Praha - Ministerstvo kultury zveřejnilo dlouho utajovaný audit Národního památkového ústavu (NPÚ). Na svůj web třísetstránkový materiál pověsilo v úterý, ve stejný den, kdy ministr Václav Jehlička jmenoval novou ředitelku NPÚ Naděždu Goryczkovou. Audit konstatuje, že NPÚ je personálně nestabilní, chybí mu například oddělení cestovního ruchu, nefunguje oddělení církevních památek a státní památková péče je strnulá. Některé nedostatky ale působí obecně systém státní památkové péče v ČR a nelze je přičítat jen NPÚ. Je to například dlouho kritizovaná takzvaná dvojkolejnost památkové péče, kdy odborná činnost spadá pod NPÚ, avšak výkonnou složkou je samospráva. Audit také konstatuje, že by v ústavu mělo pracovat více lidí - oproti tomu, že někdy zaznívá kritika na velký počet jeho zaměstnanců. Doporučuje sladit kvalitu památkové péče v jednotlivých regionech, jejichž úroveň údajně není vyvážená. Výsledkem auditu je několik variant na jeho další působení - některé radí zachovat NPÚ jako jednu instituci při současné změně právní formy, která by umožnila další rozvoj především části ústavu, která zajišťuje správu památek. Tři varianty mluví pro rozdělení NPÚ na dvě instituce - odbornou činnost a správu objektů a dvě varianty navrhují rozdělení NPÚ na více organizací. Mluvčí NPÚ Zdeněk Musil dnes ČTK řekl, že nová ředitelka se s auditem teprve seznamuje. Ministerstvo má výsledky auditu od února. Dříve je nechtělo zveřejnit s odkazem na to, že nejprve provede změny, které audit doporučil. V minulých dnech uvádělo, že chce audit ukázat nejprve novému vedení. Dnes výsledky auditu také nechtělo komentovat, již dříve ale uvádělo, že právě na odstranění disproporcí v oblasti správy hradů a zámků či odlišného přístupu k odborným otázkám v jednotlivých krajích pracuje. Nová ředitelka nahradila Pavla Jerieho, který svou funkci nabídl ministrovi již v červnu; tehdy již znal výsledky auditu, ale prý neabdikoval kvůli nim. Důvodem podle něj tehdy byla nemožnost provádět organizační změny - navrhoval změnu statutu, ale ministerstvo ji schválilo až v době zadání auditu; s reorganizací chtěli počkat až po auditu. Audit dělala firma KPMG za 1,5 milionu korun. NPÚ vznikl v roce 2003, kdy se sloučily původně samostatné oblastní ústavy památkové péče. Od té doby jej vede již sedmý ředitel. "Šlo tehdy o odmítavou reakci státu na požadavek krajů dokončit reformu veřejné správy v oblasti památkové péče tím, že budou převedeny krajské ústavy na kraje. Organizace si bohužel dodnes nese pečeť doby svého vzniku a jeho ustavení v roce 2003 vlastně skončilo v půli cesty," řekl již dříve ČTK mluvčí MK Jan Cieslar. Audit stanovil osm klíčových procesů, které naplňují základní smysl NPÚ. Ve všech liniích našel nedostatky - zmiňuje ale třeba i nízké finanční ohodnocení odborných pracovníků, což nezáleží jen na vedení ústavu, či nedostatek peněz na údržbu objektů ve správě NPÚ, tedy státních hradů a zámků.