavební správu či stanovuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem):

- Změny stavebního zákona byly tématem většiny předchozích vlád, většinou slibují zjednodušení a zrychlení povolovacího procesu. Pomoci měla i digitalizace stavebního řízení.

- Poslední velká novela vznikla za předchozí vlády Andreje Babiše (ANO) a její znění ostře kritizovala tehdejší opozice (ODS, Piráti, TOP 09, KDU-ČSL a STAN). Výhrady ke stavebnímu zákonu vznesla i Hospodářská komora a také velká města.

- Sněmovna schválila nový stavební zákon v květnu 2021. Poslanci normu přijali tak, že veškeré stavební úřady měly přejít pod stát. Měly spadat pod Nejvyšší stavební úřad a být organizovány podobně jako třeba finanční úřady. Zákon měl platit od 1. července 2023.

- V červenci 2021 zákon zamítl Senát, Sněmovna senátní veto přehlasovala. Opoziční strany uvedly, že pokud budou po říjnových volbách vládnout, prosazený návrh změní. Normu následně podepsal prezident Miloš Zeman. Zákon měl řadu kritiků, například vedení Prahy a zástupci Svazu měst a obcí ČR (SMO) poukazovali na to, že zákon směřuje k silnější státní centralizaci místo většího zapojení samospráv. Česká komora architektů pak třeba kritizovala vyjmutí dozoru projektanta z vybraných činností ve výstavbě.

- Po volbách v říjnu 2021, po kterých vznikla vláda Petra Fialy (ODS) složená ze stran Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), hnutí STAN a Pirátů, Sněmovna i přes nesouhlas opozice (hnutí ANO a SPD) podpořila roční odklad účinnosti klíčových pasáží nového stavebního zákona. Od poloviny roku 2023 měl vzniknout pouze Specializovaný a odvolací stavební úřad, který měl mít na starosti velké investiční akce, jako jsou třeba dálnice. Vláda oznámila, že mezitím připraví novelu stavebního zákona. V květnu 2022 vládní koalice ve Sněmovně prosadila roční odklad vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a krajských stavebních úřadů.

- Novelu stavebního zákona Fialova vláda schválila v květnu 2022. Předloha ministerstva pro místní rozvoj (MMR) rušila vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízené soustavy a prozatím zachovávala všechny stavební úřady v obcích. Vláda schválila i návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku (JES), které mělo před stavebním řízením sloučit povolení všech úřadů odpovědných za životní prostředí.

- Sněmovna schválila novelu nového stavebního zákona v březnu 2023. Novela, kterou později schválil Senát a podepsal prezident Petr Pavel, nezaváděla plánovaný Nejvyšší stavební úřad ani jemu podřízenou soustavu krajských úřadů. Stavební úřady tak zůstaly dál při obcích.

- Nový stavební zákon vstoupil v účinnost od 1. ledna 2024. Některé novinky začaly platit v červenci 2023, další od července 2024. V lednu 2024 vznikl především nový Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) podřízený ministerstvu dopravy, který má na starosti klíčové dopravní a energetické stavby. Novela měla také zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Umožnit to měl například postup, kdy stavební úřad sám obešle ostatní dotčené úřady a získá jejich vyjádření v takzvaném koordinovaném závazném stanovisku. Toto stanovisko bude nově zahrnovat i takzvané jednotné environmentální stanovisko (JES). Na konci by mělo být jen jedno razítko pro stavebníka.

- Norma přijatá za vlády vedené Babišem (ANO) v roce 2021 zaváděla také digitalizaci stavebního řízení, která vstoupila v platnost na začátku loňského července. Kvůli řadě problémů s tendrem na dodavatele systému pro digitalizaci stavebního řízení MMR vedené předsedou Pirátů Ivanem Bartošem nakonec rozhodlo najít dodavatele bez tendru, a to v jednacím řízení bez uveřejnění. Smlouvu na dodávku klíčových informačních systémů pro digitalizaci stavebního řízení za 37 milionů korun uzavřelo začátkem listopadu 2023 se společností InQool. Postupem se brzy poté začal zabývat antimonopolní úřad, který loni v březnu zakázal plnění smlouvy s firmou InQool. Zákaz vstoupil v platnost čtyři měsíce poté, co jej 23. května potvrdil předseda ÚOHS Petr Mlsna - tedy koncem září. Společnost tak ještě mohla připravit Informační systém stavebního řízení (ISSŘ), který byl spuštěn na začátku července. Jeho fungování ale od počátku provázela silná kritika, a to nejen ze strany úředníků, kteří s ním pracují, ale i stavebníků nebo projektantů. Za problémové fungování digitalizace kritizovali ministra Bartoše opoziční i koaliční politici. Bartoš byl nakonec donucen v září 2024 vládu opustit a Piráti odešli do opozice.

- V polovině loňského října vláda rozhodla nepokračovat ve vývoji systémů stavebního řízení spuštěných od července, umožnila ale je dočasně používat souběžně s původně využívanými systémy. Vláda se rozhodla vypsat na systém stavebního řízení novou zakázku s tím, že nový systém by měl být spuštěn od začátku roku 2028. Loni v listopadu Sněmovna přijala ve zrychleném režimu novelu stavebního zákona, která začala platit 21. prosince a stavebním úřadům umožňuje do roku 2028 využívat původní systémy. Letos v lednu MMR nasadilo na vybraných úřadech takzvaný technologický bypass stavebního řízení. Díky němu mohou úředníci využívat vzájemně propojené původní systémy stavebního řízení s novými digitálními.

- Změny stavebního zákona slíbila i nová vláda Andreje Babiše, která byla jmenována 15. prosince. Vítěz voleb, hnutí ANO, již před volbami avizoval, že chce zavést centrální státní stavební správu. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) se chce v úřadu zaměřit na lepší povolování staveb a na podporu bydlení. Stavební agendu by podle ní měl zlepšit návrh zákona, který poslanci nové koalice ANO, SPD a Motoristů podali v pátek. Novela zákona odděluje územní plánování od povolování staveb - plánování zůstane v působnosti obcí, ale povolovací pravidla převezme centrální stavební úřad. Úřad vznikne spojením stavebních úřadů ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva dopravy a Dopravního a energetického stavebního úřadu. Pod ním bude 14 úřadů v krajích a v Praze a pod nimi 205 územních pracovišť v obcích s rozšířenou působností. Budou moci ale vznikat další územní pracoviště v dalších obcích podle místní potřeby, uvádí důvodová zpráva k návrhu zákona. V digitalizaci stavebního řízení chce Mrázová pokročit teprve potom, co nový stavební zákon začne platit.

- Vláda dnes přijala nový stavební zákon, který zavádí centrální stavební správu, či stanovuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem. Nový stavební zákon má zásadně zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Zavádí princip jeden úřad, jedno řízení a jedno razítko, který ruší dosavadní dvojkolejnost a množství závazných stanovisek od různých institucí. Změna stavebního zákona by měla také zřídit Úřad rozvoje území ČR. Pod tento úřad přejdou úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi. Pod ním bude 14 úřadů v krajích a v Praze a pod nimi 205 územních pracovišť v obcích s rozšířenou působností. Budou moci ale vznikat další územní pracoviště v dalších obcích podle místní potřeby.