Architekt Soukup opravil stovky kostelů, rekonstrukce katedrály v Plzni vyniká

Vložil
ČTK
02.06.2021 18:05
Jan Soukup

Plzeň – Na opravách stovek kostelů a církevních objektů se v posledních deseti- letích podílel na jihozápadě Čech známý plzeňský architekt Jan Soukup. Podle jeho projektů se zachraňovaly zdevastované kostely a zanedbané kláštery, stavěly se nové kaple. Právě skončená tříletá rekonstrukce katedrály svatého Bartoloměje v Plzni za sto milionů korun ale nad všemi ční. Jednak k ní má rodilý Plzeňan osobní vztah a také byla výjimečná tím, že málokdy se podaří opravit kostel kompletně celý tak, jako dominantu plzeňského náměstí a sídelní kostel biskupa, říká Soukup.


"Nedávno jsme to počítali, a je to skoro 300 kostelů v Plzeňském, Karlovarském kraji a něco na jihu Čech, na kterých jsem se podílel. Málokdy, když děláme rekonstrukci, to máme šanci dotáhnout do detailů do konce. Většinou děláme střechu, krov, okna, fasádu, vysušení a do těch vnitřků už se tolik nejde. Když spravíte vnější plášť a vidíte tu bídu uvnitř, taková radost z toho není," poznamenal. Mezi řadou projektů, které často na poslední chvíli pomáhaly zachránit zdevastovanou stavbu, Soukup vzpomene například na kostel v Horšově nebo v Boru u Tachova, které se naopak podařilo opravit kompletně. "Ale opravdu jich není moc," řekl.

Oprava katedrály na náměstí v Plzni byla podle něj mimořádně složitá, protože se vše dělalo najednou, pracovalo tam velké množství lidí. "Dělala se stavařina a restaurování. Každé to řemeslo má svou logiku a to se všechno muselo pořád srovnávat, aby se navzájem nepletli, něco si nezkazili, což se na stavbách může bez nějakého zlého úmyslu stát," uvedl Soukup. Chrám si navíc pro architekta i stavebníky připravil několik překvapení - milých i ne tak příjemných. Jako problém se podle něj ukázal například stav některých kleneb. "Když máte klenby v 25 metrech a při přípravě projektu na opravu nemáte peníze na to, abyste postavili lešení za několik milionů a klenby si prohlédli, tak jsme tam chodili s triedrem a koukali se. Ale teprve když má člověk to žebro před nosem, tak vidí, že je vypadlé, že už samo nic nedrží," popsal čtyřiasedmdesátiletý architekt. Klenby se tak musely neplánovaně zpevňovat speciálními materiály. "Ten kostel se pořád trochu chvěje - od dopravy, od větru. Určitě by se z těch kleneb mohl časem stát velký problém," uvedl Soukup.

Další překvapení ale byla spíše příjemná a taky trochu záhadná. Například když stavebníci vylezli při opravách nahoru v presbytáři, objevili tam střely z druhé světové války, o kterých nikdo nic nevěděl. "Říkali jsme si, že jak Němci stříleli z věže a na ně zas stříleli nahoru, něco zabloudilo do kostela. Ale nebylo to tak," prozradil Soukup. O původu střel nevěděl nic ani nikdo z historiků, kteří se zabývají druhou světovou válkou v Plzni. Jasno přinesl až Soukupův starší bratr, kterému bylo na konci války sedm let a vzpomněl si, proč se v kostele střílelo. Ráno 6. května 1945, ještě než do města přijely první tanky amerických osvoboditelů, byla v kostele mše a Němci chtěli vyhnat věřící ven. "A protože lidé nechtěli odejít, tak jim Němci začali střílet nad hlavou. Našli jsme tam desítky střel. Dokonce v tom presbytáři jsou medailony svatých a jeden měl střelu na hrudi, jeden uprostřed čela, jednu střelu jsme našli zavrtanou ve zdi. O tom se vůbec nevědělo," řekl Soukup.

Dalším překvapením, mnohem staršího data, bylo objevení renesančních maleb pod podlahou kůru, o nichž se také dosud vůbec nevědělo. Datované jsou rokem 1580. "Potřebovali jsme zpevnit trámy na kůru, tak jsme sundali podlahu a na zdi pod podlahou byly renesanční malby – symbolika víry a naděje v nadživotní velikosti, ale láska chyběla," řekl Soukup. Domnívá se, že při barokní přestavbě se odbourala část renesanční zdi, na níž byla ještě malba symbolizující lásku.

Jan Soukup za své angažmá při záchraně památek získal několik ocenění. Kromě projektů na opravy a obnovy kostelů navrhl například novou kapli svatého Petra a Pavla v Lipnici na Plzeňsku, první dálniční kapli v Česku u Šlovic na dálnici D5, podílel se jako spoluautor na ojedinělé stavbě nového kláštera trapistů v Novém Dvoře.
0 komentářů
přidat komentář

Související články