Vincenc Kramář, milovník kubismu, zemřel před 50 lety

Zdroj
Markéta Veselá
Vložil
ČTK
06.11.2010 00:10
Praha

Praha - Byl renomovaným historikem umění, jeho předvídavým sběratelem i ředitelem galerie. Vincenc Kramář, původně specialista na gotiku a baroko, se začal jako jeden z prvních zajímat o raná díla Picassa, Braqua a Deraina. Právě díky jeho instinktu, s nímž neomylně sahal po kvalitě, se dnes pražská Národní galerie může pyšnit jedinečnou kubistickou kolekcí. Kramář, který byl mnohostrannou osobností, zemřel před 50 lety, 7. listopadu 1960.
    Zájem o umění projevoval od dětství. Malířství se hodlal věnovat, takže v roce 1896 se zapsal na Akademii výtvarných umění v Praze. Po několika měsících ale Kramář školu opustil. Zřejmě proto, že si i přes poměrně zdařilé kresby uvědomil jistou ohraničenost svého talentu. O to víc se vrhl na studia dějin výtvarného umění - v Praze, v Mnichově a hlavně ve Vídni. Dědictví po otci mu umožnilo, že se na čas mohl věnovat jen bádání a cestám za uměním.
    Hlavně Paříž byla pro Kramáře místem objevů - obíhal místní galerie a ateliéry umělců. Rychle se zorientoval v aktuálních proudech francouzské moderny a byl v pravý čas na pravém místě. Od galeristů, jakým byl například Daniel-Henry Kahnweiler, který se stal jeho přítelem, začal nakupovat kubistická díla Pabla Picassa, Georgese Braqua a Andrého Deraina. Bylo to v době, kdy se tito umělci setkávali s nepochopením a jejich díla byla finančně dostupná.
    Kahnweiler o Kramářovi napsal: "Byl jediný historik umění mezi prvními vyznavači kubismu, ostatní byli obchodníky." Picasso se prý svého galeristy také často ptal, kdy "Monsieur Kramar" zase přijede a zda by se nešel podívat na jeho obrazy. Budovaná sbírka, ač rozsahem relativně menší, poutala svou sevřeností a kvalitou. Kromě kubistů se Kramář zaměřil i na kresby a grafiky Paula Cézanna, Paula Gauguina, Augusta Renoira, Henriho Matisse či Juana Grise.
Pablo Picasso: Autoportrét (1907)
    Po roce 1920 kolekci systematicky doplňoval o moderní české umění - nejblíže mu byli Emil Filla, Bohumil Kubišta, Antonín Procházka, Josef Čapek, Vincenc Beneš a Otto Gutfreund. Méně známou součástí Kramářovy sbírky jsou pak díla Josefa Šímy, Václava Špály, Maxe Švabinského, Alfreda Justitze nebo Františka Tichého. Patřil do ní ale i soubor drobných olejomaleb Antonína Slavíčka, kresby mistrů 16. až 19. století, japonské tisky a různé africké plastiky.
    Kramář vešel do povědomí také jako osvícený ředitel Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně dnešní Národní galerie. V čele instituce, kterou řídil 20 let (1919 až 1939), se zasloužil mimo jiné o velký státní nákup francouzského moderního umění. Legendární byla Kramářova cesta do Paříže v roce 1923, kde do čerstvých "úlovků" investoval pět milionů korun. Pro galerii pořídil také soubor českého gotického a barokního umění.
    Nedlouho před smrtí v roce 1960 Kramář zhruba třetinu své - ve světě zcela unikání - sbírky (celkem čítající 89 obrazů) daroval Národní galerii, zbytek pak připadl dědicům. Právě dar galerii, který obsahoval například známý Picassův autoportrét, se stal po roce 1989 předmětem restitučního sporu. Kramářovi potomci označili dar za vynucený a snažili se obrazy získat zpět. V polovině 90. let ale soudy opakovaně rozhodly o  tom, že díla zůstanou v Národní galerii.
    Kramář, narozený 8. května 1877 ve Vysokém nad Jizerou jako nejmladší ze tří potomků obchodníka, byl od roku 1945 až do své smrti členem KSČ. Kromě všech svých aktivit se věnoval i  publikační činnosti. Byl autorem první vědecké příručky o kubismu, která vyšla v  Brně v roce 1921. Fundovaná byla i jeho další pojednání - o Rembrandtově Zvěstování Panny Marie, o konzervování a restaurování památek, o soše Bolestného Krista či o gotické Madoně strakonické.
    Na přelomu let 2000 a 2001 se v  pražském Veletržním paláci konala výstava nazvaná Vincenc Kramář - od starých mistrů k Picassovi. K vidění bylo 95 obrazů, 150 kreseb a grafických listů, deset plastik a řada doprovodných materiálů - korespondence či fotografií.
0 komentářů
přidat komentář