Palác kultury slaví čtvrtstoletí od svého otevření

Zdroj
Tomáš Dušek
Vložil
ČTK
30.03.2006 10:55
Praha

Praha - Svojí bílou fasádou a dlouhými pásy oken připomíná bývalý Palác kultury zaoceánský parník, který se jakýmsi záhadným způsobem ocitl na jižní hraně pražského Nuselského údolí. Osud této stavby do značné míry odráží běh novodobých českých a československých dějin. Jako Palác kultury hostil sjezdy KSČ a složek Národní fronty, v prosinci 1989 se v něm jednalo o složení první polistopadové vlády a v roce 2002 si jej, už přejmenovaný na Kongresové centrum Praha, pro své zasedání zvolila Severoatlantická aliance. Od slavnostního otevření budovy uplyne 2. dubna rovné čtvrtstoletí.

O výstavbě budovy, v níž se měly konat nejvýznamnější kulturní a politické akce, rozhodla vláda v únoru 1975. Na podobu stavby byla vypsána architektonická soutěž, v níž se porota rozhodovala mezi projekty Vojenského projektového ústavu a Projektového ústavu hlavního města Prahy. Přednost dostali vojáci, kteří se inspirovali zařízením obdobného typu v Hamburku. Podle architekta Jana Bočana, který se podílel na konkurenčním návrhu, byla soutěž zmanipulovaná. "Šlo o politické rozhodnutí. V soutěži přibývala další kola tak dlouho, dokud porota nezvolila návrh Vojenského projektového ústavu," postěžoval si Bočan v 90. letech v tisku.
Projekt architektů Mayera, Vaňka a Karlíka v podobě neofunkcionalistického monobloku s půdorysem nepravidelného sedmiúhelníku začal být na jižním předpolí Nuselského mostu (tehdy mostu Klementa Gottwalda) realizován v roce 1976. Dokončen byl o pět let později. Šlo o jednu z největších staveb svého druhu v Evropě, a právě kvůli značné velikosti přisoudila lidová tvořivost budově přezdívku Lidojem. Daleko rozšířenějším názvem se ale stal Pakul.
Na slavnostní otevření stavby se 2. dubna 1981 sjely politické špičky komunistického Československa v čele s generálním tajemníkem ÚV KSČ a prezidentem Gustávem Husákem, který symbolicky přestřihl pásku. O čtyři dny později se v útrobách budovy odehrál 16. sjezd KSČ.
Právě sjezdy komunistické strany a různých složek Národní fronty se staly pravidelnou náplní programu. Ještě na začátku prosince 1989 hostil palác celostátní sjezd jednotných zemědělských družstev, jehož účastníci už ale při příchodu do budovy dostávali letáčky Občanského fóra (OF). O několik dní později se na tomtéž místě sešli zástupci komunistického režimu a OF k jednání, jehož výsledkem bylo vytvoření první polistopadové vlády.
Palác nebyl ale pouze místem politických setkání, odehrály se v něm například koncerty Pražského jara, svoji retrospektivu zde představil Semafor a hrála tu i Laterna Magika. V 90. letech si do Pakulu našla cestu i známá jména současné světové hudby jako B. B. King, Joan Baezová nebo Björk. V jeho prostorách také promítalo kino Pevnost a konaly se v něm filmové festivaly.
V letech 1998 až 2000 prošla budova rozsáhlou přestavbou za více než tři miliardy korun. Hlavní atrakcí se stal zrekonstruovaný Kongresový sál, který podle tvrzení Kongresového centra patří mezi 13 nejlepších koncertních sálů světa a je svými akustickými parametry srovnatelný se slavným londýnským sálem Royal Albert Hall. Areál se navíc rozrostl o multifunkční budovu, v níž se kromě kanceláří nachází také hotel.
Bezprostředně po dokončení rekonstrukce, v září 2000, prošla stavba zátěžovou zkouškou v podobě výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. O dva roky později si budovu vybralo pro své zasedání i NATO.
Avšak ani současná podoba paláce není zřejmě definitivní. Vedení centra již nechalo vypracovat projekt na výstavbu nových budov směrem k Nuselskému údolí. Doposud nevyřešenou otázkou však je financování stavby.
1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
akustika Pakul
Ondřej Císler
30.03.06 11:45
zobrazit všechny komentáře

Související články