Mezinárodní porota benátského Bienále podala demisi, ceny udělí návštěvníci

Milán – Mezinárodní porota benátského Bienále podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravdě- podobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, píší dnes italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci přehlídky. Demise byla ohlášená jen týden před začátkem Bienále ve středu 6. května.

Demisi podalo všech pět členek poroty, kterou vedla brazilská kurátorka Solange Oliveiraová Farkasová, oznámilo ve čtvrtek vedení Bienále. Porota měla udělit dvě hlavní ceny – Zlatého lva za nejlepší národní expozici a nejlepšímu účastníkovi hlavní expozice In Minor Keys.

Porotkyně již dříve daly najevo, že nebudou hodnotit národní expozice zemí, jejichž vůdci čelí podezření ze spáchání zločinů proti lidskosti. To bylo spojováno s Ruskem a Izraelem. Italská tisková agentura Adnkronos dnes uvedla, že k demisi poroty přispěl velkou měrou postoj právního oddělení vedení Bienále. Podle jeho názoru by porotkyně mohly finančně zodpovídat za možné škody způsobené svým rozhodnutím vyřadit z oceňování Izrael a Rusko. Nejméně jeden izraelský umělec totiž oznámil, že by se kvůli faktickému vyloučení Izraele z udělování hlavní ceny mohl soudit.

Vedení přehlídky ve čtvrtek rovněž oznámilo, že letos hlavní ceny udělí na základě hlasování návštěvníků. Ceremoniál předání cen by proto odložený z 9. května na 22. listopadu, kdy Bienále končí. S zjevnou narážkou na předchozí rozhodnutí poroty vedení uvedlo, že o Zlatého lva za nejlepší národní expozici soutěží všechny státy uvedené v oficiálním seznamu, tudíž i Rusko a Izrael. Na jmenování nové poroty nebyl čas vzhledem k tomu, že Bienále začíná již příští středu, píše Adnkronos.

Právě ruská národní účast vyvolala kvůli válce na Ukrajině silné výhrady. Přítomnost umělců vybraných ruskými státními institucemi kritizovali ministři kultury dvou desítek evropských zemí. Evropská komise pohrozila Bienále odebráním unijních fondů a italské ministerstvo kultury, které nemá přímý vliv na řízení přehlídky, vyslalo do Benátek inspekci. Ve čtvrtek italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že vláda rozhodnutí ohledně ruského pavilonu nesdílí. "Já bych toto rozhodnutí neučinila," uvedla Meloniová o ruské účasti.

Za zbabělé dnes označil rozhodnutí Bienále připustit ruskou národní účast ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. "Agresorova kultura není v dobách války nikdy neutrální," uvedl Sybiha, který znovu vyzval vedení přehlídky, aby změnilo své rozhodnutí a ruské účasti zabránilo. Bienále se zúčastní i Ukrajina, její národní expozice se ale nachází v jiné oblasti než ruský národní pavilon.

Rusko na minulých dvou ročnících bienále chybělo. V roce 2022 to bylo kvůli demisi kurátora a umělců v reakci na začátek invaze ruských vojsk na Ukrajinu. V roce 2024 pak Rusko svůj pavilon poskytlo národní expozici Bolívie. Mezinárodní trestní soud vydal v roce 2023 zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska a v roce 2024 zatykač vydal také na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření ze spolupachatelství v souvislosti s válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti během války v Pásmu Gazy.

Česko a Slovensko mají ještě z dob Československa v parku Giardini společný pavilon. Pro letošní bienále obě národní galerie společně vybraly projekt nazvaný The Silence of the Mole (Krtkovo ticho), za kterým stojí slovenská umělecká dvojice Alex Selmeci a Tomáš Kocka Jusko, český umělec Jakub Jansa a kurátor Peter Sit.