Kniha připomíná zaniklá pražská nádraží

Praha - Zaniklé, proměněné i ohrožené pražské nádražní budovy připomíná další svazek edice Zmizelá Praha z nakladatelství Paseka. Rozsáhlá řada se již sedm let věnuje zbořeným, zaniklým i mizejícím stavbám, ale i  prostředí, v němž se odehrával každodenní život dřívějších generací.
    Po jednotlivých pražských čtvrtích se nakladatelství zaměřilo na industriální stavby a prvky města, které stály dlouho na okraji pozornosti odborníků i  poučené veřejnosti. Jejich překotný zánik v posledním desetiletí vyvolal společenskou potřebu zabývat se jejich hodnotou, dokumentací i možnostmi konverze. K jejímu naplňování by měla přispět i tato edice, uvádí nakladatel.
    Titulem Kateřiny Bečkové Nádraží a železniční tratě začíná nová tematická řada edice, jejíž další svazky čtenáře zavedou do světa zmizelých průmyslových objektů, tržnic, lázní a dalších míst. První svazek se věnuje všeobecně oblíbenému tématu železnice. Právě tato oblast v Praze prožívá v  současnosti tak dynamickou proměnu, že jen při přípravě knihy bylo nutné některé stavby či prvky přeřadit z kategorie existujících do kategorie zmizelých.
    Přestože mezi památkami mají vedle staletých své místo i ty novodobé včetně ukázek průmyslové architektury, pražská nádraží patří ke stavbám, které mají smůlu. Odstřel nádraží Těšnov v 80. letech minulého století platí za odstrašující příklad péče o památky, svaluje se však na dobu nesvobody, kdy i  památková péče sloužila vládnoucí ideologii. I dnes ale stojí několik pražských nádraží na pokraji zkázy a i dnes za jejich stav může státní památková péče v  kombinaci s postojem města.
    Příkladem dlouholetého chátrání budovy s  památkovou hodnotou je nádraží Vyšehrad, které dráhy stejně jako třeba část nákladového nádraží na Žižkově prodaly. Budovám nepomáhá ani památková ochrana - třeba v případě objektů v areálu nádraží Bubny již udělenou památkovou ochranu ministerstvo kultury po čtyřech letech zrušilo, pravděpodobně na nátlak developera.
    Čeští developeři na rozdíl od některých zahraničních ve starých industriálních stavbách ještě nenašli kouzlo a potenciál pro vznik zajímavých obchodních i obytných objektů. Developerům ale nepřeje současná hospodářská krize, a tak by paradoxně situace na trhu s realitami mohla starým stavbám pomoci tak, jako se to svým způsobem "dařilo" v desetiletích socialistického hospodaření, kdy se příliš nerekonstruovalo. Pokud však památky nepotkal osud zmíněného Těšnova či dalších objektů, které padly za oběť megalomanským novostavbám.
    Ojedinělý projekt nakladatelství Paseka začal v roce 2002, kdy vyšly reprinty pěti svazků edice Zmizelá Praha, které pocházejí z konce 40. let minulého století. V nich za pomoci dobových fotografií připomněli historikové významné památky zaniklé při asanacích. Na toto dílo navázala Bečková třemi svazky Dodatků, které se soustředily na zásahy po roce 1945. Autorka spravuje sbírku starých fotografií v Muzeu hlavního města Prahy a od roku 2000 je předsedkyní Klubu za starou Prahu. Je autorkou řady publikací o  staré Praze.