První přesunutou stavbou v ČR byla před 70 lety kaple Máří Magdalény v Praze
Vložil ČTK
30.01.2026 08:20
Praha - V minulých desetiletích vzala řada českých památek za své díky budovatelskému nadšení, v mnoha případech i značně necitlivému. Část jich nenávratně zmizela, některé ale měly to štěstí a dál existují na jiném místě. Nejznámějším případem je přesun kostela v Mostě v roce 1975, který musel ustoupit těžbě uhlí. Vůbec prvním přemístěním stavebního objektu v Česku se ale stala záchrana kaple svaté Máří Magdalény v Praze. Unikátní akce začala 2. února 1956.
Kruhovou jednopodlažní raně barokní kapli dal na někdejší klášterní vinici pod Letnou vystavět v roce 1635 probošt kláštera cyriaků, který existoval na protějším břehu Vltavy na dnešním náměstí Curieových. Kaple svaté Máří Magdalény stála původně v těsné blízkosti mostu Svatopluka Čecha. U památky s bohatou historií na břehu Vltavy se rádi zastavovali vinaři i voraři. Po josefínských reformách sloužila převážně jako skladiště. Pak přešla do vlastnictví města Prahy a od roku 1908 ji využívá místní starokatolická farní obec.
V polovině 20. století hrozila kapli kvůli přestavbě nábřeží a budování tramvajové tratě demolice. Někteří pamětníci říkají, že možná spíš "hyzdila výhled“ na Stalinův pomník na Letné. Záchranu kaple inicioval statik a betonář Stanislav Bechyně, který přišel s nápadem, jak ji přestěhovat: "Byla uvnitř důkladně zpevněna dřevěnou konstrukcí, zvenku ji stáhli čtyřmi železnými obručemi, železobetonovým věncem a po dvanácti kolejnicích ji posunuli na místo, kde stojí dnes,“ popsal bývalý ředitel Pražské paroplavební společnosti Štěpán Rusňák. Kaple se přesunula o 30,75 metru proti proudu Vltavy na předem připravený bastion nad řekou, na nové místo definitivně dosedla 4. února 1956. Poté byla zrekonstruována.
Přesun kaple připomínají vitráže z padesátých let, jejichž autorkou je Alena Novotná - Gutfreundová. Zobrazují i další výjevy z historie kaple od jejího založení až do poloviny 20. století, například vinobraní, odpočinek vorařů, pobyt Švédů v Praze nebo stavbu Čechova mostu. Ve vnitřním vybavení kaple jsou zvláště pozoruhodné nástěnné fresky, které představují biblické rostliny, a pozoruhodná stropní štukatura. Nad vchodem je obrázek Krista obklopený svatými Cyrilem, Metodějem, Václavem a Janem Husem. Kaple svaté Máří Magdaleny bývá přístupná během Noci kostelů.
Dějiny kaple svaté Máří Magdalény jsou pestré. Půvabnou stavbu s kupolí, vížkou, malými okny a působivými freskami projektoval italský architekt Giovanni Battista de Barrifis. V závěrečné fázi třicetileté války ji obsadilo švédské vojsko, které odtud v roce 1648 pálilo na pražské studenty bránící Staré Město. Když se doba uklidnila, cyriaci se k ní zase vrátili. Do nezáviděníhodné situace se kaple dostala v roce 1783, kdy ji Josef II. i s klášterem zrušil. Odsvěcená kaple pak dlouhou dobu sloužila jako skladiště dříví, později v ní měl ředitel nedaleké Občanské plovárny chlév pro kozy, a dokonce i holubník a ovčín. Na lepší časy se kapli začalo blýskat v roce 1908 - tehdy ji získalo město Praha, dalo ji vyčistit a opravit a pak ji propůjčilo starokatolické církvi.
O necelých 20 let později se v ČR odehrál přesun celé budovy kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Pozdně gotický chrám o váze 12.000 tun byl posunut po kolejích o 841,1 metrů, aby unikl zkáze kvůli těžbě uhlí. V odstrojeném interiéru kostela nejprve zpevnil klenbu nástřik epoxidové pryskyřice a vyztuženy byly i nosné sloupy, zdi byly zpevněny. Původní chrámové základy postupně nahradily železobetonové pláty, na které se pak pokládaly silné rošty, jež kostel oddělily od základů. V polovině září 1975 byl pak kostel s podzemní kryptou naložen na 53 podvozků z plzeňské Škodovky. Památka "cestovala" po mírně obloukové trati, posunována byla na čtyřech kolejích, zezadu tlačena a zepředu brzděna hydraulickými válci. Koleje nebyly položeny po celé trase, ale postupně se přesouvaly - ty, které kostel už opustil, se překládaly před něj. Akce trvala od 30. září do 27. října 1975, kostel se pohyboval průměrnou rychlostí 2,16 centimetrů za minutu a technicky se jednalo o světový unikát.