Pardubické nádraží slaví 60 let, opravy se dočká asi za tři roky

Pardubice - Opravy budovy vlakového nádraží v Pardubicích se uskuteční nejdřív za tři roky. Stavba je památkově chráněná, její opravy je nutné koordinovat s památkáři i majitelem autorských práv. Přípravy dokumentací jsou v začátcích. ČTK to řekl ředitel hradecké Správy osobních nádraží SŽDC Jaroslav Špína. Jedna z nejvýznamnějších poválečných funkcionalistických staveb slaví 1. května 60 let od svého otevření.

"Uvidíme, jak se podaří skloubit požadavky moderního odbavovacího uzlu, památkářů a majitele autorských práv. Udělali bychom třeba rádi pojízdné schody do podchodu, chceme předělat WC. Vše je v počátečním stádiu, začínáme vyjednávat," řekl Špína.

Správa železniční dopravní cesty oznámila, že modernizaci železničního uzlu zahájí v polovině příštího roku, potřebovat na ni bude čtyři miliardy korun. Potrvá dva a půl roku. Opravy nádražní budovy s přilehlým hotelem, které projektoval významný architekt Karel Řepa, začnou později a budou stát stovky milionů korun. Autorská práva ke stavbě drží architektův syn Miroslav Řepa.

Pardubický rodák Karel Řepa je žákem slovinského architekta Josipa Plečnika, v rodném městě nese jeho rukopis řada staveb, kromě veřejných budov navrhoval činžovní domy a rodinné vily. Oblíbil si střídání neomítaného a omítaného zdiva a části obložené keramickými dlaždicemi.

Podobně vypadá i nádražní budova, ve spodním partiích jsou černé obklady, další část tvoří cihlově červené dlaždice. Halu pak prosvětlují zazděné luxfery v horních partiích. Státní zakázku Řepa projektoval společně s Josefem Dandou a Karlem Kalvodou na konci 40. let, stavební práce trvaly do roku 1958. První vlak přijel 1. května 1958 v 14:30, slavnostně vyzdobená souprava tím zahájila provoz nádraží.

"Pardubické železniční nádraží je jednou z nejvýznamnějších staveb z hlediska památek moderního architektury 20. století," řekl ČTK proděkan Filozofické fakulty Univerzity Pardubice a historik umění Pavel Panoch.

Josef Danda byl specialistou na projektování nádražních budov, zejména z hlediska vyřešení dispozic a logistiky. Pardubický architekt Karel Kalvoda se soustředil na interiéry. Karel Řepa je stěžejní jméno pro pardubickou architekturu, zasvětil městu a jeho okolí celou svou profesní kariéru, dodal Panoch.

Nádraží stojí v místě tehdejšího cukrovaru, který zničily válečné nálety. Komplex tvoří prostorná odbavovací hala. Kratší stěny uvnitř zdobí mozaiky zvěrokruhu a mapy s československými městy, které jsou propojené železnicí. Na podélných zdech nad pokladnami jsou novodobé fotografie zajímavých míst Pardubického kraje.

Ve východním křídle je například dopravní kancelář, západní část zahrnuje technické zázemí i nájemní prostory. S výpravní budovou je spojen hotel, sedmipatrovou stavbu SŽDC v současnosti pronajímá, obsazená je jen z části.