Brno - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost ekologů z občanského sdružení Nebojsa, které bojuje proti vedení rychlostní silnice R52 v úseku Pohořelice-Mikulov krajinou pod Pálavou. Aktivisté v soudním sporu neúspěšně napadli stanovisko z roku 2005, jímž ministerstvo životního prostředí vyjádřilo souhlas s kontroverzní trasou. ČTK to zjistila z databáze usnesení Ústavního soudu. Stanovisko označované jako EIA vydali úředníci podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Městský soud v Praze i Nejvyšší správní soud žalobu zamítly s tím, že obdobná stanoviska ministerstva nelze napadnout u soudu. Justice může přezkoumávat až pozdější úřední verdikty, které mají konkrétní dopad. Potvrdil to nyní i Ústavní soud. Dokumenty EIA napadají ekologové často, ačkoliv soudy zatím nikdy žádnou žalobu nepřipustily. Stanoviska mají totiž podle soudů spíše doporučující ráz. "Smyslem a účelem systému EIA je vybrat řešení, které je z ekologického hlediska nejvhodnější," uvedli ústavní soudci. Zatím stále není s konečnou platností rozhodnuto, kudy plánovaná rychlostní silnice z Brna do Vídně povede. Zatímco Ředitelství silnic a dálnic i Jihomoravský kraj prosazují variantu přes Pohořelice a Mikulov, ekologové a představitelé obcí pod Pálavou doporučují využít dálnici D2 přes Břeclav. Stavba ještě nezačala. Přípravy R52 provází od počátku řada sporů a žalob. V napadeném stanovisku ministerstvo souhlasilo s rozpracováním varianty označované 1x. Podle jihomoravské náměstkyně hejtmana Anny Procházkové (ODS) by úsek dlouhý 23 kilometrů stál asi deset miliard korun. Hotový může být v roce 2014. Ekologové tvrdí, že by silnice porušila cenné ekosystémy pod Pálavou a kolem Novomlýnských nádrží. "Pálavská krajina v by se po vybudování silnice R52 ocitla v kleštích dvou dálničních těles," řekla po podání žaloby Libuše Obrdlíková ze sdružení Nebojsa. Česko a Rakousko mělo v září podepsat finální dohodu o dálničním spojení Brna a Vídně, jehož klíčovou součástí je právě úsek Pohořelice-Mikulov. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg však ministru dopravy Aleši Řebíčkovi neudělil plnou moc a z připraveného podpisu sešlo. Regionální politici to kritizovali. Například náměstkyně hejtmana Procházková mluvila o sabotáži a mezinárodním faux pas.