Publisher
ČTK
01.10.2010 10:15
Czech Republic

Prague


back to article
7 comments
Ach bože...
Pietro
| 01.10.10 11:50
Já bych byl také rád, když by se to vyrábělo a z každého kusu by něco káplo na můj účet. Ale není to příliš... levné?
?
Amanda Levete
| 01.10.10 01:44
What do you mean, Elizabeth?
Úžasné...
Vít Blaha
| 01.10.10 02:59
Gratuluji kupcům už nyní!

Stejně jako obyvatelům Lesné, kteří budou mít zastávku MHD v podobě blobu.

No a ještě by se dal blob dále zmenšit a mohlo by se to používat v parcích jako líbivé patníčky pro pejsky. Ať z té krásy také něco mají...
...
Daniel John
| 01.10.10 06:47
Přítelkyně se do této "pohovky" na výstavě v DOXu zamilovala, včetně obklopení knihovnou v londýnském bytě. Pro nás oba naprostý ideál, ležet na ohromné ploše, naprosto svobodně, kolem knížky, časopisy, součástí je stolek, televize. Cena je myslím adekvátní exkluzivitě.
Zamyšlení nad exkluzivitou
Pietro
| 03.10.10 09:02
Hezká je, ale to sadroví trpaslíci také. Teď jen, co je myšlenou tou exkluzivitou. Z jakého matroše to bude? Z jak ušlechtilého chovu budou nebohé kravky, jejichž kůže bude použita? Rozumím tomu, že prkénko na kterém sedával císařpán bude mít jinou cenu než prkénko na kterém vykonával potřebu lotr Babinský, byť by bylo z jednoho samého materiálu. Kolik by stálo, kdyby nebyl autorem Kaplický? Věřím, že se najde kupec, který to rád za tu cenu koupí. Ale Franta Vomáčka z Dolní Lhoty to v identické podobě stluče z prkének během týdne. Pohovka bude z nebohé Stračeny, kterou skolil místní myslivec v domění, že šlo o dvanácteráka a prodá se to za sto litrů včetně lechtivé historky, kterak na ní smilnil místní farář se selkou. A co se zkusí zpeněžit pak? Cukřenka v barvě šampaňského za 10 000,-?
to Pietro
Daniel John
| 04.10.10 09:06
Nemohu nereagovat, protože podobné myšlenky jsou velmi časté, byť poněkud nerealistické. Kolik by to stálo, kdyby to nevymyslel Kaplický je dobrá otázka, jenže on to vymyslel a že by to stloukl z prkýnek Franta Omáčka je docela možné, ale ono když dva dělají totéž, není to dost často totéž. Naťukl jste téma, se kterým se setkávám skoro každý den, profesionálně se pohybuji v oboru prodeje nábytku, resp. interiérového zařízení a všeho, co k tomu patří. Něco vyrobit dokáže kde kdo. Lépe či hůře, ale kde kdo. Vymyslet něco, to už je mnohem horší. Snad každý den teď volá nějaký truhlář s volnou kapacitou, že ať si vymyslíme co chceme a on nám to bude kvalitně vyrábět. Jenže v tom je ten fór. Vymyslet něco, co bude hezké, kvalitní, funkční a za akceptovatelnou cenu, to už je kumšt. Díky spolupráci s řadou předních tuzemských výrobců máme možnost do vývoje nejen nahlédnout, ale někdy se i aktivně podílet. Problém je, že mnoho, především těch lidovějších producentů si pod vývojem dnes představuje sebrat katalog na výstavě, ten osvícenější ho sebere alespoň v Miláně a potom udělat něco takového. Občas je to alespoň podobné, občas je to parodie, to třeba když jeden takový výrobce nám s velkou slávou předvedl designové křesílko, které se maximálně podobalo nám známému krásnému křesílku slušného italského výrobce, jen jak to ta firma střelila jen podle katalogu, ani si to křeslo neopatřila, tak jim to nějak nevyšlo a bylo tak o 1/3 rozměrově jiné. Z krásného designu byla parodie. Vývoj sedačky, nebo třeba hloupé židle je alchymie a trvá měsíce, spíše roky. Pokud chcete vyrábět něco, co se vám někde líbilo, ale nechcete být za pitomce a chcete/musíte tomu vývoji alespoň něco věnovat, je to věc měsíců a složitého ladění, pokud opravdu děláte vývoj od první skici, trvá to mnohem déle. Dvě na první podhled stejné sedačky mohou být naprosto odlišné. Ta, kde si designér vyhrál s každým stupněm sklonu opěradla, s hloubkou sedáku, s náplní polštářů, každým detailem je i přes skvělý design pohodlná, stačí velmi málo a nedá se na ní sedět. Často od nás odejde zákazník s nákreskem, nebo soupisem prvků a osloví truhláře. Ten mu to spočítá samozřejmě levněji. Když pak ale zákazník přijde rozčíleně zpět, co jsme to za zloděje a jdete po použitých materiálech, kování, detailech, pochopíte. Kuličkové pojezdy má ještě ze zásob z 90-tých let, o plnovýsuvech s dorazem nikdy neslyšel, dělá furt ty svoje tři lamina. co tenkrát tak výhodně nakoupil. Naše zkušenost je taková, že pokud to ten truhlář udělá ve stejné kvalitě jako my, většinou je dražší. Truhlář je naopak jasnou volbou, pokud potřebujete řešit zařízení na míru, nebo výrazně atypické prvky, které jsou pro sériovou výrobu příliš složité. Pak ale takový truhlář, který nejen dobře vyrobí, ale i vymyslí a technicky dořeší je většinou dosti drahý, logicky a právem.
Je jasné, že u spousty věcí se platí, naprosto správně, za jistou exkluzivitu, to ale platí u všeho, bylo to vždy a vždy to bude, ale není možné srovnávat nesrovnatelné. Srovnávejme to stejné. Pak ty levné věci jsou mnohdy velmi drahé.
Kaplického sofa je především báječný nápad, velmi zajímavě provedený, dost možná se něco tímto nápadem, nikoliv konkrétním designem, inspirované objeví v našem bytě. Pochopitelně s tou knihovnou v dosahu(-:.
Cena naprosto odpovídá tomu, co podobně exkluzivní věci stojí. Někdo to z prkýnem klidně stluče, ale budete se válet na něčem úplně jiném. To že lidé zrovna u nábytku alespoň u nás neumějí kvalitu ocenit je již na jinou debatu.
To Daniel John
Pietro
| 04.10.10 10:51
Chtěl sem, aby to vyznělo co nejabsurdněji. Naprosto s vámi souhlasím. Přesto, vraťme se k císaři pánu a dvoum identickým prkénkům. Zdůrazňuji identickým.
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.