Tvrz Hůrka se po 70 letech od dokončení otevřela lidem

Králíky (Orlickoústecko) - Vojenská tvrz Hůrka u Králík na Orlickoústecku se dnes po 70 letech od dokončení otevřela veřejnosti. Jde o  nejdokončenější stavbu svého druhu v zemi. ČTK to dnes řekl Martin Ráboň ze Spolku přátel československého opevnění.
    "Očekáváme velký zájem lidí. Jsme rádi, že jsme stihli konec sezony. Provozní dobu budeme nejspíš prodlužovat, aby se dostalo na všechny zájemce. Na jednu prohlídku můžeme vzít do podzemí až 60 osob," řekl Ráboň.
    Provozovatelé otevřeli základní prohlídkovou trasu dlouhou zhruba 1600 metrů. První návštěvníci si mohli prohlédnout páteřní chodbou, muniční sklad a zdroj elektřiny. V příštích letech pevnost ale nabídne mnohem víc.
    "Pevnost je zasazená do skály, bojové objekty jsou velmi vysoko a mají přes 200 schodů. Dělostřelecký srub, který je asi nejatraktivnější, má kolem 300 schodů. Proto bychom při výjimečných příležitostech, třeba při akci Cihelna, prohlídkový okruh otočili a vcházelo by se srubem a lidé by sestoupali do podzemí," řekl Ráboň.
    V budoucnu by se mohl v podzemí objevit dětský koutek či výstavka hraček. Spolek plánuje výstavu starých pohlednic a fotografií Králicka, které by pevnost zasadily do historického kontextu. Odborníky určitě také potěší chystaná expozice o  unikátním granátu Röchling. Speciální střela dokázala prorazit železobetonovou tvrz.
    "Jde o tajnou zbraň, jejíž vývoj byl dokončen, ale nakonec zastaven, protože Němci přešli do defenzivy. Poznatky se používají při vývoji současných zbraní, včetně těch, které byli třeba použity v Afghánistánu," uvedl Ráboň.
    Běžný granát byl 50 centimetrů dlouhý a 15 centimetrů široký, Röchling měřil 2,75 metru a v průměru měl deset centimetrů. Zkoušky, které Němci na Hůrce provedly, ukazují, že zbraň dokázala prorazit 3,2 metru železobetonu.
    Lidé ze spolku budou také s pomocí odborníků bádat v historických pramenech, aby připravili výstavu, která zmapuje pracovní tábory na území Pardubického kraje.
    "Bylo jich tu poměrně dost. Panovaly v nich otřesné podmínky a úmrtnost vězňů byla hodně vysoká. Na Hůrce se stavěl pracovní tábor, ale nedokončil se. Vězni v něm měli vyrábět součástky pro letecký průmysl. Další byl hned v Červené Vodě," uvedl Ráboň.
    V budoucnu by se návštěvníci měli tvrzí procházet sami bez průvodců, aby si mohli určit rychlost prohlídky a věnovat se jen expozicím, které je zajímají. Připravují se také jazykové mutace pro zahraniční návštěvníky, měly by být v polštině, angličtině, francouzštině a němčině. Podrobnosti k otevírací době jsou na www.boudamuseum.com.
    Pevnost Hůrka pro 424 vojáků se začala stavět v roce 1936, tehdy vyšla stát na téměř 25 milionů korun. Dnešní účetní hodnota je mnohonásobně vyšší, kolem 280 milionů korun. Prakticky dokončenou a bojeschopnou tvrz ale armáda musela v roce 1938 na rozkaz bez boje opustit. Od roku 1946 byla tvrz uzavřená, ke konci 50. let v ní byl zprovozněn armádní muniční sklad.