Odborníci zmapovali historii kolonie Nový dům v Brně

Vložil
ČTK
02.02.2018 10:00
Brno - Odborníci zmapovali historii a současnost kolonie Nový dům v Brně-Žabovřeskách. Už 90 let představuje ikonu moderní meziválečné architektury evropské úrovně. Domy v kolonii měly představit moderní formu bydlení a stavěly se v souvislosti s Výstavou soudobé kultury na brněnské výstavišti. Prodat některé z nich však trvalo i více než deset let, popisuje kniha Nový dům Brno 1928, kterou vydalo Muzeum města Brna.


Kolonii tvoří soubor šestnácti rodinných domů postavených pod Wilsonovým lesem v Žabovřeskách. Ihned po svém vzniku se zařadila a dodnes patří k šesti stěžejním evropským koloniím vybudovaným v letech 1927 až 1932 ve Stuttgartu, Brně, Vratislavi, Curychu, Vídni a Praze. Brněnská výstava Nový dům byla první akcí svého druhu v meziválečném Československu a druhou v Evropě a měla zásadní vliv na pozdější vznik osady Baba v Praze.

Kolonii Nový dům postavila soukromá stavební firma Františka Uherky a Čeňka Rullera pod ideovou záštitou Svazu československého díla. Stavitelé vyzvali osm brněnských architektů a jednoho pražského k vypracování projektů šestnácti řadových nebo samostatně stojících rodinných domů podle zastavovacího plánu Bohuslava Fuchse a Jaroslava Grunta, z nichž každý navrhl v kolonii trojdům. Autory dvojdomů byli Josef Štěpánek, Jan Víšek a Ernst Wiesner, samostatné domy navrhli Hugo Foltýn, Jiří Kroha, Miroslav Putna a Jaroslav Syřiště.

Kvůli opožděnému dokončení výstavby kolonie se mohla veřejnost seznámit se vzorovými typy domů až na sklonku konání Výstavy soudobé kultury. Potenciální klienti ale nebyli na moderní pojetí rodinných domů ještě dostatečně připraveni a prodej či pronájem vázl, takže po této stránce zůstala celá akce daleko za očekáváním a podnikatelům způsobila značné finanční problémy. Monografie přibližuje poprvé ucelený pohled na dané téma. Popisuje mimo jiné východiska, paralely a specifika či dobový mediální obraz tohoto výjimečného počinu. Součástí publikace je katalog domů a medailony architektů a stavitelů.

Podle architekta Ivana Rullera, který je synem jednoho ze zakladatelů projektu, se o kolonii Nový dům za minulého režimu zajímali zahraniční odborníci, a to i přes zanedbanost souboru staveb. "Dnes lze jen litovat, že další generace nechaly tento skvělý květ kulturního zaujetí svých předchůdců tak uvadnout," napsal do knihy Ruller. Dnes je ze souboru památkově chráněných jen průčelí šesti domů. Snaha o vyhlášení celého souboru staveb památkou neuspěla právě kvůli jejich znehodnocení různými úpravami.
0 komentářů
přidat komentář