Rostlinná ocel - bambus jako ekologický stavební materiál

Publisher
ČTK
10.02.2008 19:20
Kolumbie

Bogotá

Bogotá - Zapomeňte na ocel a beton. Stavebním materiálem pro 21. století by mohl být bambus. Tato travina s dutými stébly už není využívaná výhradně pro tropické chatrče, ale získala si velkou pozornost ve světě skutečné architektury. Od Havaje po Vietnam se využívá pro stavbu čehokoli, počínaje luxusními domy a prázdninovými sídly a konče kostely a mosty, píše agentura AP.
    Propagátoři nazývají bambus rostlinnou ocelí s jasným odkazem na ochranu životního prostředí. Bambus je lehčí než ocel, ale pětkrát pevnější než beton, a vyskytuje se na všech kontinentech kromě Evropy a Antarktidy. A na rozdíl od pomalu rostoucích stromů, které poskytují stavební dřevo, bambusová stébla mohou vyrůst o několik desítek centimetrů denně. Při tom pohltí až čtyřikrát větší objem oxidu uhličitého, který způsobuje globální oteplování.
    "Vztah mezi hmotností a odolností je nejlepší na světě. Cokoli vybudované pomocí oceli můžu postavit s bambusem rychleji a levněji," říká kolumbijský architekt Simón Vélez. Ten téměř bezvýhradně věří materiálu, který byl v minulosti spojován převážně s  rohožemi nebo s hudebními nástroji.
    Vélez je rovněž autorem největší bambusové stavby na světě. Je jí dočasná budova Nomádského muzea v hlavním městě Mexika, jejíž plocha činí přes 5000 čtverečních metrů. Muzeum vzniklo podle návrhu kanadského umělce Gregoryho Colberta, který chtěl postavit celou obrovskou budovu výhradně z obnovitelných zdrojů.
    Další svůj projekt, prototyp energeticky úsporného obchodu pro francouzskou síť Carrefour, dokončuje Vélez v horkém městě Girardot, dvě hodiny jízdy od svého bambusového domu v  Bogotě. Budova o rozloze 2000 metrů čtverečních má klenutou střechu vyrobenou z  bambusu, který na rozdíl od kovu nepohlcuje teplo. To snižuje náklady na klimatizaci.
    Vélezova práce nyní přitahuje pozornost řady ochránců životního prostředí, protože podle nich nabízí možnosti záchrany planety. Architekt sám pro ně však má jen malé pochopení. "Nesnáším environmentalisty. Stejně jako všichni fundamentalisté chtějí jen zachraňovat svět," říká.
    Pro tohoto rebela, který pracuje výhradně na volné noze, je bambus především výborným materiálem. Vélezova tvrzení podpořily seizmologické testy. Po zemětřesení o síle 7,7 stupně Richterovy škály, které v roce 1991 postihlo Kostariku, se v zasažené oblasti zřítily všechny betonové i cihlové domy. "Bylo tam však i 20 bambusových budov, které vydržely, nebyla na nich jediná prasklina," říká expert na fyzické vlastnosti bambusu Jules Janssen.
    V době, kdy ubývají zdroje a roste světová populace, je největší výhodou bambusu jako stavebního materiálu jeho ekologická šetrnost. Na rozdíl od oceli, která se vyrábí jen v několika industrializovaných zemích, lze najít přes 1100 odrůd bambusu v tropické oblasti. Stébla rostou téměř všude, snižují podíl oxidu uhličitého v atmosféře a pohlcují vodu stejně účinně jako kaktusy v poušti.
    Stavění z bambusu je však náročné na pracovní sílu a v některých částech světa by tak mohlo být drahé. Vélez odhaduje, že 80 procent nákladů každého jeho projektu směřuje na platy 300 specializovaných řemeslníků, kteří s ním cestují po světě. Většina z nich pochází z čínské provincie Kuang-tung, kde architekt vystavěl první komerční budovu z bambusu v nejlidnatější zemi světa.
    Snadná dostupnost bambusu je však hlavní překážkou pro jeho širší přijetí. Nejčastěji je vidět jako stavební materiál roztřesených provizorních přístřešků, což přispívá k jeho stereotypnímu vnímání jako dřeva chudých.
    Podle sanfranciského architekta Darrela DeBoera, který se specializuje na obnovitelné materiály, může mít bambus největší význam tam, kde už nyní roste. "V rozvojových zemích v tropech je třeba vytvořit dostupné bydlení. Stavění z bambusu tomu může pomoci a ještě navíc vytvořit pracovní místa," říká DeBoer.
0 comments
add comment