Galerie VI PER Vás srdečně zve na zahájení výstavy Ekologie stroje: Krajiny cementu a moci a doprovodnou komentovanou prohlídku.
Cement je dnes nejpoužívanějším stavebním materiálem na světě. Ony specifické síly živené kapitálem, které poháněly cementářský průmysl kupředu od jeho vzniku v 19. století až k vrcholnému vzepětí tohoto odvětví v průběhu 20. století, jej ustavily jako materiál, který má zásadní význam pro utváření současné přírodní i člověkem vytvořené krajiny. Ekologický dopad cementářského průmyslu přesahuje budovy i zastavěnou půdu a v posledních dvou stoletích zásadně ovlivňuje proměnu krajiny, přírodní zdroje, sociální a pracovní uspořádání, celé ekonomiky i životní prostředí. Od těžby surovin až po výstavbu měst je tu cement ve všech svých podobách přítomen jako činitel změn, který vládne ekonomikám, a dokonce i samotnému vzduchu, který dýcháme. Proslulá směs pěti dílů vápence (CaCO3), dvou dílů hlinitokřemičitanu a přídavku sádry radikálně transformovala stavebnictví samotné i procesy jeho výroby, distribuce a používání a proměnila tak celý svět.
Mexiko je dvanáctým největším producentem cementu na planetě; sídlí zde druhá největší cementářská společnost na světě, přičemž 97 % veškeré produkce se spotřebuje rovnou na domácím trhu. Tomuto stavu nahrává skutečnost, že 87 % celkové plochy povrchu Mexika tvoří právě vápenec, a dále pak právní rámec, jenž pro těžbu hornin a výrobků, které lze použít pouze pro stavební účely, vytváří řadu výjimek. Zdejší krajina tak před jedním z největších průmyslových odvětví v zemi není nijak chráněna a představuje ideální prostor pro jeho exponenciální růst.
Výstava Ekologie stroje: Krajiny cementu a moci se zabývá rozmanitými ekologickými rovnováhami, systémy a proměnami krajiny, které jsou výsledkem ekonomické a technologické mašinerie, jež cementářský průmysl v Mexiku představuje. Zkoumáním historických souvislostí a současných narativů v cementářském průmyslu se výstava snaží odhalit utajenou historii těchto skutečností a doložit, jak fungovaly a fungují, aby pomohly udržet postavení, moc a zisk jednotlivců i celých skupin. Dále si klade za cíl představit mocenskou dynamiku v pozadí sociotechnických režimů a zároveň dokumentovat nevyhnutelné a přehlížené změny mexické krajiny. Výstava – jejímž středobodem je pec, klíčový technologický prvek výroby cementu – funguje jako stroj, který přeměňuje hmotu v materiál. Představuje přitom šest témat – kulturu, dělnictvo, kapitál, svépomocné stavění, sociální sféru a životní prostředí –, aby tak prozkoumala cement jako materiál, průmyslové odvětví i ideologii.
Výzkumný projekt: Erika Loana, Kim Förster Kurátorka: Tania Tovar Torres Video: César García Aldape Grafický design: Estudio P Instalace: Jakub Chrenčík